V 19 letech se dostala na svou první velkou reprezentační akci.
Ale přece jen, musí se ještě obrnit trpělivostí. Češky ve čtvrtek večer ve 20.30 hodin (živě vysílá Sport 2) vstoupí do základní skupiny turnaje v Herningu zápasem proti silnému Švédsku. Do něj však Řezáčová nezasáhne, atmosféru prvního ostrého duelu na izolovaném turnaji tak bude nasávat z tribuny.
„Ale doufám, že do nějakého dalšího utkání už bych také mohla zasáhnout přímo na hřišti,“ hlásila ve středu z dánského hotelu Řezáčová.
Jak se na šampionát těšíte?
Těším se moc! Jsem zvědavá, jak to organizátoři udělají, aby to tady vypadalo jako opravdový šampionát, ne pouze jako série přátelských zápasů mezinárodních týmů. Už teď vím, že do prvního zápasu nenastoupím, protože dvě holky z kádru nemohou hrát. Trenéři rozhodli, že jednou z nich budu já, takže se chystám spoluhráčky proti Švédsku povzbuzovat z tribuny.
Před několika dny jsme se bavili o tom, že konečné místo v nominaci na Euro v Dánsku by pro vás bylo splněným snem. Splnil se, tak jaké jsou vaše pocity?
Jsem hrozně moc šťastná. Teď bych se ještě chtěla podívat do nějakého toho zápasu naostro, být na hřišti, aby to bylo úplně nejlepší!
Máte s sebou v Dánsku nějaký talisman, který vám na takové prestižní akci nesmí chybět?
Talisman mám. Vzala jsem si s sebou růžového slona z porcelánu, kterého mi dal táta před prvním srazem s reprezentací žen. Tak teď ho vozím všude, na každý reprezentační sraz, aby mi přinášel štěstí.
Dostanete se v Herningu alespoň na chvíli ven z „bubliny“?
Prostředí je moc hezké, hotel je krásný, stejně tak i hala. Bohužel nám zatím nedovolili ani to, abychom si mohli vyjít na procházku. Jsme tak neustále zavření na hotelu, odkud máme jen vyšlapanou cestu k autobusu, který nás odveze asi 40 kilometrů do haly a zpět.
Zvláštní denní režim...
Je to tady opravdu hodně izolované. Jediný člověk, se kterým se setkáváme mimo náš tým, je řidič autobusu. A pak ještě koordinátorka, která se o nás stará. Jinak se s nikým nepotkáváme, na hotelu jsou s námi i jiné týmy, ale všichni jsme od sebe oddělení. Stejně tak nemůžeme být v kontaktu s novináři. Je to opravdová bublina.
Dokážete v tak náročné situaci udržet v týmu dobrou náladu?
Žádná ponorka se nekoná. Všechny holky spolu máme skvělé vztahy, je to v pohodě. Jsme zavřené hlavně na pokojích, potkáváme se jen na poradách, když jedeme na tréninky a na nich, případně když si chceme zahrát nějakou hru. Já osobně jsem na pokoji se Sabrinou Novotnou, jako brankářky jsme se daly dohromady. Všechno je fajn, nálada je super.
Je na týmu znát, že už je pohromadě slušnou řádku dní?
Určitě ano. Je vidět, že už si holky v poli zkoušejí i různé parádičky, více a více si na palubovce rozumějí. Myslím si, že všechno vypadá dobře. Už aby to začalo!
