Na lehce omšelé dráze udělá několik rychlých kroků, vyšvihne se do vzduchu, hlavu má v úrovni korun stromů a okolních domů. Když dopadá na žíněnku, prolétne kolem zídky oddělující pozemky.
„Zpátky tam, kde to všechno začalo,“ napsal Armand Duplantis na Instagramu.
Za normálních okolností by se švédský reprezentant připravoval v jiných podmínkách. Moderní haly, to nejlepší vybavení, regenerace, soustředění v zemích s příznivým klimatem.
Tak, jak by odpovídalo světovému rekordmanovi.
Jenže s časem koronaviru přichází změny. Namísto atletických stadionů našel během pandemie útočiště doma v americké Louisianě, kde tráví čas se svým americkým otcem a švédskou matkou.
Back to where it all started #StrongTogether #borntofly
„A tak se trochu vracím do dětství,“ směje se.
Když byl malý, tatínek mu na zahradě postavil skokanský sektor. Hodiny a hodiny se Duplantis bavil tím, že dopadal do doskočiště, které jeho otec vyrobil z postelové pěny svázané sítí.
Prý skákal tak vysoko, až se sousedi báli, aby nedolétl k nim na dvorek.
Podobná situace se opakuje i teď.
„Kvůli koronaviru musím trénovat výhradně na zahradě,“ líčil mistr Evropy 2018 agentuře Reuters. „Mám tu takovou malou dráhu, trochu jsme ji upravili, abych si mohl lehce skočit,“ vysvětlil.
Jak vypadá lehký skok v jeho podání?
„Opravdu to není nic velkého - něco přes 460 centimetrů. Stejně je to ale spíš jen pro pocit, abych v ruce držel tyč. Určitě to není to, co bych v tuhle chvíli čekal, spíš to, co si situace žádá,“ dodal.
Touto dobou očekával, že bude v plné přípravě na blížící se olympijské hry v Tokiu. Že bude trénovat na to, aby potvrdil roli jednoho z největších kandidátů na nejcennější kov.
Ne-li toho vůbec největšího.
„Mondo“, jak se mu přezdívá, má za sebou totiž úžasnou halovou část sezony. Pět startů - pět suverénních vítězství. Pokaždé se přehoupl přes laťku ve výšce minimálně šesti metrů.
Ale hlavně udivil absolutním světovým rekordem.
Když mu byly čtyři roky, rodičům oznámil: „Jednou ho skočím.“
S koštětem skákal přes gauč. S tyčí teď míří Duplantis až do nebe |
Svůj slib splnil už ve dvaceti.
Na atletickém mítinku v Toruni pokořil druhým pokusem hranici 617 centimetrů. To se ještě nikomu nepovedlo. O týden později pak v Glasgow Duplantis svůj zápis ještě vylepšil na 618.
V historických tabulkách se tak dostal před svého kamaráda a velký vzor Renauda Lavillenieho, který držel absolutní světové maximum od roku 2014.
Právě Lavillenie měl na olympijských hrách v Tokiu patřit k dalším favoritům. V Londýně 2012 získal zlato, v Rio de Jaineiru 2016 poté stříbro.
Velké ambice měl i Američan Sam Kendricks, vítěz loňského světového šampionátu v Dauhá, nebo Polák Piotr Lisek.
Swedish pole vaulter Armand Duplantis broke the men’s world record
(via @dreasduplantis, @mondohoss600) https://t.co/kvFKzpchog
Jenže Duplantis byl tuto sezonu daleko přede všemi.
„Jsem v dobré formě, myslím, že mám velkou šanci na zlato,“ věřil.
Své plány teď však musí odložit. Kvůli šířícímu se koronaviru se po dohodě mezi japonským premiérem a šéfem Mezinárodního olympijského výboru sportovní svátek přesouvá na příští rok.
„Je nepříjemné, že letos nebudu soutěžit na olympiádě,“ mrzelo ho. „Ale vzhledem k aktuální situaci to musíme pochopit. Musíme pochopit, že některé věci jsou důležitější něž sport.“
„Myslete na druhé, nejen na sebe, nejen na to, co zrovna chcete dělat vy. Všechno by se takhle mělo snad vyřešit,“ vyzval. „Olympiáda pak, doufejme, bude moci proběhnout v příštím roce.“
„A já věřím, že moje schopnosti budou pořád dobré,“ dodal.
