Když v sobotu odpoledne při první třetině začali skandovat oblíbený popěvek „Kdo neskáče, není Čech“, seběhlo se k nim asi deset pořadatelů ve žlutých vestách.
Novinářská tribuna leží na opačné straně Nokia Areny, než se seskupil kotel českých fanoušků. Gestikulace ochranky však i na tu dálku byla zcela jasná.
Rozvířené příznivce v červených a bílých dresech nejdříve uklidňovala a snažila se je usadit.
„Proč?“ rozhazovali rukama nechápavě čeští diváci.
Na pár vteřin skákat přestali. Jak ochranka odešla, spustili znova. A tak se lidé zodpovědní za bezpečnost vrátili a celý proces začal nanovo. Obě strany stihly odjet tři kola, než zazněla siréna značící konec první třetiny.
Podívejte se na umravňování českých fanoušků v Tampere:
Porušili čeští fanoušci pravidla návštěvního řádu? Nikoliv, jak pro iDNES.cz objasnila manažerka tiskového střediska Janina Haapaniemiová.
„Diváci sedící za skákajícími Čechy si stěžovali, že přes ně nevidí, ale žádné pravidlo neporušili. Mohou fandit, což také dál dělali. Prostě se bavili,“ usmála se. „Divákům za nimi jsme pak našli jiná místa.“
Co se týká pravidel, Finové jsou na dodržování pořádku striktní. Na ulici nepotkáte člověka, který by přešel silnici na červenou. Nikdo nechodí v cyklopruzích vedoucích mezí chodníkem a silnicí. Cyklistům uskakují jen cizinci, kteří do Tampere zavítali za šampionátem.
Cítím správný a hezký stres. Vidím naši partu, jak vítězí, říká Vrána |
V oficiálním průvodci pro fanoušky, jak se chovat v hledišti, skutečně žádné pravidlo o zákazu skákání či povinném sezení v průběhu utkání, nestojí.
Dozvíte se v něm, že fanoušci mají dorazit s předstihem, že délka tyče na vlajku nesmí být delší než jeden metr, že nesmějí na vlajkách ani transparentech urážet či vybízet k nenávisti či násilí.
Že nesmí do areny přinést drogy, sklo, hořlavý materiál ani parfém nebo laser. Samozřejmě se uvnitř nesmí kouřit.
A tak čeští fanoušci mohli skákat dál.