Její sedmiletý bratr s patřičnou vervou hraje hokej. Sama s ním občas chodí bruslit. Pozorně sleduje NHL a přeje klubu Tampa Bay Lightning, a tak se v pondělí v Londýně probudila do teskného rána. Dozvěděla se totiž, že její oblíbenci prohráli šesté finále Stanley Cupu s Coloradem a na třetí pohár za sebou nedosáhnou.
„Byla jsem hodně zklamaná,“ pravila při tiskovce s českými reportéry v zákulisí All England Clubu. „Tampě fandím, protože na Floridě bydlím blízko. Znám trošičku obránce Sergačjova. Můj nejoblíbenější hráč je kapitán Stamkos a brácha má zase nejradši beka Hedmana.“
OBRAZEM: Colorado ovládlo NHL, hokejisté už slavný pohár stihli poškodit |
Na hokej při rozhovoru přišla řeč proto, že její partii s Collinsovou přihlížel z tribuny Aleksander Barkov, centr Florida Panthers. Zatímco někdy provokativních gest výbojné sokyně si nevšímala, finského obra zaznamenala.
„V minulosti jsme se potkali. Vím, že dostal akreditaci od (Američana Johna) Isnera. Panthers taky docela pozorně sleduju.“
Tentokrát se zaslouženě tleskalo vám. Pořadatelé vás nasadili na druhý mač na trojce. Přesto jste nastoupila až v šest večer. Jak jste snášela čekání?
Byla jsem na něj připravená. Přece jenom ve Wimbledonu docela často prší a chlapi můžou hrát zápas na pět setů, což nejsou žádné novinky. Počítala jsem s tím, že se program může protáhnout.
Ano, pršelo. Davidovich s Hurkaczem se mydlili tři a půl hodiny. Jak jste rozvleklé odpoledne strávila?
Nejdřív jsem spala. Šla jsem se rozcvičovat, když měl Davidovich mečboly ve třetím setu. Dvakrát se přihnal déšť. Znovu jsem se zvedla, když měl Hurkacz brejk v pátém. Zase nic. Tak mi to vyšlo až napotřetí.
Bouzková skolila světovou osmičku, ve druhém kole Wimbledonu je i Veselý |
Collinsová hraje velmi agresivně. Jak jste ji dokázala zkrotit?
První set jsem hrála příliš jemně, pak jsem přitlačila, abych jí vzala čas na údery a aby mě pořád netlačila. Ke konci se mi sešel servis na důležité momenty, dobře jsem ho umisťovala a někdy ji i překvapila.
Američanka není na okruhu oblíbená. Víte, že rivalky ráda dráždí?
Vím to o ní. Proto jsem se rozhodla, že ji budu ignorovat. Kdybych řešila její chování, ničím bych si nepomohla.
Jak jste vlastně reagovala na další těžký grandslamový los?
Nic jsem si z něj nedělala. Snažím se co nejvíc soustředit jen na sebe. Zápasů proti nejlepším hráčkám už jsem podstoupila hodně, takže jsem se těšila.
Jak si vážíte výsledku?
Řadím ho mezi největší vítězství v kariéře, stoprocentně je nejdůležitější na grandslamech. Porazila jsem soupeřku z Top 10, což se mi na nich zatím nepovedlo. Mám obrovskou radost.
Jak se vám zamlouvala vřelá atmosféra na kurtu?
Super! Moc hezká. Užila jsem si ji. Chvílemi jsem se až musela smát. Právě kvůli takovým zápasům tenis hrajeme.
Na generálce v Eastbourne jste se v deblu střetla se Serenou Williamsovou, která se po roce vrátila na okruh. Jaký to byl zážitek?
Tak Serena je Serena. Bylo to fajn. Hezký zápas, super atmosféra. Pro mě je vždycky zvláštní nastoupit proti ní, ať vyhraju, nebo prohraju. Když jsem na kurtu s ní, vždycky se v něčem poučím. Ona je odmalička mým vzorem. Prohrály jsme z mečbolu, což je trošku smutné. Ale to je tenis.
Marie Bouzková během úvodního kola Wimbledonu proti Danielle Collinsové.
Jak je podle vás připravená?
Zdálo se mi, že je fit. Postupně se dostávala do provozu a rozkoukávala se. Nejdřív jí nešly přeběhy a voleje, což je normální, když člověk dlouho nehraje. Ale od základní čáry hrála výborně a servis jí taky šel.
Pamatuje si vás ze semifinále Canadian Masters 2019?
Těžko říct. Jí na turnajích kolikrát nepotkáte, drží se stranou. Ale asi jo. V Eastbourne mi u sítě připomněla jeden míček, který se mi málem podařilo dostat do kurtu kolem sloupku sítě. Pochválila mě. I tady jsme se pozdravili, takže o mně asi nějak ví.
Což je výsada, ona přece jen tak někoho nezdraví, ne?
Máte pravdu. Je to úspěch. Taky jsem si toho vážila!
