Když se ohlédl za posledními týdny mezi olympiádou a mistrovstvím světa, říkal: „Bylo to fakt náročné.“
Čekala ho spousta mediálních a sponzorských aktivit. „Do toho rodina a ještě jsem se snažil udržet nějakou formu, kterou jsem měl na olympiádě.“
I to obnáší život olympijského vítěze.
I proto zůstává před sobotním semifinále a finále opatrnější. „Nejsem v top formě, to určitě ne. Uvidíme, jak mi to půjde,“ říká osmadvacetiletý kajakář.
Jak jste se cítil při prvních startech?
Před závody jsem se cítil docela dobře, ale pak při závodních jízdách jsem neměl vůbec dobrý pocit. Až v extrémním slalomu jsem zajel pocitově lepší jízdu, tak doufám, že to třeba v sobotu (kdy jsou na programu semifinále a finále kajaku) vygraduje.
 |
Jak dlouhou jste měl po hrách v Tokiu pauzu?
Tři týdny s tím, že ten třetí jsem začal trochu jezdit. Ale to jsem se jen tak vozil.
A potom?
Další dva týdny jsem odtrénoval, ale začalo mi do toho skákat hodně povinností. Nechci říkat, že jsem tréninky neodjel, ale když do toho člověk řeší x věcí, tak je tělo moc unavené. Myslím si, že jsem to v tomto ohledu malinko přepískl. Nemělo to požadovaný efekt a úroveň, abych byl v top formě.
Bylo těžké se namotivovat do tréninku?
To nebyl problém, já jsem se na ně fakt těšil. Trénink byl pro mě vždycky i uklidnění. Říkal jsem si, že tady jsem doma, tady je to, co dělám nejraději a co mě baví. Daleko těžší pro mě bylo dostat se do správné psychické pohody směrem k tomuto závodu. Vždycky jsem nejlepší výsledky předvedl tam, kde jsem věděl, že tady chci uspět, že to je můj závod.
To teď necítíte?
To prostě teď nemám, protože můj vrchol byl před dvěma měsíci. Z tohohle pohledu je pro mě proto docela těžké se na to teď zkoncentrovat. Nejsem tak nervózní, jak bych potřeboval být.
Český kajakář Jiří Prskavec v olympijské kvalifikaci. (28. července 2021)
S čím budete v sobotu spokojený?
Musím nejdřív vidět trať. Pokud bude úrovní jako ta kvalifikační, tak si myslím, že nemusím ani nastupovat (smích). Ne ne, to nechci říct. Prostě bych si moc nevěřil. Pokud to ale zamotají, tak si myslím, že šanci budu mít. Ale nemáme to tady moc najeté, kvůli tomu chyba přijde snáz.
V Bratislavě startujete na velkém závodě po skoro dvou měsících, jak jste se těšil?
Hodně. Jsem i rád, že jsem v okolí kamarádů, které jsem letos viděl v podstatě jen na Evropě a pár z nich na olympijských hrách. Je hrozně příjemné být tady v té komunitě. Užívám si to. Mám tady i rodinu, což je strašně příjemné.
V pátek jste absolvoval premiéru v extrémním slalomu. Nepostoupil jste, ale jak jste si ji užil?
Z tří jízd, co jsem tu jel, tak byla nejlepší. S výkonem jsem opravdu spokojený, jen možná pod mostem jsem mohl líp naskočit nebo objet ten váleček. Říkal jsem si, že to zkrátím, co to půjde, a zrovna se mi to zvedlo. Ale podal jsem fakt maximum a víc v rukách prostě nebylo.
Přindiš a Kudějová s Galuškovou postoupili na MS v extrémním slalomu |
Vyzkoušel jste si dopředu nafukovací brány?
Teď jsem je jel poprvé. Viděl jsem první protivodu, že ji ostatní trochu odhazují, tak jsem to taky zkusil. To samé jsem chtěl udělat i na druhé, ale ta byla ještě níž a už se to nevyplatilo. Ale byly povolné, dalo se do nich bouchnout a hnula se.
A co seskok na začátku?
Skočil jsem to dvakrát třikrát při tréninku. Je to hodně o úhlu lodi, může se trošku víc zapíchnout. Teď jsme šli prostřední stopu, kde je to do zpětné vody. Jde jen o to dopadnout pod úhlem.
Co jste říkal na plastovou loď, v které se jezdí? Byl to velký nezvyk?
Jo, byl. Je strašně pomalá, strašně těžká. Ale zase všechno projede. Je docela zábava se na ni projet do velkého válce a jen to narvat. Je takový tank, který všechno prorazí.
