O vyvrcholení loňské extraligové sezony ho v Zubří připravil koronavir. Se stejným scénářem se Matěj Šustáček letos odmítl smířit. Hned poté, co kvůli pandemii covidu ve Francii předčasně odpískali nižší házenkářské soutěže, se vrátil na Valašsko.
S požehnáním své přítelkyně a české reprezentantky Markéty Hurychové, s níž v létě zamířil do Francie, si v Hazebroucku sbalil věci a už v sobotu dirigoval z postu střední spojky vítězství Zubří v úvodním zápase osmifinále Poháru EHF.
„Všechno se seběhlo strašně rychle. Předminulý týden jsem dostal zprávu, že na 99,9 procenta končí neprofesionální soutěže. Načež se ozvali zástupci Zubří, jestli bych nechtěl dohrát sezonu tady,“ líčí Šustáček akci kulový blesk.
Zubří zvládlo klíčový zápas o play off extraligyUž jen velký kolaps v závěrečných čtyřech kolech základní části extraligy může připravit házenkáře Robe Zubří o postup do play off. V přímém duelu o osmičku doma porazili Hranice 31:27 a soupeři na devátém místě odskočili na rozdíl pěti bodů. „Navíc máme lepší bilanci vzájemných utkání,“ těší trenéra Zubří Michala Tonara. |
Markéta vás ve Francie nezdržovala?
Hned mi říkala, ať jdu hrát, že to zvládneme. Profesionální ligy ve Francii běží normálně dál. Od léta tam budeme zase spolu.
Takže hned po sezoně se vrátíte do Hazebroucku?
To byla jedna z podmínek klubu, když mi dovolili hrát v Zubří. Trenér mi psal, že doufá, že se vrátím. Také mám zájem. Aspoň jednu sezonu chci ve Francii odehrát, když se to letos nepovedlo.
Kolik zápasů jste ve třetí lize zvládli?
Přípravu jsme absolvovali v pohodě celou, ale odehráli jsme jen tři soutěžní utkání. S covidem to bylo divoké. Stihli bychom více, ale hodně zápasů se muselo odložit. Některé týmy odehrály více zápasů, jeden dokonce neodehrál ani jeden.
Takže všechno směřovalo k předčasnému ukončení sezony?
Od listopadu jsme nehráli a pak ani netrénovali. Restart se pořád posouval. Dva týdny jsme čekali, pak vyšlo nové nařízení. A tak pořád dokola.
Zjistil jste, jaká je úroveň třetí francouzské ligy?
Hodnotí se to těžko. Mají jiný styl, dbají hodně na individuální dovednosti. Ale úroveň je vysoká, přibližně jako nejlepších šest mančaftů extraligy. Aspoň co jsem viděl a odehrál. V týmu i v zápasech jsem se cítil dobře.
Jakou jste měl pozici v týmu?
Malinko jinou než v Zubří. Ze střední spojky jsem zvyklý komunikovat a hru si řídit. Ale protože francouzsky ještě pořádně neumím, tak to bylo trochu těžší. Jednou mě trenér dal v nouzi na levou spojku, což bylo trochu úsměvné. Ale zvládl jsem to, vyhráli jsme.
Stihli jste poznat nové prostředí?
V létě, když byla situace ještě uvolněná, jsme si to užívali. Pokud jsme měli volno, zajeli jsme si k moři. Všichni jezdí ve Francii na jih, ale pěkná místa jsou i na severu. Život se jinak těžko hodnotí, od října se začalo všechno pomalu zavírat.
Navštívili jste místa, kde probíhaly známé bitvy 2. světové války?
Není to můj koníček, ale zajímá mě to. V Dunkerquu je muzeum ke druhé světové válce, k operaci Dynamo (hromadná evakuace spojeneckých vojáků v roce 1940). Je tam dokonce česká sekce s českými uniformami. Až tam jsem zjistil, že na osvobození Dunkerquu se podílel pluk, který vedl český generál (Alois Liška).
Mimochodem, jak vypadá lockdown ve Francii?
Teď když jsem se vrátil do Česka, tak musím říct, že není tak tvrdý jako tady. Když se Česko v říjnu zavřelo, ještě jsme ve Francii hráli. Tam se všechno najednou zastavilo v listopadu. Nevím, jak je to teď, ale když jsem před dvěma týdny odjížděl, tak tam děti normálně chodily do školy, otevřená byla většina obchodů.
Zpátky k házené. Do zápasu v Poháru EHF jste naskočil po týdenní společné přípravě. Sehrávat jste se ani nemuseli, že?
Pochopili jsme se hned, i když jsem tady skoro rok nehrál. Cítil jsem se dobře. Tedy až na to, že jsem měl zdravotní komplikace s nohou a sem tam jsem pokulhával. Ale když jsem na hřišti, vypnu a jedu.
Spoustu současných spoluhráčů jste vedl v žácích. Co to s vámi dělá?
Zvláštní pocit. Je jich hodně – Mořkovský, Havran, Mazurek, Fiala, Mizerovy jsem měl na praxi ve škole. Už tehdy ve svých ročnících vyčnívali. Doufám, že vydrží.
Osmifinále Poháru EHF jste rozehráli výborně. Čekal jste, že zvítězíte nad Považskou Bystricí o sedm gólů?
Tak nějak jsme si to představovali. Můžeme být spokojení. Ale odvetu nesmíme podcenit.
Jaké budete mít ambice do zbytku sezony?
Čtvrtfinále Poháru EHF by bylo úspěchem. V extralize musíme do play off, to je jasné. Minimálně to chce zvládnout domácí zápasy, abychom šli do čtvrtfinále z co nejlepší pozice.
