Do boje půjde jako turnajová trojka poprvé zítra. „Chci té možnosti využít, pak už si tam zatrénovat nepůjde. Musím pro dcerku do školky, pak se pohybovat okolo VIP turnaje,“ popisuje šestatřicetiletá Dana Čechová, domácí šampionka z let 2008 a 2016.
Narodila se v Hodoníně, ale s manželem Romanem a malou dcerkou žije v Ejpovicích u Plzně. V zádech tak bude mít velikou podporu.
Je důležité vyzkoušet si tak velkou halu předem?
Určitě. Je to jiné než v těch menších, kde většinou hrajeme. Míček ve větších létá pomaleji, odskok je jiný. Hraje se také s jinými míčky než třeba na turnajích World Tour. S balónkem pro mistrovství už nějakou dobu trénuju, ale je důležité si to vyzkoušet přímo na místě.
Jaká je aktuální forma?
Myslím, že dobrá. Minulý víkend při extralize jsem měla trošku zdravotní problém a musela jeden zápas vzdát, ale dala jsem se do kupy. Odpočinek je někdy lepší než přemíra tréninku. Já se hrozně těším. Šampionát je v Plzni, přijde mě podpořit spousta lidí a spousta sousedů, dokonce pan starosta Ejpovic se přijede podívat. (úsměv)
Býváte v takové chvíli víc nervózní, nebo nabuzená?
Nervozitu zatím necítím, uvidíme v sobotu, až vstoupím do haly. Ale nabuzenější jsem určitě víc než jindy, fakt se těším. Snažím se nepřipouštět si povinnost, že musím dojít co nejdál. Je víc holek, které se řadí mezi favoritky, mě chce navíc každá porazit. Před šesti lety jsem v Plzni prohrála v semifinále a i teď bych byla moc ráda, aby mi mohli lidi fandit ještě v neděli o medaile.
V čem kromě podpory hlediště je domácí prostředí dobré?
V zázemí. Nemusím cestovat třeba do Havířova, přes celou republiku, večer si dám s dcerkou pusu doma. Já mám ráda, když je dobrá atmosféra. A zároveň také férová. Ať publikum ocení i skvělé míčky mých soupeřek, ať fandí sportu. Myslím, že bude hodně k vidění.
Budete také jedna z nejstarších hráček v turnaji...
Však mi také manžel doma říkal, že v hlavní soutěži budu pravděpodobně suverénně nejstarší. (smích) Třeba Hanka Matelová, nasazená jednička, je o sedm let mladší.
To je další motivace, ne?
Jo. Jsem ráda, že se mladší holky tlačí nahoru. Ať v tom pokračují, ale stačí to až od příštího týdne...
V mixu se představíte s Davidem Reitšpiesem, dobřanským odchovancem. Chtěli jste záměrně vytvořit pár z Plzeňska?
Ano. Hráli jsme spolu na mistrovství světa v Budapešti, kde měl David premiéru. Je fajn, že to v Plzni zachováme, snad to přiláká další lidi. Chceme získat titul. Navíc smíšená čtyřhra získává na váze, letos bude nově i na olympiádě v Tokiu.
Co vy a další olympijské hry, jsou moc vzdálené?
Nebude to jednoduché. Právo startu na kvalifikacích mají dvě nejlepší české hráčky, já jsem podle aktuálního světového žebříčku ta třetí. Záleží, zda se mi do dubna, kdy svaz vydá definitivní nominaci, podaří dostat na druhé místo.
Jenže kvůli koronaviru se až na červen posunulo MS v Jižní Koreji, kde jste mohla získat body.
A v červnu už ty body nebudou mít vliv na olympiádu. Příští týden je turnaj v Kataru, ale tam se nechystám. Takže v tomhle se moje plány zrušily. Uvidíme, jak to dopadne. Ale olympiáda mě láká, je to něco speciálního, nesrovnatelné i s mistrovstvím světa. Bylo by fajn, kdyby mě tam dcerka ještě viděla hrát. A třeba by to byla motivace i pro další sportovní maminky.
