„Nerozumím tomu, proč neustále zvyšujeme hmotnost. Lehčí auta byla svižnější, nebyla zdaleka tak velká, a proto i samotné závodění a manévrování s ním bylo lehčí,“ citoval autosport.com Lewise Hamiltona, sedminásobného mistra světa.
Za „nadváhou“ F1 stojí změny technických předpisů. V roce 2014 královská série zapověděla osmiválcové motory o objemu 2,4 litru a přešla na hybridní pohonný systém s turbem, což zvýšilo váhu. Později k nim přibyl i bezpečnostní prvek nad hlavami pilotů (svatozář), teď se připravují další inovace. A vozy jsou tím pádem i robustnější.
„V Monaku bylo vždy téměř nemožné předjíždět, ale teď jsou auta tak velká, že je to až moc vzhledem k samotné trati,“ uvedl Hamilton.
A vadí mu ještě jedna věc. Coby člověk, který hodně dbá na ekologii a nabádá veřejnost k udržitelnému rozvoji, těžce nese, že těžší vozy vyžadují větší spotřebu energie. „Úplně tomu nerozumím, když samotná F1 mluví o udržitelnosti, tak proč jdeme tímto směrem. Těžší auta potřebují silnější brzdy, následně i víc paliva.“
Tradičně svůj pak v otázce vzhledu monopostů a jejich váhy zůstal Kimi Räikkönen, který v F1 závodí od roku 2001 a odjel v ní rekordních 336 klání. Finský pilot vypráví, že tím, že ke změnám docházelo postupně, nevnímá žádný šok.
Na druhou stranu když si prohlíží fotografie z minulosti, je rozdíl oproti současnosti zřejmý. „Ten rozdíl je obrovský. Kouknete se a říkáte si: Jak malá ta auta jsou. Ale samozřejmě tu nejsme od toho, abychom navrhovali auto.“