V dnešní zrychlené době působí odstup pěti let už skoro jako dávná minulost. V roce 2015 se Slovensko učilo znát nové sportovní jméno, Schmiedlová tehdy v pořadí WTA vystoupala až na číslo 26. Bylo jí čerstvě přes dvacet. Budoucnost vypadala krásně - ale pak se cosi zaseklo.
Středa v PařížiZpravodajství z Roland Garros |
„Věci tehdy byly o něco jednodušší. Byla jsem hodně mladá, neměla jsem co ztratit. Pořádně jsem nevěděla, co špičkový tenis obnáší. Prostě jsem hrála a necítila žádný tlak,“ říká dnes.
Do podobných výšin už se nikdy nevrátila, i kvůli operovanému kolenu. Ale teď v Paříži prožívá Schmiedlová satisfakci za výdrž. V prvním kole zdolala legendu Venus Williamsovou 6:4, 6:4. Proti Azarenkové, jedné z nejlepších tenistek od restartu sezony, si připsala ještě impozantnější triumf - 6:2, 6:2.
„K oběma mám velký respekt. Na Viku jsem se mnohokrát dívala v televizi, když jsem byla mladší. Jelikož hrála na US Open opravdu dobře, měla jsem před zápasem trochu strach,“ líčila upřímně Slovenka.
 |
Strach? Vážně? Při její momentální formě se nemusí bát snad nikoho.
„Jsem mnohem zkušenější. Odjezdila jsem spoustu turnajů po celém světě, prohrála těžké duely, musela na operaci... Ale i v těchto náročných letech jsem pořád dělala maximum pro návrat na scénu,“ říká.
Vzdávat se by bylo sice lákavé, ale příliš snadné.
„Zároveň bylo občas náročné uchovat si víru,“ přiznává velká milovnice fedcupových duelů za svoji vlast. „Musíte zůstat pokorní, tvrdě pracovat a doufat, že jednoho dne to přijde. Hodně trénuju a taky pracuju na mentální stránce. Nejsem zrovna sebevědomý typ. Prohry netěší nikoho, ale u mě platí, že když prohraju víc zápasů, přijdu o všechnu sebedůvěru.“
No a její grandslamová bilance posledních let byla vyloženě truchlivá: na nejprestižnějších turnajích ztratila dvanáct duelů za sebou. Přeloženo: od zmíněného povedeného roku 2015 se neprokousala přes 1. kolo.
Roland Garroszvláštní příloha |
Ani sportovní psychologové nepomáhali.
„Párkrát jsem to zkusila, ale nikdy jsem nenašla takového, který by mi seděl,“ popsala Schmiedlová. „Zároveň mám kolem sebe spoustu skvělých lidí, s nimiž si mohu pohovořit o svých potížích a oni mi pomohou. Taky si čtu knížky o tom, jak být mentálně odolná.“
Správně naladěná hlava očividně umí zázraky i bez titulů z psychologie. A slovenské jízdě nemusí být konec, teď čeká argentinská kvalifikantka Podoroská: „Když došla do třetího kola, musí být dobrá. Já neměla v úvodních dvou zápasech co ztratit, zase budu bojovat. Nechci se zbytečně dostávat pod tlak. Ale ukážu to nejlepší, co umím.“
