Před týdnem na mítinku v Záhřebu poslal kouli do vzdálenosti 22,74 metrů, od roku 1988 takový výkon na evropské půdě nikdo nepředvedl.
Přesto cítil malé zklamání. „Mrzí mě, že to nebylo ještě dál. Doufal jsem v 23 metrů. Myslím, že na to mám,“ líčil 27letý Američan.
Třiadvacetimetrovou hranici dosud překonali jen dva muži – Němec Ulf Timmermann (23,06) a americký světový rekordman Randy Barnes (23,12).
Crouser chce být tím třetím.
Nebo ještě lépe tím prvním – koulařem, s nejdelším pokusem historie.
Obr se sportovními geny
Sám o sobě říká: „Mám rád matematiku, vědu, dinosaury a kutilství.“
Vystudoval magisterský obor finance na Texaské univerzitě v Austinu a během koronavirové pauzy si dům dovybavil vlastnoručně vyrobeným nábytkem.
Když viděl, že cedrová komoda stojí až 2000 dolarů, řekl si: Udělám si ji sám.
„Sehnal jsem materiály a postavil si ji od nuly. Myslím, že se povedla,“ spokojeně kývl poté, co po více než sto hodinách práci dokončil. „Je to dobrý způsob, jak si vyčistit hlavu. Člověk má navíc pocit, že se neflákal a měl produktivní den.“
Po komodě se pustil do výroby postele. „Něco aby to uneslo mých skoro 150 kilo,“ smál se.
Crouser je totiž obr.
Měří dva metry a jeden centimetr, váží téměř jeden a půl metráku, k tomu má sílu jako býk. Aby měl dost energie, denně musí spořádat 5000 kilokalorií.
„Už mi to ani moc nechutná, když každé mé jídlo je polovina toho, co sní normální člověk za den,“ přiznal loni pro The New York Times. „Někdy jenom koukám na talíř a říkám si: Zase tohle.“
Sportování má v krvi.
Jeho otec Mitch byl diskařem, strýc Brian reprezentoval USA v oštěpu na hrách v Soulu 1988 a v Barceloně 1992 a oštěpu se věnovali i bratranec Sam a sestřenice Haley.
Atletiku Ryan začal provozovat už na základní škole, na střední pak vyhrál mistrovství světa mládeže v italském Brixenu, kde pětikilovou koulí vrhl 21,56, tedy rekord šampionátu. K tomu získal i stříbro v hodu diskem.
V přepisování nejlepších mládežnických zápisů pokračoval i dál. Přesto jeho kariéra mohla být spojená s jiným sportem než atletikou.
 |
Před kvalifikací na olympijské hry v Riu 2016 ho na zkoušku pozval tým Indianapolis Colts, hrající NFL. „Mají speciálního skauta, který hledá sportovce mimo americký fotbal,“ vyprávěl Crouser pro NBC Sports.
„Odpověděl jsem jim, že uvidím, jak dopadne kvalifikace,“ dodal.
Ta dopadla skvěle.
Vyhrál ji v druhém nejlepším výkonu roku. Vítězně si potom počínal i při samotných hrách. Ve finále v Riu de Jaineiru zapsal 22,59, čímž stanovil nový olympijský rekord.
„Olympiáda proběhla perfektně, takže jsem kariéru v americkém fotbale odložil,“ smál se. „Od té doby se mi v kouli celkem daří.“
Papírek se světovým rekordem
Od olympiády vybojoval dva americké tituly a na loňském světovém šampionátu v Dauhá získal stříbrnou medaili.
V horkém katarském prostředí se odehrál nezapomenutelný závod.
Dlouho vedl pokusem 22,90 Novozélanďan Thomas Walsch. V závěrečné sérii ho ale o jeden centimetr překonal Američan Joe Kovacs, načež se před něj dostal i Crouser, který hodil shodně 22,90, jenže měl lepší druhý platný pokus.
„Jako kdyby někdo vypnul gravitaci. Byl jsem jako Alenka v říši divů,“ sledoval finále Tomáš Staněk, který skončil desátý.
The end of the 2020 season.
Finished in Belgrade with three more throws over 22.50m and a best of 22.59m.
Made it back home safe late last night. So happy to have the opportunity to compete in a safe way and try to inspire someone during these difficult times.
#shotput #trackandfield #discus #athletics #throwing #2020 #gym #highlandgames #nike #nikeathlete
Od šampionátu v Kataru Crouser nepoznal porážku.
V letošní kvůli koronaviru výrazně zkrácené sezoně nastoupil pod otevřeným nebem do osmi závodů. Všechny, včetně ostravské Zlaté tretry, ovládl.
Na domácím mítinku v Mariettě si navíc vylepšil osobní rekord na 22,91 a předvedl tak třetí nejlepší výkon všech dob.
Nejedná se o žádný úlet, Crousera zdobí hlavně konzistentnost. Během koronavirové pauzy si kromě nábytku vyrobil i vrhačský kruh a piloval techniku. Vyladil ji tak dobře, že na mítinku v Des Moines ve všech šesti sériích překonal 22metrovou hranici.
„Právě vyrovnanost je to, co mě těší nejvíc,“ říká. „Pokud budu stabilně vrhat 22,50, určitě přijde pokus, kdy kouli pošlu o 60 nebo 70 centimetrů dál.“
Párkrát se mu to už povedlo, jenže to bylo při tréninku. „To je nejvíc frustrující, že si nemůžu vybrat, kdy to přijde,“ líčí.
Už roky si doma na zrcadlo lepí papírky, na kterých má napsané cíle. Když na něj nyní zahledí, je na něm: 23,13, světový rekord.
Zatím ho strhnout nemohl. To „zatím“ je ale v jeho případě namístě.
