Kráčíte od cíle a usmíváte se. Takže jste spokojený?
Určitě. Pro mě je to tady nejlepší individuální výsledek na mistrovství. Za cíl jsem si dal dostat se do tohohle závodu pro třicet nejlepších a po včerejším střeleckém trápení ve štafetě bych rozhodně nečekal, že skončím jedenáctý. Sice jsem si ještě lepší umístění opět odstřelil poslední ránou, ty stojky mě tu nepotkaly úplně ve formě, ovšem na druhou stranu jsem rád, že jednu ze tří stojek, kterou jsem tady dal, jsem dal ve smíšené štafetě, kde jsme brali medaili. Takže ano, já jsem maximální spokojený.
Přesto, blesklo vám už hlavou, jaký to mohl být dnes výsledek, kdybyste ve druhé a čtvrté položce trefil i poslední terč?
Stejně bych na ten úplný předek závodu rozhodně neměl, to jsou totální hovada, ti jedou úplně jinou ligu. Kdyby neexistuje. Určitě bych dopadl lépe, ale kam až by mě čtyři nuly mohly vynést, je už jedno. Spíš jde o to se z těch mých nepovedených stojek poučit do dalších závodů, což jsem během mistrovství nedokázal. To jediné mě tu fakt mrzí.
Johannes Bö se dočkal v hromadném závodě. Moravec dojel jedenáctý |
Co vám pomohlo, abyste se po velkém zklamání z nepovedené mužské štafety opět nabudil a dnes zvládl závod se ctí?
Když jsem zašel v sobotu večer po té štafetě za Ondrou Rybářem, byl jsem fakt zlomený. Ondra ze mě byl trochu nešťastný a snažil se mě nabudit, ať se na hromaďák těším. Já mu říkal: Hele, já ti povím až ráno, jak jsem na tom, teď na to fakt nemám.
A druhý den bylo líp?
Na nástřelu jsem si řekl: Musíš se maximálně koncentrovat. Důležitý byl první ležák, který se mi povedl za nulu, tím jsem na střelnici předstihl strašně moc lidí. Přitom jsem na tu ležku přijížděl asi pětadvacátý. Předtím jsem úmyslně celou dobu jel po umydlené stopě, co na trati byla, a neřešil jsem, kolik lidí mě během prvního kola předjede. Prostě jsem si dal za cíl tu střelnici.
Když budete nyní hodnotit celý váš šampionát, co o něm řeknete?
Mé individuální výsledky samozřejmě mohly být lepší (nejlépe 11. a 16. místo). Na druhou stranu si vezu domů medaili z mix štafety, s čímž jsem už absolutně nepočítal, proto je to pro mě celkově perfektní mistrovství. Nikdy předtím jsem v Anterselvě na svěťáku nestál ani na rozšířeném pódiu pro nejlepších šest. I ve svých nejlepších letech, kdy jsem byl schopný jezdit se špičkou, jsem tu byl v individuálních závodech nejlíp desátý. Takže dnes jsem skončil jedenáctý, jen o jedno místo hůř, než jsem tu kdy byl ve svém životě. Což není špatné. A hlavně mám tu štafetovou medaili. Pár medailí jsem za život posbíral, ale tahle je mimořádná, na tu určitě nikdy nezapomenu.
Stále se umíte prosadit, tak se pro jistotu zeptáme: Nebyl to váš poslední šampionát, že ne?
Na to teď nebudu odpovídat.
Šéf svazu Jiří Hamza prozradil, že pro další pokračování vaší kariéry je klíčové, aby se vám v létě potřetí nevrátily problémy s játry.
To je fakt. Co jsem s nimi před touhle sezonou zažil, si nikdo nedokáže představit. Kdyby se ty problémy opakovaly znovu, tak už není absolutně co řešit, to by byl konec. Ale uvidíme, co se stane.
Ve Světovém poháru jste si polepšil na 25 místo, což je důležité vzhledem ke startu v hromadném závodě v Novém Městě.
Díky tomu mě to dnešní 11. místo těší ještě víc. Samozřejmě ještě není jisté, že v Novém Městě určitě hromaďák pojedu, asi bych ještě nějaký bodík měl přidat, ale mohu být určitě klidnější.
Jak se těšíte na závodění před českými fanoušky?
Teď se hlavně těším domů. Ale viděl jsem včera fotky z Letohradu a je to se sněhem katastrofa, nemám tam kde trénovat. Takže možná budu v Novém Městě na tréninku dřív, než jsem čekal. Jinak se na svěťák do Nového Města vždycky moc těším. Diváci a atmosféra jsou pokaždé neskuteční. Čeká nás tam trojdenní závodní blok, tedy relativně těžký program, ale s tím se určitě nějak poperu.
V letošní sezoně byla problémem běžecká výkonnost celého mužského týmu, Michal Krčmář si navíc stěžoval na velké výkyvy během sezony. Co si o tom myslíte?
Já se tím nestresuju. Ve své kariéře jsem už své hlavní slovo řekl a už ani nečekám, že to bude se mnou běžecky lepší. Abych stál na pódiu, musel bych jezdit o tři čtvrté minuty rychleji. Dařilo se mi to šest let, ale teď je mi skoro šestatřicet. S tím, co mi zdraví dovolilo odtrénovat za poslední tři roky, nemohu čekat, že budu stejně rychlý jako dřív. Pravdou je, že Michal Krčmář trénoval vše, co by měl, takže možná je na místě položit si otázky, proč on s ostatními nedrží krok, zatímco u mě stejný trénink fungoval celé roky - a nebyl jsem v týmu jediný.
Patrně proto, že biatlon se posouvá na jinou úroveň a především Francouzi výrazně zvedli běžeckou laťku.
Určitě. Co se jezdí tady, má generace ani na svém vrcholu nikdy nejezdila. Konkrétně na olympiádě v Soči 2014 se jezdilo tak o 30 procent pomaleji. Závodníci tehdy byli nervózní, nenaladili formu a rozhodovalo, jak to kdo zvládne v hlavě a na střelnici. Ale co se děje tady, je až neuvěřitelné. Střelby nejsou až tak super, ale na trati ti lidé jedou neskutečné tempo.
Francouzům pomohl elitní běžecký kouč specialista, bývalý mistr světa Vincent Vittoz. Mohla by to být cesta i pro český tým?
Může a nemusí. Norové také mají specialistu a nemyslím si, že jsou na tom kdovíjak líp než předtím. Myslím si, že u Francouzů především funguje úžasný tým, parta lidí, kteří si přejí a jsou úžasní tahouni a mašiny, čímž se pořád posouvají dopředu.
