Nahrávka s jeho největšími triumfy měla jen pár minut. Pokud bychom však chtěli zmapovat všechny Synkovy výhry, vydalo by to na několik celovečerních filmů.
Tolik toho v kariéře dokázal.
Na skifu je pětinásobným mistrem světa, čtyřnásobným Evropy, z olympijských her má dvě stříbra a bronz, devětkrát ovládl Světový pohár.
„Bylo to krásné, bylo to dlouhé,“ ohlédl se osmatřicetiletý veslař za kariérou. „Jsem rád, že se to povedlo a byl jsem úspěšný. Když jsem byl malý kluk, tak jsem o tom ani nesnil.“
Když se ohlédnete za svou kariérou, co se vám vybaví?
Vybaví se mi všechny ty závody. Ani je nedokážu spočítat, bylo jich hrozně moc. Také všechny medaile z mistrovství světa, Evropy, olympijských her. Když se na ně podívám, tak se mi vybaví jednotlivé příběhy. O tom je sport.
Konec velkého šampiona. Skifař Synek se rozloučil s profesionální kariérou |
Co bylo hlavním důvodem, že jste se rozhodl skončit?
Nejvíc to ovlivnilo, že jsem se rozhodl nejet na olympijské hry v Tokiu. Cítil jsem, že toho mám hodně, byl jsem opravdu unavený. Tehdy se mi myšlenky na konec kariéry nastartovaly, ale říkal jsem si, že rozhodnutí nechci uspěchat.
Kdy padla definitiva?
Nechal jsem si na to celé léto a v posledních týdnech jsem dospěl k názoru, že už je čas.
Mohl za to i syndrom nejasného snížení výkonu, který vás vyřadil z letošních her?
Samozřejmě to v tom roli hrálo. Kdybych byl na vrcholu sil, jel do Tokia, tak bych nekončil. Přes léto jsem si ale utříbil myšlenky a zjistil, že mi ten pohyb nechyběl. Přibral jsem i 14 kilo. Nejsem už nejmladší, bude mi třicet devět. Kolik z vrcholových sportovců, kromě Jardy Jágra, se dožije takového sportovní věku?
Neměl jste chuť ještě vydržet do mistrovství světa, které se koná příští rok v Račicích?
Chuť samozřejmě byla. Můj předchůdce Václav Chalupa na mistrovství světa v Račicích kdysi závodil a hrozně jsem mu to vždycky záviděl. Když se rozhodlo, že šampionát bude v Račicích, tak jsem měl ohromnou radost. Bohužel už ale cítím, že můj konec nadešel. Ale určitě tam v nějaké roli budu.
 |
Nehlodá vás nějaký červíček, že byste se přece jen zúčastnil jako závodník?
Rád bych se v Račicích závodu zúčastnil, ale je to tak, jak jsem se rozhodl. Červíček žádný není. Kariéra byla úspěšná, nemám se za co stydět.
Co vás čeká dál?
Od roku 2011 dělám v Brandýse předsedu veslařského klubu a myslím, že se nám celkem daří. Každopádně bych chtěl u veslování zůstat. Už v pátek nastupuju v Dukle na pozici trenéra. Byl to dlouhodobý proces, udělal jsem si školy a moc se na to těším. Jsem i rád, že tomuto sportu můžu ještě něco dát a třeba vychovat nové Synky.
