Když jste v prvním gamu druhé sady znovu přišla o podání, neztrácela jste už nervy?
Ani ne, mám docela dobrou trpělivost. Ale její hra mi úplně nesedla, hrála takové kopečky a já se do toho nemohla dostat. Potom už to bylo lepší a lepší, fyzicky jsem se cítila dobře, což je hlavní.
Čím jste se chytla?
Ze soupeřky nešel strach, takže jsem věřila, že když se uklidním, udělám pár lepších gamů v řadě. Ona neměla nic, čím by mi ublížila, ale hrála nepříjemně. Nedala moc míčů zadarmo, bojovala a lidi ji tlačili. Šlo o to se uklidnit, pohlídat si svoji hru, což se mi povedlo. Myslím, že jsem dobrá hráčka na to, abych neměla dva vyloženě špatné sety. Může se to stát, ale zahrát dva sety jako ten první, to bych byla velká víte co... (smích).
Plíšková na Roland Garros zvládla otočku, dál jde i Kolář. Veselý končí |
Říká se, že první kola na grandslamech jsou složitá, ale vy jste jich vyhrála už 22 v řadě. Takže vám nevadí?
To ani nevím, ale pokaždé jsou hrozná (smích). Teďka nejsem na extrémní vlně, Štrasburk byl trošku lepší, ale v mé situaci je teď každý zápas dobrý. Pokaždé, když přežijete první kolo, tak druhé je automaticky lepší, aniž bych musela něco změnit. Takže věřím, že to tak bude i teď.
Dál se utkáte znovu s domácí divokou kartou, Leolií Jeanjeanovou. Je pro vás nepříjemné nastupovat proti neznámým soupeřkám?
Mně to nějak nevadí. O téhle holce jsem věděla, že servíruje pomalu, ale čekala jsem, že bude hrát nižší údery, ne takové kopce. A když lidi podporují soupeřku, tak mi to nevadí. Aspoň je na kurtu živo, mám ráda tuhle atmosféru. A další soupeřku jsem ještě hrát neviděla, ale připravíme se na ni.
Na generálce na Roland Garros ve Štrasburku jste po třech výhrách postoupila do semifinále. Pomohlo vám to hodně?
Asi jo. Odehrála jsem tam čtyři zápasy po sobě se solidními soupeřkami, což dodá vnitřní klid a nějakou sebedůvěru. Já jsem tam ani nechtěla jet, ale Saša (trenér Bajin) s Míšou (manažerem a manželem Hrdličkou) neskutečně tlačili. A nakonec jsem ráda, že jsem tam jela.
Ani loňskou sezonu jste nezahájila dobře, pak jste postoupila do finále Wimbledonu. Věříte nyní v podobný obrat?
Loni jsem sice hrála blbě, ale aspoň jsem hrála, zatímco letos jsem vynechala asi tři měsíce turnajů. Což sice není úplně moc, ale mně trvá, než se do toho v zápasech dostanu. Zranění (zlomená pravá ruka) bylo docela velké. Sice nemám bolesti, ale ruka je trochu jiná, asi horší. Ale pomaličku se dostávám tam, kde jsem byla.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Daří se vám zůstávat pozitivní?
Vždycky nejsem, ale snažím se. Pokud bych byla negativní, ničemu by to nepomohlo.
Co vás po návratu překvapilo nejvíc?
Nejistota, doteď mám pocit, že se na ruku nemůžu na tisíc procent spolehnout. Ruka mě skoro vůbec nebolí, ale některé údery zahraju tak, že mě to samotnou překvapí. Třeba forhend, čop nebo volej. V prvním zápase po zranění v Indian Wells jsem vedla 6:2 a 5:2 (proti Dance Koviničové), a kdybych vyhrála, tak to mohlo být jiné. Je vidět, že hráči, kteří se vracejí po pauze, to mají o to těžší, když párkrát za sebou prohrají. Viz třeba Thiem. A pak je každý další zápas extrémně těžký.
