Má za sebou rozporuplnou sezonu.
Vyhrál závod Kolem Malopolska, a i v dalších kláních bodoval tak, že si ho přetáhli do jedné z tradičních druhodivizních španělských stájí, která tradičně jezdí španělskou Vueltu.
Michal Schlegel se ale taky stal olympionikem, kterého v Tokiu zavřeli do izolace. Jedním z šesti pozitivních českých sportovců na covid. Do olympijského závodu tak v Japonsku vůbec nezasáhl a přišel o jeden z vrcholů kariéry.
Už jste to zklamání vstřebal?
Vstřebal, už to vůbec neřeším. Přímo v Tokiu mě to mrzelo hodně, protože jsem se chtěl porovnat s nejlepšími a věděl jsem, že formu mám, protože mi předtím všechno vycházelo podle plánu. Jenže pak najednou bylo všechno špatně.
Rozčarování muselo být velké.
Byl jsem dost zklamaný, ale teď už je to za mnou. Fajn bylo, že právě v Tokiu jsem podepsal smlouvu s Caja Rural, což byla docela dobrá náplast, která mě tak nějak držela v klidu.
Vážně? Přímo v Tokiu?
Přímo tam už jsem to tak nějak věděl. Smlouvu jsem podepsal až po olympiádě. Čekal jsem, jestli se mi třeba ještě nepovede nějaký pěkný výsledek, pak by smlouva mohla být ještě lepší. Ale takhle nebylo co řešit.
Muselo být šílené sledovat Zdeňka Štybara s Michaelem Kukrlem pouze z pokoje.
Bylo to hrozné. Samozřejmě jsem se koukal a byl naštvaný. Pro nás šest, co jsme byli pozitivní, to byla fakt škoda. Hlavně pro ty lidi, pro které je olympiáda úplně nejvíc. Ty to bolelo asi ještě víc než mě. Na ten výlet ale určitě nezapomenu, teď už vzpomínám trochu ze srandy, předtím to bylo vyloženě k nasrání.
Dostal jste vlastně od ČOV nějaké odškodnění?
Dohazovali mi nějakou podporu od ČEZ, prý mi přispějí na soustředění, takže aspoň nějakou náplast dostanu. Jinak ale nevím, co si z toho můžu vzít. Do té doby jsem totiž covid zas tak neřešil a neměl jsem problém. Až na olympiádě se všechno každý den muselo hlídat, spousta přísných opatření a já se pak nakazím zrovna tam. Tak nevím, jestli je lepší recept se víc hlídat, nebo naopak nehlídat, jako jsem to dělal předtím. Jedinou pozitivní věcí, kterou si z toho odnáším, je, že se mi před olympiádou povedlo skloubit trénink, přípravu, závody předtím. Byl jsem fakt ve formě, takže tohle bych chtěl příští rok zopakovat.
To už bude v nových barvách. Po třech letech v Elkovu se posunujete znovu do druhé divize, tentokrát do tradiční španělské stáje Caja Rural. Jak se těšíte na nové dobrodružství?
Moc, bude to zase něco jiného. V teple, v horách, což je pro mě super. Těším se i na nové vybavení, tým, soustředění, vlastně na všechno, bude to zase nový impulz. Ale za to vděčím hlavně Olympu a Elkovu, že mě tři roky podporovali a že mi dali šanci se zase posunout výš.
Měl jste vlastně na výběr i jiné druhodivizní stáje? Nebo se vám ozval i někdo z World Tour?
Nene, měl jsem jen tuhle nabídku, žádnou jinou. Z World Tour nabídky nebyly a já vlastně ani žádnou další prokontinentální stáj nehledal, když se mi ozvali z Caja Rural. Měl jsem jasno.
Caja Rural je veskrze španělský tým, ve kterém jsou takřka jen španělsky mluvící závodníci. Co vy a španělština?
Snažím se ji nějak postupně učit. Týmový personál na mě zatím mluví anglicky, ale se závodníky to takhle asi nebude. V týmu je i jeden Brit, ale u zbytku neočekávám, že by všichni uměli anglicky, takže se učím. Mám hodiny španělštiny, snažím se postupně nabalovat slovní zásobu. Ono to pak půjde rychleji i praxí.
Máte v plánu se do Španělska i stěhovat?
Chtěl bych tam být přes zimu, ale uvidíme, jak to budeme mít se soustředěními – kolik jich bude, a tak dále. Základna týmu je v Pamploně, což přes zimu není úplně výhra, něco na východním pobřeží nebo na jihu by určitě bylo pro trénování lepší.
Co se spojit s Janem Hirtem v Andoře?
Taky jedna z možností, ale je to komplikovanější v tom, že každý má trochu jiný program, od ledna už někdo třeba závodí a podobně.
Michal Schlegel s Janem Hirtem ještě v barvách CCC.
Kdy budete závodit vy? Už znáte přibližný program?
Ještě nevím. V listopadu bychom měli mít první soustředění, kde bych se měl dozvědět nástřel sezony. Tak či tak to bude zase šance ukázat se na větších závodech, čehož bych chtěl zkusit využít.
Už letošní sezonu jste měl hodně povedenou. Vyhrál jste Kolem Malopolska, třetí jste byl na GP Slovenia i na Oberösterreichrundfahrtu nebo Sibiu Cycling Tour třeba za Fabiem Aruem.
Jo, dařilo se mi, jen bych to chtěl teď ukázat na těch větších závodech. Nepočítám s tím, že budu vyhrávat, protože to bude zase trochu jiné, ale uvidíme. Tým jezdí hodně těžké závody v teplém počasí, to by mi mohlo sedět.
Michal Schlegel ze stáje Elkov Kasper s trofejí za prvenství v etapovém závodě Okolo Malopolska
A hlavně taky často jezdí španělskou Vueltu. Počítají na ni s vámi?
Myslím, že když už do týmu vzali zahraničního člověka, tak se mnou mají větší ambice než s kluky, které tahají z menších španělských týmů. Věřím, že šanci mám větší než polovina týmu, ale to se uvidí na jarních závodech, jak mi to půjde. Musím se někde ukázat, i když oni mi určitě věří, proto mě vzali.
Takže Vuelta pro vás bude hlavním cílem sezony?
Určitě. V březnu bychom mohli jet Kolem Katalánska, což bude taky důležitý závod, a pak Vueltu. Když vyjde, určitě bude hlavním vrcholem sezony. Nevím, jestli pojedeme i nějakou jinou Grand Tour, uvidíme.
Vás po třech letech zase čekají nejprestižnější závody světa. Jak moc se těšíte?
Jsem hodně zvědavý, jak moc jiné to za tu dobu bude, jak se mi bude dařit, protože jsem taky některé věci změnil. Fakt se těším.
