Organizátoři Gira po jejím skončení položili v sobotu večer na Twitteru otázku: „Buďte upřímní, věřili byste dnes ráno, že to takhle může dopadnout?“
Třiasedmdesát procent odpovídajících zaškrtlo: Ne!
Stáj Bora měla na svědomí den totální a vyčerpávající cyklistiky na prudkých kratších kopcích v Turíně a okolí. Jak německý tým zvěstoval na sociálních sítích: „Naše bratrstvo neohrožených bylo dnes na misi.“
Spojení „brutální etapa“ rázem znělo všude kolem nás. Jan Hirt tvrdil: „Že to bude až takový masakr, jsem nečekal.“ A Joao Almeida procedil mezi zuby: „Bylo to tak tvrdé. Pro každého.“
Bora rozdmýchala šílenství. Yates vyhrál, Carapaz vede, Hirt už je jedenáctý |
Mimochodem, ten samý Almeida, lídr stáje UAE Emirates, si ještě v pátečním večeru posteskl: „Pro celkové pořadí byl zatím zajímavý jen Blockhaus. Upřímně řečeno, Giro je zatím trochu nuda.“
Vyřkl tato slova i přesto, že v předchozích třech etapách se poprvé v historii italské Grand Tour stalo, aby peloton uháněl tři dny po sobě rychlostním průměrem vyšším než 45 km/h. Ať už kvůli zmatkům na bočním větru, nebo nahánění uprchlíků.
Pokud by tedy někdo chtěl Almeidu v sobotním odpoledni opravdu popíchnout, mohl se na něj otočit a zeptat se: „Tak co, Joao, pořád se nudíš?“
Kopcovitá 14. etapa s profilem žraločích zubů slibovala spoustu tuhé práce a málo času na odpočinek. Dle některých expertů se měla stát atraktivním aperitivem před vjezdem do Alp, kde v neděli Giro doopravdy začne.
Ovšem nabídla toho mnohem víc.
 |
Ineos měl plán. Bora mu ho roztrhala
Sobotní parné ráno, start v městečku Santena na periferii Turína. „Bude to dnes kruté i vzhledem k teplotám, které mají přijít. Nepamatuji takhle teplé Giro,“ říká tu Matt White, šéf týmu Bike Exchange. Rtuť teploměru vytrvale stoupá, až přesáhne hranici 30 stupňů.
Matteo Tossato, sportovní ředitel Ineosu, před klasikářským turínským menu předpovídá: „Všichni budou bojovat o to, aby zůstali co nejvíc v bezpečí. Máme nějaký plán.“
Plán Ineosu nicméně zůstane jen v oblasti teorie. Stáj Bora z něj udělá cáry papíru. Bora roztrhá peloton na kousky. „Nemysleli jsme si, že pojedou tak agresivně,“ přizná Richard Carapaz, lídr Ineosu.
Únik dne nemá šanci, po 69 kilometrech je sjet. Kvarteto chlapíků z Bory se pevně usadí na špici pelotonu a pouští se do své mise. Lennard Kämna, Wilco Kelderman, Emmanuel Buchmann, Jai Hindley.
Záhy se balík drolí, v čele se vytváří skupina superfavoritů. „Bora zaskočila všechny,“ řekne po etapě Jan Hirt. „Zrovna jsem si bral z auta tři bidony, dva do košíku a jeden na záda, takže jsem v tu chvíli zůstal vzadu. Musel jsem tam hodně zariskovat ve sjezdu, abych se dotáhl do čelní skupiny a pak jsem v prvním kopci při nájezdu na okruh ztratil strašně sil.“
Almeida se dotahuje z ještě větší dálky a dokáže to po velkém úsilí v poslední možnou chvíli. Naopak Guillaume Martin (před etapou pátý), Thymen Arensman (jedenáctý) a po defektu ani 42letý Alejandro Valverde (desátý) cestu zpět k nejlepším nenajdou a jejich ztráta narůstá.
An image that encapsulates our day
The #BandofBrothers was on a roll today at the #Giro, taking control of the stage and working for a common goal
: @sprintcycling https://t.co/37qt8yAJcX
Když svůj díl práce odvede Kämna a z kvapíku Bory si vystoupí, zůstává vpředu dvanáct bojovníků. Včetně duo stáje Intermarché Domenico Pozzovivo a Jan Hirt.
„Bylo takové horko!“ uleví si Vincenzo Nibali. „Přitom tempo Bory bylo neuvěřitelně vysoké. Tak moc vysoké, že na technickém profilu trati bylo složité i jíst a pít.“
Zatímco jindy kilometry ubývají rychle, tentokrát jako by se mnohým cyklistům každý z nich vlekl. Ještě 75 jich zbývá do cíle, 70, 65... Přitom sil mají stále méně. Dvanáctka jezdců vjela na okruh kolem Turína, který mají absolvovat dvakrát. S Almeidou jako majákem na konci party.
Nahoru a dolů, zas a znovu. A přes ikonická místa.
Nad Turínem se tyčící Bazilika di Superga, kam se právě drápou, je symbolem města. Tady přišel v květnu 1949 o život celý turínský fotbalový tým, legendární Il Grande Torino, tehdejší suverénní vládci italské ligy. Letadlo, které hráče vezlo domů z mezinárodního zápasu v Lisabonu, narazilo v husté mlze do svahu. Dojemný památník za bazilikou připomíná tragédii.
„Nibali Grande,“ křičí tu teď zástupy fanoušků na 36letého veterána, jenž je po svém černém dni na Etně polit živou vodou. Společně s Pozzovivem zastupují italskou cyklistiku v této hře mocných.
A je tu ještě strmější kopec, Maddelene s až 20% pasáží. „Benvenuti all’ Inferno,“ hlásá transparent. Vítejte v pekle. Hirt už je ze sedla, trpí on, trpí všichni. Jakými slovy by asi častovali komando z Bory za peklo, které rozpoutalo.
„Byl to naprosto bláznivý den,“ uzná i Jai Hindley, lídr německé formace. „Vjeli jsme do etapy s odvážným plánem, že tempo rozjedeme hodně brzy a pokusíme se izolovat ostatní. Celý tým byl při realizaci tohoto plánu až neskutečně dobrý.“
Buonanotte dal Giro d'Italia
Powered by @ENIT_italia
#Giro https://t.co/6yxQcOrsqf
Yatesova cena útěchy
Kromě tria Bory jsou ve vedoucí skupině pouze muži, kteří se nacházejí v celkovém pořadí do 14. místa - a s nimi Simon Yates. Podruhé najíždějí na okruh, podruhé je čeká výšlap na Supergu. Kelderman, předtím neúnavně supící na špici, má odpracováno a odpadá. Kontakt neudrží ani Hirt. Je před ním 32 nekonečně dlouhých kilometrů v osamění mezi skupinami.
Superga se stává osudnou rovněž pro Juana Pedra Lópeze. Prožil deset etap ve snu, deset dní v růžovém. Španěl z Treku opět svůj maglia rosa srdnatě hájí, ale zároveň ví, že o něj přichází. Ztrácí a odpadá, i když fanoušci jej mocně povzbuzují.
„Tolik lidí volalo mé jméno, až jsem se z toho dojetím rozplakal,“ svěří se později. „Dělal jsem znovu to, co každý den, vydal jsem ze sebe 100 procent, naprosto vše. Tentokrát to nestačilo.“
Přesto, ať už se stalo a ještě stane cokoliv, své soukromé Giro vyhrál.
Hirt na dosah Top 10: Jel jsem sám. Až takový masakr jsem nečekal |
Podruhé je před nimi Maddelena. Přichází očekávané. Olympijský vítěz Carapaz útočí a získává 20sekundovou převahu. Další trhání skupiny je tady. Za ním supí Nibali a Hindley, pak Yates.
Hindley přemítá: Předtím na Superze nevypadal Carapaz příliš svěže. Blufoval snad?
Možná. Dle svých vlastních slov měl Ekvádorec sil a sebevědomí dost. „Věděl jsem, že spousta lidí je na limitu a dobře jsem si vybral okamžik k útoku,“ vylíčí. „Nevěřil jsem, že by se ke mně někdo mohl vrátit.“
Jenže přesně to se nyní děje. Na posledním, nekategorizovaném stoupání dne, jsou Hindley a Nibali zase u něj, záhy i Yates.
„Šílený den. Jako velká jednodenní klasika,“ uleví si Hindley.
V posledním kopci přichází Yatesův čas. Odlepí se od zbylých soků a uhání si pro svoji cenu útěchy po černočerném dni na Blockhausu, který jej vymetl z popředí celkové klasifikace. U majestátně plynoucí řeky Pád si dojíždí pro triumf v etapě, na kterou se bude dlouho vzpomínat.
Že si na Blockhausu stěžoval na velké vedro? V Turíně mu snad nevadilo?
„Dnešní horko bylo spíš suché, ne tak vlhké,“ vysvětlí poté, co na sebe během etapy vylil údajně nejméně deset bidonů.
PRONÁSLEDOVATELÉ. Jai Hindley (vpravo) dojíždí na druhém místě 14. etapy Giro, těsně před Richardem Carapazem.
Za ním se přiřítí Hindley, Carapaz a Nibali. Ekvádorec si řekl maglia rosa, stejně jako při svém triumfu v roce 2019 získává růžový dres na konci druhého týdne. Tehdy se pod Mont Blankem dva superfavorié Roglič a Nibali tak usilovně hlídali, až jim pláchl a vytřel zrak. Letos je největším favoritem on sám. A na pódiu s prossecem v ruce celý září.
Nibali vykládá klubku reportérů: „Pořád dokážu velké věci.“ Hindley ujišťuje: „Jsem připrarvený bojovat o maglia rosa.“ Almeida, který ztratil 39 sekund, na sebe lije vodu a opakuje: Vyčerpávající den.“
Hirt přijíždí po svém trmácení osamělého bojovníka s mankem šesti minut, odfrkne si a zakroutí hlavou: „Hrozně těžká etapa. Hlavně tím, že jsem v ní ke konci zůstal sám. Bylo by to o dost jiné, kdybych se s někým mohl protočit.“
Jan Hirt se v celkovém pořadí Gira posunul ze 14. na 11. místo, tak vysoko na závodě Grand Tour ještě nikdy nebyl. "Byl to masakr. Suverénně nejtěžší den na Giru," popisoval klasikářskou etapu kolem Turína, ve které odpadl z vedoucí skupiny superfavoritů 32 km před cílem. https://t.co/OJ9746BXN0
Přesto český jezdec dál stoupá celkovým pořadím, ze čtrnácté na jedenáctou příčku. U autobusu své stáje Intermarché se potkává s kolegou Pozzovivem. Italský veterán po dalším výborném představení vyšplhal dokonce na páté místo.
Vítěz dne Simon Yates přichází na tiskovou konferenci a dostává otázku: „Je pro vás dnešek zadostiučiněním poté, co se stalo na Blockhausu?“
Odpoví upřímně: „Ani ne. Nechci tento den nějak shazovat, ale přijel jsem na Giro vyhrát celý závod, ne vyhrát etapu.“
Hovoří o svých problémech s kolenem, které stále není stoprocentní. „Proto v kopcích takřka neustále jezdím ze sedla.“
Hovoří i o tom, že během druhého týdne na tom nebyl dobře ani psychicky a velmi vážně zvažoval, že ze závodu odstoupí.
„Věci nešly podle plánu,“ přidá jeho šéf Matt White. „Ale skutečnou zkouškou charakteru je, jak zvládnete v takové situaci běh věci otočit. Simon to dokázal velmi působivě.“
VIDEO
Victories in Grand Tours are always special but this one meant something else #Giro @SimonYatess https://t.co/jlCxPR448L
Alpy jsou tu. Kdo zaplatí?
Procesí unavených jezdců odjíždí na hotely s vědomím, že mají zoufale málo času na regeneraci před další šichtou. Už v neděli se Giro vydává Alp, prověří je během jediného dne více než 4000 metrů stoupání. Na posledních 80 kilometrech patnácté etapy ční dvě prémie 1. kategorie a jedna 2. kategorie v podobě závěrečného výšlapu do lyžařského střediska Cogne.
„Ty pravé hory teprve přijdou,“ uvědomuje si nejen Hindley, průběžně druhý.
„Zítra se pořadí zase přesype,“ soudí Hirt. „Čeká nás další těžký den a určitě v něm někdo může zaplatit za to, jak se v sobotu vydal ze sil. Ale klidně to můžu být i já.“
Matteo Tossato jménem Ineosu věští: „V neděli to může být ještě těžší než v Turíně. Proto bude tak důležité zregenerovat po všech směrech.“
Na rozdíl od Bory domestici Ineosu mohli v sobotu ušetřit síly, protože Carapaz zůstal ve vedoucí skupině bez nich. V neděli to naopak může být právě Ineos, kdo se v režii Porta, Sivakova, Narvaeze a spol. pokusí rozpoutat v Alpách další peklo na Giru.
„Nebojíme se odpovědnosti za vedení v závodě. A chceme Richardův náskok navyšovat,“ varuje soupeře Tossato.
