Poté, co Ouředníčkův automobil v pátek smetl z trati kamion Martina van den Brinka, se opravy zničeného fordu protáhly do nedělního rána, a až v cíli pondělní 8. etapy mohl těžce zkoušený závodník říct, že je zpátky se vším všudy.
Přestože figuruje na průběžném 38. místě, s jedenáctihodinovou ztrátou na první místo a daleko za elitní dvacítkou, která byla jeho cílem, „svůj Dakar“ Ouředníček letos vyhrál.
„Jelo se nám celkem dobře, situaci ale komplikovalo špatně fungující řazení bez spojky. Dvakrát jsme v dunách úplně ztratili výkon. Místo toho, aby motor táhl, tak chcípal. Málem jsme tam zapadli, ale naštěstí jsme se z toho nějak vyhrabali,“ vzkázal z cíle pondělní etapy závodník soukromého týmu Ultimate Dakar Racing.
Potíže mu dělaly vibrace auta, kvůli nimž se zdálo, že jede s povoleným kolem, ale nebylo tomu tak. Těžce ho potrápil také výkon motoru jeho fordu. „Na rychlých úsecích ztrácíme. A že jich dneska bylo. Konkurence nás tam bez problémů předjížděla. Proto budeme zkoumat, jak se dá mapa motoru předělat, abychom zrychlili,“ plánoval Ouředníček.
Oproti víkendu to jsou prkotiny. V pátek byl Ouředníček přesvědčený, že Dakar vzdá, v sobotu si ještě nebyl jistý, že ho dokáže dokončit. Odhalení pátečních a navazujících událostí jen ukazují, co všechno se na slavné rallye může stát.
Odtáhněte nás do cíle. A teď zase zpět do pouště!
Přestože od českých fanoušků to van den Brink za srážku schytal, potvrdil Ouředníček, že za páteční kolizí byla shoda nešťastných okolností.
„Těsně před cílem u náročného výjezdu duny najednou stáli pořadatelé, mávali na nás, ať hodně zpomalíme. Mě to znervóznilo, rozjel jsem se pomalu a tu dunu nevyjel. Tak jsem zacouval zpátky. Pak jsme se rozhodli rozjet znovu a vtom přiletěl Martin van den Brink s kamionem a ustřelil nám předek. Bylo to nečekané. Vůbec jsme netušili, že tam je. Nedal nám vědět systémem Sentinel, že je za námi, jak je zvykem. A jel z úhlu, takže nebyl vidět v zrcátkách,“ popsal bouračku brněnský jezdec.
Jako zázrakem se ani jemu, ani navigátorovi Davidu Křípalovi nic nestalo. Na to, co následovalo, budou vzpomínat ještě hodně dlouho.
Jedním z asistenčních kamionů se nechal odtáhnout do cíle, kde se ale zjistilo, že jeho technika nenačetla koncový průjezdní bod etapy. „Tak jsme se znovu nechali odtáhnout do pouště, kde se nám načetly všechny zbylé průjezdní body. Proto jsme rychlostní zkoušku dokončili na 60. místě, ale měli jsme jasno, že můžeme jet dál,“ řekl navigátor Křípal.
V cíli posádka týmu narazila na Martina van den Brinka. Smíšené pocity převládaly, protože se brzo rozneslo, jak Nizozemec místo pomoci lidem z rozmláceného fordu uháněl pryč, aby neztratil čas.
Ouředníček před slavnou rallye: Na Dakar vezu syna. Chce ho taky jet |
„Když jsme viděli videa se srážkou, pochopili jsme, že tomu už nemohl zabránit. Předpokládal, že pojedeme doleva, my jsme se rozhodli jet doprava. Martinovi za ten incident hrozilo vyloučení ze závodu, protože nezastavil a neposkytl pomoc,“ popsal dění Ouředníček.
Jezdce se ale zastal, a to i před příslušnou komisí. Uznal, že Nizozemec viděl, jak čeští jezdci otvírají dveře poničeného vozu a vystupují, navíc kolem nich bylo dost přihlížejících. Ti pomoc mohli poskytnout.
„I mechanici Martinova týmu šli na ředitelství závodu a ptali se, jak to s námi dopadlo. Z jeho strany velmi pozitivní přístup. Takže se nakonec ani na něj nemůžu zlobit. Ironií osudu je, že Martin vyhrál Maroko Challenge Desert v roce 2017 v kategorii kamionů a my jsme ji tehdy vyhráli v autech. Od té doby jsme přátelé. O to víc mi to bylo líto, že nás osud znovu spojil právě takto,“ podotkl Ouředníček.
Nizozemský závodník nakonec na víkend poskytl Ouředníčkovi svoje mechaniky, aby jeho týmu pomohli v pokusu ford pro závod zachránit.
Jediným Ouředníčkovým štěstím bylo asi to, že v sobotu byl na Dakaru volný den. „Auto bylo silně poškozené. Chyběl kus rámu, byl posunutý motor, ulomené držáky motoru, prasklá olejová vana. Do sání se dostala spousta písku. Takže není jisté, že se auto povede po opravě nastartovat. Ale my pro to uděláme všechno,“ hlásil průběžně český bojovník.
V pondělí se Van den Brinkovy osudy propletly s dalším českým jezdcem, a to Martinem Macíkem na kamionu. Ten zapadl na duně. „Pokoušel se nám pomáhat i Martin van den Brink, kterému také patří respekt. Je vidět, že fair play mezi kamiony stále funguje,“ ocenil Macík.
Tou dobou už Ouředníček uháněl svojí vlastní cestou. V neděli v pět hodin ráno ho mechanici vzbudili - většina z nich od pátku nespala - a ukázali mu jeho ford jako nový.
„Byl jsem hrozně šťastný. Objel jsem jedno kolečko okolo bivaku. Jediné, co nefungovalo, byly obě pístnice. To znamená, že kdybychom měnili kolo nebo zapadli, trvalo by to zoufale dlouho. Což je v takových případech velký handicap. Ale už nebyl čas je nějak zprovoznit,“ bilancoval Ouředníček.
Těsně před startem ještě zjistil, že nefunguje interkom, přes který se při závodě jezdec s navigátorem dorozumívají. „Odešel mi mikrofon v helmě. Proto jsem si vzal přejezdová sluchátka a mikrofon jsme přimontovali do helmy, aby mě Tomáš slyšel. Celkem to vypadávalo, musel jsem Tomášovi ukazovat znakovou řečí. Ale zvládli jsme to,“ ulevil si navigátor Křípal.
I takové příběhy Dakar přináší.