„Světová extratřída,“ těší se 25letý tenista na životní duel.
Trvalo mu ukrutně dlouho, než se ho dočkal. Na bránu grandslamové hlavní soutěže marně bušil od ledna 2017. Až nyní v Paříži – na sedmnáctý pokus – konečně uspěl.
„Ale neměl jsem to v hlavě, protože vím, že kdybych si to do hlavy dostal, tak to nikdy nezvládnu. Člověk musí pracovat a věřit, že se mu to jednoho dne povede. Musí se snažit dělat to, co má. Odměna přišla,“ radoval se, když v úterním prvním kole zdolal Francouze Pouilleho.
Kolář vs. Tsitsipasonline reportáž ve čtvrtek cca od 18:00 |
Na kurtu ho poznáte okamžitě podle čelenky, v níž hraje od dorosteneckých sezon. Zaujme taky vlastní kolekcí oblečení: tričko mu zdobí iniciály ZK.
„Jak to vzniklo? Pořád mám ten okamžik před očima. Jednou odpoledne jsem seděl u počítače a nevěděl jsem, co dělat. Najednou jsem si začal malovat a vytvořil jsem tohle. Už je to jedenáct let,“ povídá s úsměvem.
A ze vzpomínek vyloví i další kreativní podniky, kterým se dříve věnoval: „Možná to bude znít divně, ale různě jsem si kreslil nebo stavěl z lega stadiony i divadla a jeviště. Mám rád muzikál Tři mušketýři od Michala Davida, takže jsem různě experimentoval.“
Zdeněk Kolář ve finále turnaje O pohár prezidenta ČTS v pražské Stromovce.
Možná i proto pookřál zrovna ve Francii. V areálu Roland Garros, který se pyšní honosnými arénami. V zemi známé příběhem mušketýrů.
„Už jsem si na to několikrát vzpomněl,“ kývne Kolář. „V úterý ráno jsem v televizi zahlédl francouzský pořad a zrovna v něm padla otázka, o který pohár hrají muži na Roland Garros. Samozřejmě o Pohár mušketýrů, tak jsem si to hned spojil. Bylo to hezké.“
Když se takto příjemně naladil, mohl s klidem vyrazit na souboj s Poulliem.
Na Chatriera ještě nemám, ale snad se na něj dostanu, pousmál se Lehečka |
Kolář jej zvládl po čtyřsetové řeži, v níž prokázal dostatek kuráže a přesnosti pro útočnou hru, stejně tak hbitý pohyb nutný k urputné obraně. Ustál i bouřlivé publikum, které hnalo jeho soupeře. V koncovce třetího setu nebojácně vymazal tři setboly, načež klíčovou sadu ovládl.
„Samozřejmě jsem rád, že se mi povedlo postoupit z kvalifikace a vyhrát i v hlavní soutěži, ale pro mě se nic nemění. Každodenní dřina a poctivý trénink zůstávají, chci se každý den zlepšovat.“
I když se těmito slovy snažil krotit svou euforii, z jiskření v očích a nesmělého úsměvu šlo jasně poznat, jak moc je šťastný.
Zdeněk Kolář ve čtvrtfinále challengeru Ostrava Open
Výhrou nad bývalým desátým tenistou světa završil období vzestupu, které započal loni v březnu. Tehdy v portugalském Oeiras slavil svůj první titul na podniku kategorie challenger, v následujících měsících přidal další dva. Za loňskou sezonu vyletěl v žebříčku z 224. místa na 142.
Díky úspěchu na Roland Garros se v živém žebříčku pohybuje kolem 117. pozice, první stovku, vysněnou metu všech tenistů, má na dohled.
Zdárný grandslam mu vedle štědré porce bodů a sebevědomí zajišťuje také solidní finanční odměnu. Za druhé kolo si vydělá 86 000 eur, v přepočtu přes dva miliony korun.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
„Je to takový příjemný bonus, člověk má nějakou jistotu, ale s dřinou, údery, cvičením mimo kurt a vším ostatním to nepomůže. Tenis hraju hlavně proto, abych z něj měl radost, abych makal a snažil se každý den zlepšovat,“ opakuje své nastavení.
V souladu s ním vyrukuje i na Tsitsipase. Z trenérské lóže jej bude hnát jeho otec a trenér v jedné osobě Zdeněk Kolář starší.
„Po prvním kole byl nesmírně šťastný. Pro tyhle chvíle makáme,“ rozplýval se Kolář junior. A ve čtvrtek se možná dočká i většího českého kotle.
„Jelikož pocházím z malého města (Bystřice nad Pernštejnem), tak mi psalo hodně lidí i z klubu. Doteď mi přáli na dálku, ale třeba se tady na druhé kolo objeví. Většinou mi to neříkají, takže možná bude překvapení.“
