Loni v kanadském Whistleru skončila při své premiéře v českých barvách čtvrtá. Nejtěsněji pod medailí byla rovněž v roce 2018, tehdy ještě jako reprezentantka Německa. Že by usměvavá slečna udělala ještě jeden krok vzhůru?
„V elitní šestce bych se viděla ráda. Desítka by byla taky fajn,“ říká skromně. „Na medaili má docela hodně holek. Tři Němky, co tady v Altenbergu mají hodně naježděno, jedna Ruska byla dobrá, taky Švýcarka, Rakušanka… V první šestce skončí ty, co nemusí být nutně nejrychlejší, ale budou konstantní, dobré ve všech čtyřech jízdách. Nesmíš pokazit ani jednu.“
Den před závody se Fernstädtová chystala v útulném domku vzdáleném několik kilometrů od dráhy v Altenbergu. Zhruba stejně dlouho pak trvá dostat se z Altenbergu přes Cínovec zpátky do Česka. Šampionát vysloveně za rohem.
Skeletonistka Anna Fernstädtová
„Taky už jsem nějaké Čechy na dráze viděla i při tréninku,“ říká skeletonistka. „Mně přijede rodina: máma, babi, děda, taky kámošky z Drážďan, z Frankfurtu.“
Co jim předvede, si netroufá odhadovat už kvůli vrtochům počasí. Ve čtvrtek večer tu z nebe padaly chuchvalce sněhu jako v pohádce – pro skeletonistky je to ovšem spíš noční můra.
„Chci prostě zajet co nejlepší jízdu. Doufám, že počasí bude v pohodě; testovat materiál úplně nešlo, na každou jízdu byl úplně jiný led,“ přibližuje Fernstädtová. „Nedá se nic dělat – doufám, že jsme vybrali dobré nože. Nejlepší počasí je, když neprší, nesněží a je maximálně nula stupňů, aby bylo koryto čisté a led chladné. Ale myslím, že sněžit bude.“
S tím má v Altenbergu zkušeností dost. „Když tu udávají pravděpodobnost sněžení čtyřicet procent, je to tak osmdesát,“ zasměje se. „Dráha se čistí po každé třetí jízdě, já jsem jedenáctá, čili přede mnou se čistit nebude; to všechno bude hrát roli. Když bude hodně sněžit, bude to trošku loterie. Na všechno se musí dávat pozor.“
I české naději pro olympiádu v Pekingu 2022 tak mohou podmínky jak pomoci, tak uškodit. Odhady pro šampionát se dělají hodně těžko. A ani čtvrté místo z Kanady v tom roli nehraje.
„To už je dávno,“ mávne rukou Fernstädtová. „A hlavně je to jiná dráha. Kdo zajede dobře na jednom místě, ve skeletonu jinde tak úspěšný být nemusí. Jsou holky, co jsou dobré tady, ale ne třeba ve Whistleru.“
Ona doufá, že zvládá obojí. A že to předvede i českým fanouškům.
