„Moje tenisová kariéra začala támhle na tom kurtě, proto jsem dnes tady,“ řekl Kodeš. Šestasedmdesátiletý rodák z Prahy začínal jako sběrač míčků. Pořád je to podle něho pro mladé tenisty výhodná práce, díky které dostanou šanci pozorovat při hře ty nejlepší.
Na svoji aktivní kariéru vzpomíná Kodeš jako na dobu velmi úzkých přátelských vztahů mezi tenisty, které neobklopoval velkým podpůrný tým. Současným tenistům podle něho výrazně vzrostla konkurence, protože počet zemí, kde se nyní tenis hraje, se od jeho časů zdvojnásobil. Každá ze 150 zemí má až dva dobré hráče. Zároveň se zlepšily podmínky k tréninku, takže dobrým tenistou může dnes podle Kodeše být každý, rozhoduje jen píle.
Po úspěšné kariéře si Kodeš vyzkoušel i roli kapitána daviscupového týmu, trenéra či funkcionáře. V roce 1990 byl jako druhý český rodák přijat do tenisové Síně slávy v Newportu.
Z prvního grandslamu se radoval na French Open 1970, následující rok titul v Paříži obhájil. Životního úspěchu se dočkal ve Wimbledonu 1973, kde využil bojkotu řady hráčů a na dlouho neoblíbené trávě se stal druhým československým mužským vítězem slavného turnaje po Jaroslavu Drobném.
Rekordmanská síň slávy je určená těm, kteří se svou prací a výkony zasloužili o dobré jméno České republiky v zahraničí. Jsou v ní například Karel Gott, Martina Sáblíková nebo Jiří Suchý.
