Když začneme u reprezentace, je tým i po postupu na olympijské hry hladový prát se o další úspěchy?
Motivace tam jednoznačně je. Pomáhá nám i skvělá parta, která za sebou má úspěchy nejen co se týče dovedností, ale i týmové chemie. Je fajn, když člověk slyší Honzu Veselého nebo Tomáše Satoranského říkat, že se těší, až se připojí k nároďáku. Že tam je sranda, výborná parta a na hřišti i mimo něj se skvěle doplňujeme. To je strašně důležité. Kdyby tam někteří klíčoví hráči jezdili z donucení, tak by výsledky nebyly takové.
Nemáte obavy, že budete právě vzhledem k výsledkům pod tlakem?
Nemyslím si. Poslední dobou je nám tahle otázka trochu předhazována, ale tým tvoří spousta individualit a výborných hráčů, kteří jsou ze svých klubů na tlak zvyklí. Je to jen pokračování konzistentního výkonu a nastavení. Vím, že v médiích to bylo hodně probírané, ale za náš tým můžu říct, že my se role favorita nebojíme. A věřím, že to bude vidět třeba za rok na EuroBasketu. Před domácím prostředí nás bude spousta lidí pasovat do role týmu, který by měl minimálně ze základní skupiny postoupit.
Takže na sezonu se navzdory krátkému odpočinku těšíte?
Určitě. Minulý rok mně i celému týmu extrémně vyšel, tak doufám, že nás něco podobného čeká i v nadcházející sezoně. V Nymburce máme spoustu změn, čeká nás spousta práce, abychom zase naplnili všechna očekávání. A rozhodně to nebude jednoduché.
Nejvýraznější změnou v Nymburce je nový trenér Aleksander Sekulič ze Slovinska, který dělal čtyři roky asistenta odcházejícímu Orenu Amielovi. Jak se to na týmu projevuje?
Každý trenér má svou představu o tom, jak se basket bude hrát. Nymburk má samozřejmě nějakou dlouhodobou identitu, od které se upouštět nebude, ale patnáct dvacet procent má trenér Sekulič trochu jinou představu, než jakou měl trenér Amiel. Takže je třeba zapomenout na to dobré, co se povedlo loni, a soustředit se na sezonu novou.
Z mistrů se stali učedníci. Hruban s Palyzou stihli také vystudovat |
V týmu máte také tři nové cizince. Jak zapadli do kolektivu?
Zatím úplně skvěle. Kluci jsou spíše introverti, ale na tréninku velmi dobře pracují, snaží se poslouchat trenéra. V šatně je pohoda, minulý rok tam možná bylo více veselo, víc až konfrontačních vtípků mezi jednotlivými hráči. Ale to chce čas, zatím máme za sebou jen měsíc přípravy a až se poznáme lépe, tak věřím, že zdravé popichování začne.
Myslíte, že pro ně může být obtížné zvyknout si na českou ligu?
Spousta týmů tady umí kousat. Styl hry je specifický, úplně jiný, než s jakým se setkáváme v Champions League. Takže je třeba k zápasům přistoupit správně mentálně. A že někdo vypadá dobře, dává body nebo smečuje, ještě neznamená, že mu to půjde, až přijedeme třeba do Opavy nebo do dalších velmi specifických míst. Je to hodně o mentálním nastavení než o extra basketbalovém umu.
Přesto budete jasnými favority na titul.
Minulý rok jsme byli s Nymburkem velmi dominantní, nikdo nás extra neprověřil. Letos to může být jinak, to se uvidí. Opava hraje dlouhodobě výborně, teď navíc posílila, takže od ní můžeme čekat ještě lepší výkony. A jsem zvědavý, jak vykrystalizuje boj o třetí, čtvrtou nebo pátou pozici. Jsou tam týmy, které se toho nebojí a budou kousat.