Tak konečně…
Je to tak, konečně. Tolikrát jsem byl blízko, ale vyhrát tenhle závod v 36 letech, to je vážně sladké. Měli jsme tu fantastický tým, kluci mají můj obrovský respekt. Vždyť na mě jel vítěz Gira (Tao Hart), vítěz Tour (Geraint Thomas), mistr světa (Michal Kwiatkowski), plus další kluci. Momentálně jsem velmi šťastný muž.
Už v posledních metrech závěrečné etapy to na vás bylo vidět.
Já si těch posledních 400 metrů vážně moc užíval. Je to prostě zvláštní pocit vyhrát tenhle závod, asi ho zažiju jen jednou v životě, takže jsem si to opravdu užil.
Neměl jste strach, že se bude opakovat rok 2017 a v poslední etapě o výhru přijdete?
Určitě jsem to v hlavě měl, zvlášť při předposledním stoupání, kdy jsem najel do díry na silnici a musel jsem měnit kolo. Ale zachoval jsem chladnou hlavu.
Richie Porte konečně vyhrál Critérium du Dauphiné. Vedle něj vpravo Geraint Thomas s Tao Hartem.
Při sjezdu z Col de Joux Plane upadl Geraint Thomas a nechal vás v hlavní skupině samotného, načež přišly útoky dalších. Nebál jste se?
Věděl jsem, že prostě musím jet svým tempem. Počítal jsem s tím, že kluci budou útočit, ale netrvalo to dlouho a G se vrátil a všechno bylo v pořádku. Navíc ve skupině bylo i pár Australanů, Jack (Haig) by mi vždycky pomohl, možná i Ben (O´Connor). Ale G má u mě velký respekt. Přijel na tenhle závod s tím, že pro mě udělá všechno. Doufám, že mu to v červenci oplatím a vyhraje Tour.
Jaké je to být zpátky v té vítězné mašině, kterou Ineos je?
Miluju to. Byl jsem ve fantastických týmech v posledních několika letech, ale tady si připadám doma. Není to nic proti těm předchozím, ale tenhle tým ví, jak se vyhrávají závody na kolech.
Jak to děláte, že i v 36 letech dokážete takhle vítězit?
To je jednoduché, mám doma fantastickou ženu, dvě malé děti. Mám teď trochu jiný pohled na svět, děti jsou pro mě číslo 1. Klobouk dolů před mou ženou, která to doma všechno sama zvládá, zatímco já ještě dva roky budu závodit, než skončím.
Už opravdu jen dva roky? Alejandrovi Valverdemu je 41.
Jasně, ale on je úplně na jiné úrovni. Jsem rád, že jsem zpátky na vítězné cestě, splnil se mi sen tímhle závodem.
Tolikrát skončil Richie Porte na zemi a nedokončil velký závod. Na Dauphiné to zvládl.
Kam vítězství na Dauphiné ve své sbírce řadíte?
Paříž-Nice pro mě vždycky bylo fajn, protože jsem dlouho žil blízko Nice, takže jsem ten závod měl rád, Švýcarsko je zase hodně obtížné. Ale tady… byl jsem tolikrát blízko triumfu, konečně jsem to dotáhl, takže jsem fakt přešťastný.
Teď vás čeká další těžký trénink před Tour, půjde se do něj líp s tímhle triumfem?
Víte, mám dvě děti a jsem daleko od domova. Nic není těžšího než tohle.
Co přece jen zkusit ještě jednu Grand Tour jakožto lídr týmu?
Nežiju v iluzích. Přišel jsem do Ineosu s jasným cílem – pomáhat. Tao, G, kluci mi tady pomohli, já bych jim to chtěl v červenci vrátit. Ten tlak a všechno, nechápu, jak se s tím po tři týdny vyrovnávají. Pro mě je tohle jako vítězství na Tour.
