Musí být příjemné zjištění, jak vám to zatím střílí i běhá, že?
Jo, jsem za to ráda. Ale zároveň se snažím nepustit si to moc do hlavy a dál si všechno hlídat, abych nezačala nic lajdat.
Zřetelné je hlavně běžecké zlepšení oproti loňsku. Čím si ho vysvětlujete?
Tím, že jsem tentokrát byla zdravá. Loni jsem těsně před sezonou měla covid, což mě na 14 dní úplně vyřadilo z tréninku a musela jsem jen ležet, takže úvod svěťáku nebyl před rokem vůbec ideální.
Během minulé sezony jste pak neustále dotahovala manko z jejího začátku?
Ono je těžké říci, co se mnou ta pauza skutečně udělala. Nevím, jak bych jezdila bez covidu. Už loni jsem si myslela, že by se mi mělo celkově běhat líp, ale povedlo se mi to až ke konci sezony. Teď na to navazujeme.
Přitom kvůli poměrně náročné objemové přípravě by se rychlost měla ještě navyšovat?
Hlavně se potřebuju rozzávodit, dostat se do určitého komfortu v závodním tempu, otrkat se a zjistit, na co mám a na co ne. Takže v mém případě platí: čím víc závodů, tím líp.
Röiselandová dostihla všechny a vyhrála. Davidová dojela šestnáctá |
S výjimkou úvodního vytrvaleckého závodu můžete být hodně spokojená také se střelbou, z posledních tří startů máte bilanci 40 výstřelů, 38 zásahů.
Já jsem v přípravě střílela dobře i v letech předtím. Ale teď cítím při závodě na střelnici trochu větší klid. Je možné, že moje hlava se už trochu srovnala a také Egilova práce (trenéra Egila Gjellanda) přináší výsledky, nejen běžecky, ale i střelecky. Za to jsem moc ráda, že výkony z tréninku dovedu přesunout do závodů.
V hlavě jste tedy dozrála?
Možná to tím opravdu je. Ačkoliv v biatlonu jeden den něco řeknete a druhý den je všechno jinak. I ti nejlepší závodníci jako Johannes Bö mají chvílemi krize, kdy si myslí, že nezvládnou trefit terč. Takže to není tak, že bych si řekla: Jó, teď střílím dobře, a tak to už bude navždycky.
Dnes jste díky střelbě porazila rovněž obhájkyni velkého glóbu Tiril Eckhoffovou.
(směje se) No Tiril není zrovna člověk, kterého potřebuji porážet. Snažím se především porazit sama sebe a donutit se na trati skoro umřít.
A zažíváte tedy takové „umírající“ pocity?
Dnes musím říci, že tři kola se mi jela hrozně dobře a i tím, že jsem se v nich trochu zmáčkla, jsem už ke konci moc sil neměla. Jenže tady je cíl z kopce, takže tu nedojedete v takovém tom umírajícím módu jako na jiných tratích, například v Oberhofu. Což trochu klame. Ale určitě jsem si dneska hodně hrábla.
Když se vám takhle povedlo více závodů v řadě, přehodnocujete částečně cíle do sezony? Říkáte si: Teď bych mohla bodovat v každém závodě?
Ráda bych samozřejmě bodovala, co nejvíc to jde, a vyhnula se výkyvům, co jsem měla loni, že bych se třeba ani nedostala do stíhačky. Chci stabilizovat výsledky, ale konkrétní umístění si jako cíle nedávám.
Jedno umístění je nicméně momentálně zajímavé a tím je vaše současné 27. místo v průběžném pořadí poháru. Při třetím kole v Le Grand-Bornard si postup do hromadného závodu zajistí 25 nejlepších.
To je pro mě samozřejmě zajímavé. Ale bohužel tenhle cíl mají všechny holky kolem mě. Uvidíme, jak to dopadne.
Řekla byste, že v 27 letech vás biatlon baví stále stejně jako na začátku?Myslím si, že mě baví mnohem víc než před třeba pěti lety.
Díky čemu?
Velkou zásluhu na tom má Egil. Styl přípravy, který k nám přinesl, mně osobně hodně vyhovuje. Ale i sama v hlavě už jsem se naučila neřešit horší výsledky tak strašně, že bych se z nich hroutila a měla potom špatnou náladu celý týden. Prostě závod skončil, tak skončil. Ponaučíme se z něj a jedeme dál. Těch závodů je spousta, není čas ztrácet čas.
Biatlonistka Jessica Jislová při představení kolekce oblečení pro zimní olympijské hry v Pekingu.
Takový přístup ladí i s tím, že v posledních letech jste platila za tvůrce nálady v českém týmu, ne? Vymýšlela jste pro ostatní tématické večírky nebo rapové playlisty. Letos máte nějakou novinku?
Letos ani ne. Covid nám pochopitelně kazí různé akce. Každý pracuje hlavně na tom, aby zůstal zdravý, a všechno ostatní jde poněkud stranou. Místo tématických večírků jsme rádi, když občas dokážeme pohromadě oslavit něčí narozeniny. To je asi vrchol našeho společenského vyžití.
Všechna ta obranná hygienická opatření jsou už pro vás rutinou, když trvají skoro dva roky?
Jo, už to asi je rutina. Jako sportovci jsme byli opatrní už před covidem. Ale pak všechna ta pravidla samozřejmě ještě mnohem víc přitvrdila. Je to teď hlavně na každém jedinci, jak se k tomu postaví a jak je bude dodržovat.
V neděli vás čeká ženská štafeta, kterou jste v minulosti dokázala opakovaně podržet na prvním úseku. Pojedete ho znovu?
Ještě nevím. Egilovi jsem říkala, že je mi jedno, na jaký úsek mě postaví, musíte být připraveni na každý a zvládnout ho. Tak ať se rozhodne pro kombinaci, která mu bude připadat nejlepší. (Gjelland posléze nominoval sestavu Jislová, Puskarčíková, Davidová, Charvátová). Moc se na tu štafetu těším. Máme dost co dohánět a potřebujeme vylepšit body ze štafet směrem k nominaci na olympiádě, to je teď náš největší cíl.
Myslíte tím vyrovnaný souboj se Švýcarkami v olympijském kvalifikačním žebříčku, kde si potřebujete polepšit na jejich 10. místo, aby Česko mohlo vyslat na hry pět žen?
Právě že Švýcarky měly loňskou štafetovou sezonu celkem dobrou a my za nimi v tomhle zaostávaly. Ale nejde jen o náš minisouboj se Švýcarskem, i samy pro sebe si chceme zajet hezký výsledek.
Pokud by se vám povedl takový kolektivní výkon jako před týdnem při prvním österundském sprintu, mohly byste pomýšlet vysoko.
Určitě. Ale to byl superden, kdy nám všechno sedlo a střelby byly parádní. Bude to těžké napodobit, protože tehdy jsme čtyři nejlepší holky měly dohromady jednu jedinou chybu na střelnici. Což se nám ve štafetě ještě nikdy nepovedlo. Prostě musíme ve štafetě předvést to nejlepší, co umíme - a v cíli to nějak dopadne.
Jste v Östersundu dva týdny, okolo třetí odpolední se stmívá. Už se těšíte do střední Evropy a Hochfilzenu?
To jo. A až bude troch tepleji. Teď při trénincích až příliš myslíme na to, abychom už byli zase v teple. Akorát mě trochu straší, že v Rakousku momentálně taky není právě nejtepleji, jsem zvědavá, do čeho přijedeme. Ale sněhu tam mají všude okolo dost, dá se jezdit i po loukách, to bude fajn. Těším se zase na jiné tratě i jinou střelnici.
