„Úžasný start do sezony. Jsou to tři roky, co se mi naposledy povedlo vyhrát závod s intervalovým startem. Moc pro mě tenhle víkend znamená,“ usmíval se v neděli na tiskové konferenci.
Načež odcestoval domů do Trondheimu, kde začal přemýšlet. O sezoně, o všech restriktivních opatřeních, o nákaze koronavirem.
Až se 24letý Nor rozhodl, že další závodní víkendy před Vánocemi vynechá. Fanoušci ho tak neuvidí ve stopě ve švýcarském Davosu ani v německých Drážďanech.
Stejně jako druhého nejlepšího Nora Emila Iversena.
„Dlouho jsem o tom přemýšlel. Začalo to už loni na konci sezony a v Ruce se ve mně ta nejistota znovu prohloubila. Momentálně mi připadá bezpečnější zůstat na severu a necestovat po Evropě, nechci nic riskovat,“ řekl Klaebo. „Mám pocit, že lyžování a soutěže nejsou tak důležité ve srovnání s pandemií, která stále zuří všude po světě.“
Kdo by to byl řekl, že takový střelec, jakým Klaebo je, bude brát současnou situaci až tak vážně. Sám sebe popisuje jako blázna, který jde do všeho po hlavě.
Loňskou sezonu si třeba pokazil bizarním zážitkem. Na začátku února ztrácel na Rusa Alexandra Bolšunova v průběžném hodnocení Světového poháru přes 200 bodů. Přesto chtěl ve zbývajících štacích útočit na třetí celkový triumf ve Světovém poháru.
Věřil si, že i tak obří manko dokáže smazat.
A pak udělal takovou klukovinu…
Při jednom z volných víkendů si zašel s kamarády na bowling a nestačilo mu je jen všechny porazit právě v téhle činnosti. Když objevili stroj měřící sílu boxerského úderu, chtěl vyhrát i tady.
Byla to obrovská rána. Fakt pecka, prý rekord.
„Dal jsem do první rány veškerou svou sílu a udělal rekordní výsledek. Chtěl jsem to ale ještě vylepšit,“ popisoval.
A tak se ke stroji postavil znovu, což byla chyba.
„Při druhé ráně se mi ruka svezla a trefil jsem kovovou hranu stroje stojícího vedle. Jsem soutěživý člověk a teď se mi to vymstilo,“ líčil.
Zlomil si prst na levé ruce, přišel o další závody a sen o třetím triumfu byl pryč.
„Chybí mi velký křišťálový globus, ne že ne. Nějakou chybou se tentokrát dostal do Ruska, ale příští rok ho chci zpátky! Každopádně, nemůžu přestat žít normální život, ten je pro mě stejně důležitý,“ vysvětloval.
Jak moc se tehdy mýlil.
Už měsíc před startem současné sezony se uchýlil do naprosté izolace. Na dálku začal komunikovat i se svým dědečkem-trenérem. V domácnosti žil pouze s přítelkyní.
„Je smutné o tom mluvit, ale i ona je momentálně nucena žít jako já,“ líčil.
Na novou sezonu chtěl být připravený, jak nejlépe to šlo. Chtěl se vyhnout onemocnění covid-19, chtěl riziko nákazy snížit na minimum.
I kvůli dlouhodobějším následkům.
„Je to poslední věc, kterou bych chtěl dostat. Nikdo neví, jaké jsou dlouhodobé účinky nemoci, a já chci lyžovat ještě několik let,“ prozradil pro list Verdens Gang.
Nestýkal se tak ani s týmem. Trénoval na domácích tratích, nevyužíval fyzioterapeuta, nevídal se s rodinou ani s přáteli.
Jen přítelkyně Pernille Dösviková s ním zůstala, sama dokonce přešla na univerzitě z prezenčního na dálkové studium. A když se chtěla vidět s přáteli a svou rodinou, musela pak u ní zůstat pár dnů, aby se zjistilo, jestli se u ní neprojeví příznaky nemoci.
„Nebylo by pro mě dobré, aby kamkoliv chodila. Už vůbec ne do školy. U nich v laboratoři se právě objevil nový případ infekce, nemůžu riskovat, že by to dotáhla k nám domů,“ vysvětloval Klaebo.
Boji proti onemocnění podřídil prakticky vše. Tedy i ten normální život, o kterém ještě v únoru mluvil ve stylu, že ho nemůže přestat žít.
Šlo to.
To vše ve snaze zůstat zdravý a bojovat o třetí celkový triumf ve Světovém poháru, případně se co nejlépe připravit na mistrovství světa. O to zvláštněji nyní Klaebovo rozhodnutí vynechat všechny zbývající závody tohoto kalendářního roku působí.
„Každý se může rozhodnout podle svého. Já považuju tohle za nejlepší možné rozhodnutí,“ říká. „V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat.“
Ne že by se onemocnění vyloženě bál, ale vynechané závody v Davosu a Drážďanech jsou pro něj přijatelnou cenou za pevné zdraví.
A je na tom také vidět, jak moc vážně celou situaci bere.
„Chápu ho. Pro něj je letos hlavním cílem mistrovství světa, Světový pohár už vyhrál dvakrát. Každý musí jednat ve svém zájmu. Myslím, že se najdou i jiní, kdo občas nějaký Světový pohár vynechají,“ říká i švédský týmový manažer Anders Byström.
A šéftrenér běžeckého úseku norské reprezentace Espen Bjervig jeho slova potvrdil. V úterý po poledni oznámil, že kvůli současné koronavirové situaci v Evropě své týmy do Švýcarska a Německa nevyšle. Jistá zatím není ani účast na lednové Tour de Ski.
„Naším hlavním cílem v této lyžařské sezoně je mistrovství světa v Oberstdorfu,“ dodal Bjervig.
