Pokud se podaří vybojovat nějaké body, budou zřejmě naskakovat po jednom za umístění kolem 40. místa, kalkulovala před vstupem do sezony brněnská biatlonistka Vinklárková.
Sprint žen v Östersunduve čtvrtek od 13.45 hodin ONLINE |
Hned o prvním víkendu svá očekávání výrazně předčila. Ve sprintu v Östersundu doběhla devětadvacátá.
„Počet bodů za tyhle příčky ani neznám. Ještě nejsem zkušená, nemůžu říct,“ vyprávěla lehce omluvným hlasem do telefonu poté, co biatlonová parta zpráskala Gjellandův dort.
Má jich dvanáct. V pátek jí bude třiadvacet. Přišlo to později, než jako mladší doufala, ale přišlo.
Berete svoje první „svěťákové“ body prestižně?
Především je to velké překvapení. Jestli jsem vůbec věřila, že budu bodovat, tak že budu lízat hranici 40. místa. Že se poperu o první třicítku, byla pro mě neskutečná meta.
VÝSLEDKY: Přehled závodů v biatlonové sezoně 2021/22 |
Takže se dá říct, že jste si i vy dort zasloužila.
Všechny jsme si ho zasloužily! Zadařilo se nám. Já sama jsem měla sice horší výsledky než holky, ale subjektivně bych řekla, že jsem si ho taky zasloužila. První body v životě, to je určitě událost.
I zadostiučinění? V dorostu jste byla členkou stříbrné štafety na mistrovství světa, před čtyřmi lety jste se chystala nakukovat do dospělé reprezentace, ale přišly vleklé zdravotní potíže.
Vnímám ty body jako o něco zaslouženější. Pořádné ovoce doufám teprve ještě přijde, ale už jen to, co se děje teď na začátku sezony, kdy se mi povedl nejen první Světový pohár, ale už nominační závody, je pro mě cenné. Jsem ráda, že se ukazuje všechno to odříkání, které jsem tomu věnovala, a moje psychická vytrvalost.
Jak ale budete na víkend vzpomínat? Prý jste byla v takovém laufu, že jste nic kolem sebe nevnímala.
Mám takovou zkušenost, že pokud si ze závodu nic nepamatuju, byl to nejlepší závod kariéry (úsměv). Hodnotím to jen kladně. Jakmile nenecháte na střelnici jediný terč, což se mi podařilo, tak pak už se běží, co tělo dá. Ve výsledku jsou to nejlepší závody, které přicházejí takhle nevědomky.
Slečna s kytarou, která čte Remarqua. Biatlonistka Vinklárková v říši divů |
Vám se často nestává, že „vybílíte“ všechny terče.
Tohle byl můj první čistý sprint v životě. Přitom jednou jsem už odstřílela čistě stíhací závod a to byly čtyři položky. Sprint je jen dvoupoložkový a stejně jsem ho dosud nebyla schopna zvládnout za nula. Byla jsem ráda, že jsem si ho mohla připsat na konto.
A asi i že se nemusíte tolik upínat na běh, je to tak?
Postupem času zjišťuju, že když biatlonista střílí čistě, nemusí se pak tolik honit. Takže je lepší zaměřit se na střelbu (směje se). Ba ne, jenom na střelnici se nedá upínat, je víc faktorů, kvůli kterým to nemusí vyjít. Je potřeba vyladit oboje, a když se to netrefí, dožene se to v běhu.
Pořád s ním zápasíte?
Teď bych řekla, že mám střelbu a běh vyrovnané. V začátcích s biatlonem byl mojí silnější stránkou běh, pak se to různými zdravotními problémy přehouplo v to, že jsem byla lepší střelkyně. Doufám, že se běh zase začne stabilizovat.
 |
Kdysi jste byla v jednom týmu s Markétou Davidovou. Čekala jste, kdy se už taky vydáte její cestou?
Tady bych ráda řekla, že výkonnostně jsme na tom nikdy nebyly stejně, ona byla vždycky jinde. Ano, potkávaly jsme se pravidelně, ona je o rok starší. Odjakživa se o ní vědělo, že je talent, že jednou něco velkého dokáže. Za práci, co tomu dala, si všechny úspěchy zaslouží, a to ještě zdaleka nedokázala, na co všechno má. Velká sláva ji ještě čeká.
Odrazilo se její sobotní prvenství i ve vašem závodě? Nakoplo žluté startovní číslo vedoucí závodnice celý tým?
Mě to spíš nějak utěšilo. Neříkám, že bychom my ostatní v prvním závodě podaly špatný výkon, ale každá z nás kromě Makuly věděla o něčem, co mohla udělat lépe. Minimálně na střelnici to šlo vylepšit. Potěší to, začátek sezony a hned vítězství, nakopne vás to, ale další den jsem to už nevnímala. Sportovec se musí zaměřit hlavně na sebe a neupínat se na výkony jiných.
Davidová ve sprintu dojela patnáctá a uhájila žluté číslo. Bodovaly čtyři Češky |
Vy jste si prý před sprintem zapomněla někde během přípravy hůlky. Co se stalo?
(rozesměje se) Ano, nechala jsem je v mazací buňce, která je v Östersundu poněkud daleko od startu. Vzpomněla jsem si na ně sedm minut před startem, kdy jsem si uvědomila, že nemám všechen potřebný materiál pro splnění úkolu. Realizační tým to za minutu dvanáct nějakým způsobem stihl zachránit. A já jsem jim to musela oplatit.
Roztržitostí bývala proslulá Gabriela Soukalová. To teď asi budete slýchat často.
Samozřejmě už koluje po internetu, jestli se netvoří nová Gábina, ale… Říkám na to, že v zapomínání bych se chtěla polepšit, v tomto nevidím v Gábině svůj vzor. Ale kdybych dokázala jen z půlky to, co ona, to by pak bylo úžasné!
