„Proti SC Classic to bylo z naší strany o poznání lepší než proti Storvretě, kdy jsme nepředvedli absolutně nic. Samozřejmě Storvreta má svoji kvalitu, o tom se vůbec nemusíme bavit,“ uznal Rýpar. „Tým Classic válcuje finskou ligu, řekněme slušně. My jsme proto měli zatáhlou obranu, snažili jsme se hrát na brejky a vstřelit gól. Něco se nám podařilo, ale Classic je natolik silný tým, že proměnil to, co jsme mu nabídli, a zaslouženě vyhrál.“
Kdy se utkání o bronz zlomilo? Ve třetí třetině, když jste dostali dva góly ze stejného prostoru?
Není lehké dostat dva podobné góly po sobě ze stejných pozic. Ale na téhle úrovni se tohle nesmí řešit, je třeba jít do dalšího střídání se vztyčenou hlavou, což se nám potom chvílemi podařilo. Na konci jsme měli závar, Tomáš Sladký to mohl ještě zdramatizovat, mohlo to být ještě o gól méně.
Kolik sil vám vzala ve střetnutí o třetí místo čtyři vyloučení?
Bylo to těžké, ale v mezinárodních zápasech musíte jít na hranu. My nejsme zvyklí na tyhle souboje. Nechodí se tam stejně, nepíská se to stejně. Člověk do toho jde na hranu a buď se to pískne, nebo ne. Jako jin a jang, černá a bílá.
Hrálo roli, že vaše zápasy pískaly Švýcarky Corina Wehingerová a Sandra Zurbuchenová?
Už jsem se s nimi setkal na Euro Floorball Tour. Podle mě zanechaly dobrý dojem. Samozřejmě každý rozhodčí si vybere slabší chvilku, ale to nerozhodlo ani jedno utkání. Já žádný rozdíl neviděl. Možná k ženám si někteří hráči tolik nedovolí, třeba řvát po nich. U nás to v neděli chvílemi neplatilo, protože v některých situacích jsme se fakt zbláznili. Já ale rozdíl nevnímal, pískaly skvěle, jsou jedny z nejlepších rozhodčích ve Švýcarsku.
Jsou tedy výsledky odrazem reality?
Určitě ano. V naší Superlize nejsou tak kvalitní zápasy. Na tréninku člověk těžko nasimuluje takové tempo. A tady byly zápasy v takovém tempu, že v lize absolvujeme podobné asi tři, možná pak v play off. To je obecně problém českého florbalu. Nemáme svoji vizi, jen kopírujeme od zahraničních týmů. Měli bychom si najít svoji vizi, přenést ji do Superligy a jít tomu naproti.
Máte nějaký recept?
Trochu popustit metr rozhodčích v Superlize, aby se hra pouštěla v osobních soubojích. Jinak nebudeme připraveni na mezinárodní úroveň. Mnohokrát jsem se setkal už s tím, že jsme přijeli na turnaj Euro Floorball Tour, šli jsme do souboje, do kterých jsou soupeři zvyklí chodit jinak. A než jsme se rozkoukali, byli jsme bez míčku. V české lize uděláte to samé a je to faul, hra se kouskuje. Já osobně s tím hodně bojuju a kolikrát nevím, co si můžu dovolit.
V Poháru mistrů jste dvakrát prohráli. Dá se z toho něco vzít?
Jo, říkal jsem to klukům hned po druhém zápase. Může nás to jenom posunout. První zápas jsme sice prohráli debaklem, v neděli už byl výkon lepší. My si z toho můžeme vzít do dalších bojů v Superlize jen to nejlepší. Hlavně to chce udržet tempo na trénincích a chodit stejně do osobních soubojů, ať už ve zbytku základní části, nebo pak v play off.
Vy jste měl v turnaji průměr gól na zápas. Jste spokojený?
Dřeli jsme na to půl roku, osobně jsem si takové zápasy osahal v reprezentaci a myslím si, že jsem nezahrál úplně špatně. V obraně byly některé situace, které bych zpětně řešil jinak.
