Skupina bojující o titul byla původně tříčlenná. Málokdy se stane, aby se v čele závodu sjeli 40 kilometrů před cílem jeho tři největší favorité. Tentokrát ano. S Van Aertem a van der Poelem šlapal i muž v duhovém trikotu mistra světa Julian Alaphilippe.
Skvostná sestava pro strhující závěr.
Jenže ne nadlouho.
Van der Poel lehce vybočil, Alaphilippe se mu uhýbal doprava, zavadil při tom o doprovodnou motorku, jedoucí před ním, a padl na zem. Svíjel se na silnici, držel se za pravou ruku a řval bolestí.
Závod tím pro něj skončil.
Rentgen později prokázal frakturu dvou kostí v zápěstí. V pondělí má být operován.
Dva zbývající muži v čele dočasně spolupracovali a navyšovali náskok před pronásledovateli. Minulý víkend si vzájemným soupeřením protaktizovali klasiku Gent-Wevelgem, tentokrát byl obrázek úplně jiný.
Na dvou obtížných závěrečných stoupáních Oude Kwaremont a Paterberg byl náskok van der Poela a Van Aerta už více než minutový.
Ani tady se mezi nimi nerozhodlo. Zbývalo 14 kilometrů. Schylovalo se ke sprinterskému finále v Oudenaarde.
V cílové rovince výrazně zpomalili, hlídali se. Van der Poel na první pozici, Van Aert za ním. Vpovzdálí se k nim blížili pronásledovatelé.
„Věděl jsem, že čím později spurt začnu, tím větší bude má výhoda,“ tvrdil van der Poel. „Skutečnost, že Wout s ním tak dlouho vyčkával, pro mě byla důkazem, že i on je šeredně unavený.“
Sto osmdesát metrů před cílem rozehrál van der Poel spurt a jeho belgický protivník odpověděl. Na posledních metrech se už už zdálo, že se Van Aert přes svého soka přehrne, ale ne, nepovedlo se mu to.
Těsný dojezd patřil Nizozemci.
Počkal si na potvrzení, nechal si ho zopakovat a pak pětadvacetiletý šampion mocným řevem oslavil svůj zatím největší triumf.
„Normálně při průjezdu cílem cítím, když vyhraju. Dneska jsem si nebyl jistý. Hodil jsem kolo do pásky, ale bál jsem se, že jsem ho tam hodil příliš pozdě. Ani jeden z nás nevěděl, kdo vyhrál,“ říkal vítěz. „Dvakrát mi potom řekli, že jsem vyhrál, ale potřeboval jsem to radši potvrdit desetkrát.“
Z vítězství se van der Poel radoval 34 let poté, co ve Flandrech triumfoval jeho otec Adri. Na dresu měl startovní číslo 51. Stejné jako tehdy otec. „To je neuvěřitelné, nechce se mi tomu věřit,“ usmíval se.
Wout Van Aert se naopak nestal prvním cyklistou od Eddy Merckxe v roce 1975, který by v jedné sezoně vyhrál monumenty Milán - San Remo i Kolem Flander.
S van der Poelem mohl později oslavovat vítězství i Petr Vakoč, jeho český pomocník ve stáji Alpecin - Fénix.
Zdeněk Štybar byl v barvách svého týmu, jenž se pro tento závod přejmenoval na Elegant Quick-Step, k vidění na špici pelotonu 70 kilometrů před cílem. Později se však z popředí vytratil.
Jeho stáj měla sice po Alaphilippově odstoupení početní převahu tří cyklistů ve skupině pronásledující vedoucí duo, jenže Lampaert, Asgreen a Senechal už nic vymyslet nedokázali.
Pro třetí místo na stupních vítězů si dospurtoval vítěz z roku 2015 Alexander Kristoff ze stáje UAE Emirates.
Vakoč přijel sedmdesátý se ztrátou 8:26 minuty, o tři příčky před třiasedmdesátým Štybarem.
Jak se vše odehrálo
Šest mužů vpředu. Po 23 kilometrech závodu se rodí únik, v němž jede společně šest cyklistů: Battistella (NTT), Van Hoecke (CCC), Mühlberger (Bora), Peyskens (Bingoal-Wallonie), Van Poppel (Circus-Wanty) a van den Bossche (Sport Vlaanderen).
Náskok narůstá. Při nájezdu na první kostkovou sekci závodu, 170 kilometrů před cílem, mají uprchlíci k dobru už takřka osm minut. Marně se je pokouší stíhat Julian Vermote.
Van Aert na zemi. Pád v pelotonu zdrží Van Aerta, ocitá se při něm na trávě u silnice, ale rychle nasedá a s malou skupinou se probíjí zpět.
Bojovný Nor. Edval Boasson Hagen (NTT) odskakuje a dlouho jede osamoceně mezi uprchlíky a pelotonem, než je 94 kilometrů před cílem opět sjet.
Štybar v akci. Na Kanarieberg vedou hlavní pole Leonardo Basso (Ineos) a Zdeněk Štybar, český cyklista na vrcholu útočí, stejně tak Walscheid (NTT) a Kwiatkowski (Ineos). Další jezdci se dotahují, pak i celý peloton.
Únik končí. Pětačtyřicet kilometrů před cílem jsou poslední zbylí jezdci z původních uprchlíků dojeti.
Alaphilippův útok. Na Paterbergu se hlavní pole dělí a řídne. Před Koppenbergem se zvedá a útočí mistr světa Alaphilippe, přidává se van der Poel, pak i Van Aert. Trio velikánů se sjíždí v čele a vzdaluje se ostatním.
Osudný pád. Na rovinaté pasáži si Alaphilippe sahá na vysílačku a není zcela pozorný, když dochází k osudnému vybočení, následnému nárazu do motorky a pádu, který ukončí jeho snažení i sezonu.
Tak kdo? Poslední průjezd Oude Kwaremontem a Paterbergem jede z první pozice převážně van der Poel, žádný útok Van Aerta se zde nekoná. Až spurt je musí rozsoudit.
Ohlížím se, ohlížím. Mnohokrát se van der Poel otáčí přes rameno a na posledních stovkách metrů kontroluje, co dělá za ním jeho protivník. Potom vyrazí vpřed - a nikým se nenechá předjet.
Závod Kolem Flander (WorldTour) - 243,3 km1. Van der Poel (Niz./Alpecin-Fenix) 5:43:17, 2. Van Aert (Belg./Jumbo-Visma) stejný čas, 3. Kristoff (Nor./SAE Team Emirates), 4. Turgis (Fr./Total Direct Energie), 5. Lampaert (Belg./Elegant-Quickstep), 6. Claeys (Belg./Cofidis) všichni -8, ...70. Vakoč (ČR/Alpecin-Fenix) -8:26, 73. Štybar (ČR/Elegant-Quickstep) -9:36. |