Promotér a spolumajitel organizace Oktagon Ondřej Novotný rád říkává - zápasníci jsou navenek tvrďáci, ale uvnitř jsou to citlivé duše.
Jedna Ďatelinkova chyba. A zápasník Vémola ho po dvou minutách uškrtil |
Dojem nezlomného frajera s nadhledem se snažil udržet i Milan Ďatelinka. V kleci s Vémolou vydržel dvě minuty a třináct sekund, než ho po hloupé chybě a netaktickém kopu do vzduchu 35letý český veterán strhl k zemi a škrcením donutil zápas odklepat.
25letý Ďatelinka ztratil prestižní souboj, šanci na titul, slávu... Zklamal sebe, své trenéry, fanoušky. „I mně ten zápas srazil náladu. Chápu, co se Milanovi stalo, ale zklamalo mě to. I způsob, jak se nevyrovnal s tlakem,“ řekl po turnaji promotér Novotný.
„Můžu absolutně říct, že tlak mě vůbec nedostal. Já si tu chvilku slávy užíval,“ tvrdil Ďatelinka v sobotu večer v Brně po zápase.
Před kamerou se snažil působit pohodově, vyrovnaně. Jako by za sebou neměl týdny tvrdé dřiny a speciální přípravy, námluv se sponzory a rozhovorů s médii. Kdekdo mohl nabýt dojmu, že do klece vešel s přístupem školáka, který jde „prostě zkusit“ písemku, aniž by se na učivo podíval.
Pravda to samozřejmě nebyla.
„Celou dobu jsem věřil, že tlaku nepodlehnu,“ rozepsal se Ďatelinka v pondělí na sociálních sítích. „Soustředil jsem se na všechny Karlosovy silné a slabé stránky, zanalyzoval každý útok, přechod, pohyb... Ještě před zápasem jsem se cítil dobře...“
„No, a potom to přišlo. Něco, čemu jsem nevěřil, že se může stát. Při nástupu do klece na mě dolehla všechna ta zodpovědnost, strach z neúspěchu, obava ze zklamání,“ dodal.
Strach máme, ale ne ze zranění, vysvětluje Barták. Co zápasníci cítí? |
Nástup do klece bývá jedním z klíčových momentů, který opravdu dokáže ovlivnit průběh zápasu. Respektovaný český trenér Dan Barták (vede mimo jiné Viktora Peštu) v loňském rozhovoru popisoval, co člověk zažívá:
„Na těch schodech překračujete jistou hranici, kde se láme psychika. Přepadne vás zvláštní pocit a občas se stane, že na vás padne stres, ačkoliv jste do té doby byli v klidu. Ztuhnete, hýbete se ztěžka. Nebojíte se zranění, to je to poslední, ale zklamání.“
A to měl Ďatelinka výhodu absence diváků. V zápasech s Vémolou jsou nicméně čeští a slovenští zápasníci v nevýhodnější pozici než ti zahraniční. Našinec totiž ví, jaký zájem o Vémolu veřejnost má, kolik pozornosti se na jeho duely upírá.
„On je u vás slavný, jo? Nevím, nikdy jsem ho zápasit neviděl,“ ptal se v říjnu norský policista Thomas Robertsen. S Vémolou došel do třetího kola.
„Nic o něm nevím, vůbec mě nezajímá, jen jsem nakoukal styl,“ přešel otázku prosincový vyzyvatel z Francie Alex Lohoré. Taky s Vémolou prohrál, ale zvládl s ním i přes 15kilový deficit válčit celých pět kol.
Bohumínský patriot Václav Mikulášek vydržel na začátku prosince dvě minuty a pět vteřin, pak popisoval, že zamrzl. „Sežralo mě to,“ řekl.
„Jak zazněl gong, udělal jsem něco, co doteď nedokážu pochopit,“ poznal nyní i Ďatelinka. „I přes výslovný zákaz jsem vykopl do vzduchu. Za to mě Karlos hned potrestal. A jak se mi dostal k tělu, ještě víc mě to psychicky zlomilo. Po zápase jsem sice působil, jako že mi to je jedno, ale opak byl pravdou. Jak jsem odešel z klece, došla mi realita a já plakal jako malý kluk. Slzy nešly zastavit. Je mi to líto, omlouvám se.“
Vémola přišel o pás šampiona: |
Vémola se ho na sociálních sítích zastal, podle něj se nemá za co omlouvat, za nesplnění váhy mu ostatně jako revanš nabídl odvetu.
Takový nápad ale u promotéra Novotného okamžitě narazil. „Dnešním dnem pro něj ve střední váze na dlouhou dobu skončily zápasy s domácími borci,“ prozradil.
Dává to smysl. Ani vedení organizace se nemůžou líbit opakované dvouminutové zápasy, které nenabídnou prakticky žádný boj, a skončí vždy tím, že nepřipravený domácí zápasník selže psychicky.
Vždyť Vémola má rád výzvy, jak opakovaně tvrdí.