O čem všem v rozhovoru pro portál nejvyšší soutěže NBL.basketball mluvil?
O Česku
Když jsem do Česka přijel poprvé v roce 2014, nekoukali na mě lidi ve stylu, co tu pohledávám, ale chtěli mě poznat a neměli problém se dát se mnou dát do řeči. To se mi tu líbí a ze Států to neznám. A proto pro mě Česko tolik znamená a bude se mi jen těžko opouštět. Je teď pro mě domovem.
O rasismu
Pár dní zpátky byl v USA zastřelený člověk, když policistka místo taseru použila pistoli, a pak se řeklo, že šlo o nehodu. Ona ale u policie sloužila 26 let a najednou zapomene, odkud se bere pistole? Pro mě je tohle příklad rasismu a tečka. I příklad ignorantství.
Vždycky to bude o tom, aby lidi chápali, že jsme jiní. A v tom, že jsme každý jiný, je právě krása. Nemusíte souhlasit se vším, co druzí dělají, ale proto je nemusíte nenávidět. Nikdy nebudu chápat, proč je tolik nenávisti vůči někomu jiné barvy pleti. Obzvlášť jako Afroameričan tohle vidím kolem sebe denně, což mě hrozně štve.
O bezpečí
Sám jsem byl vychován tak, že nenávidět není správný přístup. Pořád musím být schopný mít lidi rád, i když se ke mně nechovají dobře. Myslím ale, že úplně takhle to nikdy nebude fungovat.
Pro mě to však není lehké přijmout, a také proto přátelům přiznávám, že se nebudu do Států vracet s nadšením, protože se tam necítím bezpečně. A to jde přitom o mou rodnou zem.
O tetování
Mám dvě nejoblíbenější. První je basketbalový míč s textem z Bible: Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal od Boha. Druhé je důkazem, jak miluji Českou republiku: na zádech mám českého lva. Dává mi to smysl, protože Česko pro mě znamená hodně, mám tady všechny rád.
O covidu
Rozdíl v přijatých opatřeních byl velký. Ve Spojených státech amerických jako by si mysleli, že covid nikdy neexistoval. Spousta států už je v podstatně opět otevřená. A i když covidové případy přibývaly, nebrali to tam tak vážně, protože jsou tam hodně ve hře peníze, o které by se přišlo.
Lamb Autrey z Ústí nad Labem jako březnový nejužitečnější hráč basketbalové ligy
Kdežto tady, jak vyprávím i svým přátelům v USA, restrikce stále trvají, jde jim tu o lidi, což mně přijde jako dobré a rozumné. A v Americe jim to připadá bláznivé, protože oni už mohou dělat prakticky všechno.
O trapasu
Ve Státech si i v sauně musíte na sebe něco obléct, ale když jsem přišel dovnitř tady, paní u vchodu na mě spustila česky a ukazovala na moje trenky, abych si je sundal. Já na to, že to nejde, ale ona byla neodbytná a že musím, tak jsem jí řekl moment, šel se podívat za roh a viděl, že jsou tam všichni nazí. Tak jsem se rozloučil a odešel. Celá ta scénka byla fakt vtipná. Teď už jsem se ale přizpůsobil českým zvyklostem a za pár týdnů jsem vyrazil do české sauny „na Adama“.
