Třeba na letošním Wimbledonu mnozí čeští vyslanci dokázali dokonale ztrhat vlastní výkony. Zdá se, že kolikrát vůbec nepotřebují trenéry, komentátory nebo samozvané mudrce v internetových diskuzích, aby je peskovali. Ranec kritiky si vrchovatě naloží sami.
„Nešlo mi skoro nic. Dělala jsem hodně lehkých chyb a byla nesoustředěná. Bylo tam víc faktorů včetně pohybu. Doufám, že se takový výpadek nebude opakovat,“ pravila Karolína Muchová po hladkém vyřazení od Rumunky Halepové.
Těsná porážka se Srbem Krajinovičem mrzela mladíka Jiřího Lehečku: „Jsem naštvaný. Ve čtvrtém setu jsem měl zápas dotáhnout do vítězného konce. Prokaučoval jsem i tie break.“
Wimbledon 2022Vše o turnaji |
Karolína Plíšková po neúspěšné bitvě s Britkou Boulterovou suše konstatovala: „Mohla jsem hrát líp, asi nejhorší byl můj return.“
Nešetřila se ani Kateřina Siniaková, která vypadla po partii s Polkou Chwalinskou: „Nedokázala jsem nabídnout něco, co by jí vadilo. Když jsem se konečně chytila, šance jsem nevyužila. Myslím, že jsem měla utkání otočit.“
Dámy i pánové na grandslamech ukázněně a statečně napochodují na tiskovky i po nejpalčivějších nezdarech. Na rozdíl od jiných populárních sportovců se skoro nikdy nevymluví ani neomluví. Kolikrát z nich přitom čiší smutek a na žurnalisty mžourají přes slzavou clonu v zarudlých očích.
Zvlášť pozoruhodné ovšem je, že se dovedou slovně zpohlavkovat i po vítězství.
„Moje hra byla špatná, nejhorší za poslední týden. Můj servis? Pohroma,“ vytkla si nemilosrdně Petra Kvitová po zdolání Italky Paoliniové.
Přeborníkem v sebemrskačství je Jiří Veselý, jenž do sebe tepal po pětisetovém triumfu nad Španělem Davidovichem.
„Pomáhal jsem mu vlastními chybami. Bojoval jsem sám se sebou. Byl to takový ten můj psychoteror. S hlavou se peru úplně strašně. Na trávě bych se svým podáním, které mi bohužel moc nešlo, měl vyhrát jasněji.“
Pročež není divu, že po výprasku od Američana Paula zvýšil intenzitu na maximum.
„Hrůza. Od servisu přes údery, všechno… Nevím, co bych na výkonu našel dobrého. Můj servis byl celý turnaj katastrofální, místy byl šílený.“
Snad nikdo neumí Jiřího Veselého zhodnotit přísněji než Jiří Veselý, guru mladých sebekritiků.
V současné éře, v níž se poněkud přehnaně pěstuje kult chvály, si tenisté občas počínají až výstředně.