Kdy jste uvěřil, že tentokrát to bude váš závod?
Až sto metrů před páskou. Ani když jsem měl v posledním kole minutu k dobru, jsem si nebyl jistý. Trať byla tak těžká, že minuta nic neznamenala. Navíc mě už docela chytaly křeče a tři kilometry před cílem byl brdek, kde se dalo snadno třicet vteřin ztratit. Já jsem se radši ani neotáčel. Vlastně až v zatáčce před cílem. A stejně jsem pořád čekal, jestli z boku někdo nepřijede.
Asi nebyl původní týmový plán, že pojedete skoro tři čtvrtiny závodu v úniku a z ho z něj vyhrajete, ne?
Nebyl. Měli jsme taktiku, že někdo z nás musí ujet. Ideálně v trošku větší skupině. Nakonec jsem se ocitl v úniku sám s Danem Turkem a pak mi už bylo jen řečeno, ať jedu doraz a připravím pozici pro ostatní kluky od nás. Ale nakonec se mi to dneska všechno sešlo. Měl jsem skvělá čísla, málokdy jsem měl taková. Kopce jsem jel na 440, 450 wattů.
Zahálka slaví po dlouhém úniku domácí titul. Sagan znovu slovenským mistrem |
Vypadalo to, že nemáte ani v závěru žádný problém.
Snažil jsem se během závodu šetřit energii v každém okamžiku. Každý brdek jsem chtěl přežehlit, aby mě to nějak nezahltilo. Fakt se mi sešlo všechno. Snažil jsem se formu směřovat právě na tohle období. A vyšlo to.
Napadlo by vás před startem, že po takřka 140 kilometrech v úniku, v němž navíc v posledních dvou a půl kolech pojedete zcela sám, získáte titul?
Vůbec. Tenhle profil sice únikům nahrává, zvlášť když sjezdy byly dost technické, ale stejně bych to nečekal. Asi nikdo nečekal, že zrovna já budu mistr republiky a že budu mít tohle tričko (podívá se na dres s českou trikolorou na hrudi).
Myslíte si, že vás soupeři podcenili?
Asi jo. Já nejsem typ, který by zrovna vyhrával. Vždy jsem spíše jezdec pro tým. Takové to bylo i dnes ze začátku, akorát se to potom odvíjelo jinak a já vyhrál. Samozřejmě mi k tomu nesmírně pomohli i kluci z týmu, kteří vzadu hlídali nástupy všech soupeřů.
V jednom okamžiku jste měl na pronásledovatele včetně Petra Vakoče a Jana Hirta už jen 20 sekund k dobru, ale potom váš náskok zase začal stoupat. Věděl jste to?
Já se snažil ty vteřiny a rozestupy z hlavy vytěsnit. Ano, dvě kola před koncem to bylo takhle těsné. Dostal jsem tou dobou pokyn, ať jedu podlahu, aby to ostatní bolelo. Řekl jsem si, že jim to nedám zadarmo. A oni se pak zlomili.
Matěj Zahálka se raduje, ovládl český šampionát v silniční cyklistice.
Kdy jste posléze uslyšel pokyn, ať naopak jedete na sebe a ne pro týmové kolegy?
V posledním kole. Najednou jsem měl minutu náskok. Řekli mi, ať jedu, že je za mnou pět lidí. Nepřemýšlel jsem a jel, co jsem mohl.
Posune vás titul do jiné role? Z pomocníka na lídra?
Takhle jsem zatím nepřemýšlel. Dojde mi to až v týdnu, co se mi povedlo. Teď mám hodně dojmů, které se mixují.
Začínal jste se sportem jako triatlonista. Jak složitá je cesta od triatlonu k silničnímu cyklistickému titulu?
Michael Kukrle si prošel tou samou cestou, vlastně jsme spolu začínali v triatlonu. Je to už tak dávno, že to nedokážu posoudit. Pak jsme oba s Kukim přeskočili na cyklistiku. Aspoň není člověk zaměřený jen na jednu disciplínu a je všestranný.
Co máte nyní v plánu? Kde budete k vidění v dresu českého šampiona?
Ještě nevím. Teď si dám volno. Etapový závod Sibiu Tour, kam se náš tým chystá, nejedu. Možná mě pak čekají nějaké závody ze série Visegrádů, ale nominace ještě není hotová.
