Pohled na profil tratí jednotlivých etap něco podobného mohl naznačovat. Ve dvou z nich náročná stoupání, na vrcholu druhého cíl nejen etapy, ale i celého závodu.
Právě tohle vyhovuje Michalu Schlegelovi ze všech možností, které silniční cyklistika nabízí, asi nejvíc. „Věřil jsem, že by to mohl být dobrý výsledek,“ netají čtyřiadvacetiletý jezdec hradecké stáje Elkov Kasper.
Výsledek v závodě Okolo Malopolska byl pro něj a pro hradeckou stáj nakonec více než dobrý, Schlegel vyhrál druhou etapu, čímž se vyšvihl do čela průběžného pořadí, které v následujících dvou částech uhájil. I díky třetímu místu v poslední etapě.
Borec, jenž před pěti lety absolvoval slavné Giro d’Italia, tím jen potvrdil vydařený týden, na jehož začátku, před cestou do Polska, dojel třetí v jednorázovém podniku GP Slovenia. „Příjemný, pěkný týden,“ poznamenal k tomu cyklista, jenž v třetidivizní hradecké stáji jezdí třetí sezonu od doby, co přišel z polské CCC Sprandi Polkowice.
Nejprve k vítězství v Polsku. Po druhé etapě, kterou jste vyhrál po samostatném úniku, jste měl našlápnuto k celkovému prvenství. Jak těžké bylo vedení v průběžném pořadí uhájit?
Bylo, ale mohl jsem se maximálně spolehnout na pomoc kluků z týmu. Všechny možné nebezpečné úniky pohlídali, měl jsem klid hlídat si soupeře, kteří mě mohli ohrozit, a mohl jsem se soustředit na rozhodující chvíle.
ÚTOK. Jen co se silnice ve druhé etapě Závodu míru do 23 let zvedla, vypálil Michal Schlegel vpřed.
Ty přišly jak v předposlední, tak hlavně v poslední etapě. Na začátku cílového šestikilometrového stoupání s převýšením více než 800 metrů totiž nastoupil Ukrajinec Budiak, který na vás ztrácel 48 vteřin. Těžká chvíle?
Na útok jsem byli připraveni a skvěle na něj zareagoval Jakub Otruba, který s ním držel kontakt. Já jsem potom zaútočil tři kilometry před cílem společně s Pawlem Cieslikem, o kterém jsem věděl, že se ho musím, abych celkově vyhrál, udržet. Povedlo se, Pawel bral druhé místo i díky tomu, že jsme spolupracovali a Ukrajinec neměl takový náskok. Proto jsem celkové vítězství získal.
Blízko k němu jste byl jen pár dnů před startem v Polsku i ve Slovinsku, tam v jednorázovém závodě. Do cíle jste spurtovali v malé skupince, vy jste dojel třetí. Bylo i tam na výhru?
Možná bylo, i když na vítězného Itala by to asi nestačilo. Ale za druhým Rakušanem jsem byl opravdu jen o galusku.
Víc se samozřejmě cení výhra, ale co konkurence? Dají se oba podniky porovnat?
Myslím si, že dají, bylo to hodně podobné. A ani profilem to nebylo zase tak odlišné.
Úspěchy jste potvrdili vydařenou první část sezony.
Beru to také tak. Vyhráli jsme v Polsku, byli jsme na bedně ve Slovinsku, v etapách ve Francii, daří se v Českém poháru. Myslím si, že to vychází všechno nad očekávání dobře a že vedení týmu musí být spokojeno. (smích). Daří se nám prodat formu a ukázat naši skvělou týmovou spolupráci.
Letošní sezona je už druhou, kterou do značné míry ovlivňuje pandemie koronaviru. Hodně velké komplikace?
Letos rozhodně menší než v té minulé. Tehdy jsme nevěděli, jestli se bude závodit, a pokud ano, tak kdy. Do poslední chvíle se nevědělo, zda závod bude, bylo to hodně těžké. Letos je přece jen kalendář mnohem plnější, i když některé změny jsou. S tím se ale nemá cenu moc zabývat, protože to stejně neovlivníme.
Letos tedy vážnější komplikace už nepociťujete?
Při cestování do zahraničí prakticky ne, probíhá to v pohodě, zatím zůstávají jen testy.
Blíží se domácí šampionát, jeden z tradičních vrcholů sezony, který navíc může ovlivnit nominaci na olympiádu.
Bereme to tak, pro nás jsou to hodně důležité závody.
DVĚ PUSY ZA DRUHÉ MÍSTO. Michal Schlegel skončil na Závodě míru do 23 let druhý.
V závodě s hromadným startem budete obhajovat tituly z minulých dvou šampionátů. Před dvěma lety se stal českým šampionem František Sisr, loni Adam Ťoupalík, co letos?
Uvidíme. Hodně se to bude odvíjet od toho, že se pojede prakticky na rovinaté trati, takže příležitost pro spurtéry. U nás pro Aloise Kaňkovského, případně Adama Ťoupalíka. Bylo by hezké na ty dva tituly, u kterých jsem byl, navázat.
Ještě předtím vás ale čeká další etapový závod, a to v Rakousku. Co od něj očekáváte?
Vzhledem k trati něco podobného, co bylo teď na Mazovsku. Hodně podobné třeba stoupáními, závěrečná etapa má dojezd na docela prudký kopec.
Jen před několika dny skončilo italské Giro, jeden ze tří největších světových etapových závodů, který jste v roce 2017 absolvoval. Sledoval jste jej i právě kvůli tomu?
Určitě jsem ho sledoval, byl hodně zajímavý. Určitě ale ne s nějakou nostalgií, spíše ze zvědavosti, jak to vše probíhá. Člověk si vzpomene, že ho také jel, ale nijak to neprožívám.
