Přiznává, že ji vůbec nenapadlo, že by se v osmnácti letech dostala tak vysoko. „Je to zásluha trenéra Bárty a dalších, kteří mě vedli v Hrabůvce. A také rodiny, rodičů,“ podotkla. Není moc skromná?
„Ne. Jsou to rodinné geny, možná tam i nějaký talent je, ale hlavně je to dřina, kterou podstupuji. Dávám tomu vše,“ odpověděla.
Minulou sezonu si musela zvykat na nové spoluhráčky, na nové prostředí, když vyměnila Ostravu za Most. K tomu letos úspěšně odmaturovala na gymnáziu a nyní by ráda studovala tělovýchovu a sport na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
„Zpočátku to bylo složitější, ale zvykla jsem si,“ řekla Cholevová. „Když byl covid, tak jsem se i celkem často dostávala domů, tak jednou za měsíc, což příští sezonu asi nepůjde, když se vše rozvolňuje a měly bychom hrát už normálně bez nějakých přestávek.“
Nebylo by pro ni přece jen lepší zůstat v regionu a válet za ostravský Sokol Poruba, který letos skončil v nejvyšší české soutěži třetí a kde už dříve trénovala?
„Do Mostu jsem šla hlavně pro to, že hraje pravidelně evropské poháry, je to nejlepší český klub. A teď je pro mě velkým lákadlem Liga mistryň,“ uvedla.
S Porubou se aspoň střetla v ligovém semifinále, což ji potěšilo.
„Mimo hřiště jsme s holkami kamarádky, ale v zápase na sebe žádné ohledy nebereme. Byla jsem však ráda, že jsem si proti nim mohla zahrát,“ řekla Cholevová.
Ve finále, v němž Most porazil Slavii Praha 25:21 a 33:21, dostala hodně prostoru. A prosadila se. V odvetě byla s šesti góly nejlepší střelkyní.
„Nečekala jsem, že budu tolik hrát, ale byla jsem pochopitelně ráda, že mi finále vyšlo, protože přijeli i naši s trenérem Bártou.“ Hlavní trenér Sokola Hrabůvka Tomáš Bárta uvedl, že nadějná střelkyně měla hodně nabídek nejen z českých, ale i zahraničních klubů. „Přesto je stále skromnou a pokornou hráčkou, která na sobě trpělivě a svědomitě pracuje,“ dodal.
Čím ji vůbec házená zaujala?
„Je to tvrdý a kolektivní sport. Nějaký balet bych dělat nemohla. Vycepoval mě starší bratr,“ odpověděla.
Nyní usiluje o nominaci na červencové juniorské mistrovství Evropy ve Slovinsku. O složení týmu pro evropský šampionát by mělo být jasno po tomto víkendu, kdy se juniorky sejdou na soustředění v Kynžvartě.
„Doufám, že se na Evropu dostanu a v budoucnu třeba i s národním celkem žen,“ přeje si. „I když nechápu, jak jsem se z tak malého oddílu, jakým je Sokol Hrabůvka, dostávala už do mládežnických reprezentačních výběrů. Ale je fakt, že jsem makala a chodila poctivě na všechny tréninky.“
