Hodně jste teď unavená? Byl to velmi náročný třídenní blok.
Náročný jako každá trojdenka. Za tři dny 33 závodních kilometrů je slušná porce práce.
Spekulovalo se, že vám trenéři nabídli, abyste v rámci ladění olympijské formy a regenerace do hromadného závodu nenastoupila.
Ne, to se nestalo, nic takového neproběhlo.
A kdyby vám takovou možnost navrhli?
Tak bych stejně jela. Vůbec mě nenapadlo, že bych nestartovala.
Vaše střelba byla opět úžasná. Nejen přesností, ale i časem, například poslední stojku jste zvládla za 22 sekund.
Za to jsem hrozně ráda, že mi takhle jde, i když rozhodně neberu moji současnou střelbu jako samozřejmost a snažím se na ní pořád stejně pracovat. Biatlonová střelba je opravdu dost těžká a nikdo nemůže předem říct, jak to bude v dalších závodech. Určitě nemohu počítat s tím, že teď budu mít nuly v každém masáku.
To ne, ovšem už při pohárovém kole v Ruhpoldingu jste měla střeleckou úspěšnost 93 procent a v Anterslevě je to dokonce úžasných 96 procent.
Já vím, ale beru každý závod nově a procenta neřeším.
Čím si vysvětlujete, že se vám střelecky tak daří?
Myslím, že se hlavně zužitkovaly roky tréninku s Egilem (koučem Gjellandem). Jestli na to má vliv ještě něco jiného, nevím.
Váš běh byl naopak v hromadném závodě horším příběhem. Mohla se na něm odrazit i únava z velkého vytížení posledních týdnů? V minulé sezoně, kdy jste ještě nejezdila hromadné závody ani některé stíhačky, jste v této fázi sezony měla na kontě 15 pohárových závodů, letos jich je 20. Nevynechala jste ani jeden.
Trochu mi dnes nesedly lyže, s těmi se tady poněkud trápíme. Ale rozhodně momentálně nemám takovou běžeckou formu, jakou jsem cítila v Hochfilzenu nebo v Le Grand-Bornand. Závodů je samozřejmě hodně a program jsme teď měly náročný, v předchozím kole v Ruhpoldingu jsme závodily už od středy a v Anterselvě přišla trojdenka. Nebylo moc příležitostí se z únavy dostat. Doufám, že teď budou.
Co by byl nyní ideální plán? Třeba pět dnů včetně cesty do Pekingu bez lyží, vyloženě relaxačních?
To úplně ne. Jsme zvyklí trénovat každý den, což říkám bez nějakého přehánění. Pro mě by asi bylo horší, kdybych si dala vícedenní volno. Mé tělo je už navyklé na každodenní zátěž. Spíš uděláme jen nějaké volné tréninky, aby si je člověk i užíval. To bude pro moji regeneraci lepší než úplné volno.
Zůstáváte s týmem ještě dva dny v Anterselvě. Budete tedy i střílet?
Nevím. Každopádně budeme po oba dny ještě trochu trénovat. Potom přejíždíme do Jablonce, zabalíme si věci a ve čtvrtek letíme na olympiádu. Další trénink přijde až v Číně.
Naznačila jste problémy s lyžemi. O den dříve také Michal Krčmář tvrdil, že často je měl v průběhu sezony opravdu dobré, ale v sobotu v Anterselvě rozhodně ne. Co se s tím dá dělat, aby se v Pekingu neopakovala stejná situace?
Já se snažím pořád se servisáky mluvit a sdělovat jim, jaké pocity z lyží mám. Není to tak, že bych jejich práci kritizovala, spíš by mělo jít o konstruktivní kritiku, abychom se všichni mohli posunout dál. Nevím, jestli byl problém v lyžích nebo v máze, možná šlo o kombinace obojího. Snažili jsme se dnes vybrat nejlepší lyže, co tu mám, ale buď jsme sáhli vedle, nebo nemám na tyhle podmínky dobré lyže k dispozici. Dál se bavíme i s firmou Fischer, prostě všichni se pokoušime najít příčinu, proč nám to zrovna v Anterselvě moc nejelo. Sníh je všude jiný, tak můžeme doufat, že pokud nám nevyhovuje ten zdejší, s tím čínským si poradíme líp.
Zbývá 12 dní do zahájení olympijských her. Už se těšíte?
Zatím nad tím těšením převažuje různá (anticovidová) byrokracie a papírování, které musíme splnit.
A ta byrokracie je opravdu extrémní, to mohu potvrdit.
Jo, vkládáme do pekingských aplikací spoustu údajů a je to celkem složité. Sice je tam vkládáme každý sám, ale většinou to dopadne tak, že u jídla se ještě radíme co a jak. Snažím se, abych měla všechno v pořádku a na nic nezapomněla. Těšit se začnu, až se ubytujeme v Olympijské vesnici a závody budou na dosah. A pak začne zase odznova i souboj o masák. To je má další meta běžet ho i na olympiádě.
