V novém roce jste v úchvatné formě – tři kola Světového poháru, tři stupně vítězů.
Je to určitě super. Hlavně tady v Anterselvě jsem do závodu šla s tím, že můžu jenom sama sebe překvapit, což se povedlo.
Znovu to byl tak náročný závod jako v minulých letech?
Vlastně jsem byla překvapená z běžeckého času, protože jsem se relativně dokázala držet s holkama a měla jsem jednu z nejmenších ztrát na tu nejrychlejší v sezoně. To jsem vůbec nečekala.
Na trati to nebylo ono?
Pocitově to vůbec nebylo ono. Člověk se tady nedokáže úplně zmáčknout jako když jsme někde v nižší nadmořské výšce. Tady nahoře je to fakt hodně náročné.
Česká biatlonistka Veronika Vítková projíždí cílem sprintu v Anterselvě.
Na druhou stranu, je to třeba i důkaz, že forma k olympijským hrám pořád stoupá.
No, můžeme doufat v to, že to tak bude. Zbývá už jenom to vydržet.
Zatímco v Ruhpoldingu jste měla trable s první ranou, teď jste ji zvládla s přehledem. Oddechla jste si?
(Zasměje se) Spíš jsem to brala tak, že v trénincích s tím nemám problémy, tak proč bych je měla mít v závodě? Jasně, určitě se mi ulevilo, když jsem se trefila, ale snažila jsem se soustředit na každou další ránu. Neberu to tak, že když jsem v Ruhpoldingu nedávala první rány, bude to tak i dál.
Do sprintu jste vybíhala půlminutu před Laurou Dahlmeierovou. Měla jste myšlenky na to, že ji za sebou chcete za každou cenu udržet?
To asi úplně ne. Soustředila jsem se na sebe, i když jsem věděla, že běží za mnou. V Ruhpoldingu jsem si dokázala, že s ní dokážu jet, takže jsem úplně nepropadala panice.
V závěrečném kole to navíc byl souboj mezi vámi o nakonec druhé místo.
Což bylo takové zvláštní v tom, že jela za mnou, ale já měla dobré informace. Když jsem totiž odjížděla ze střelnice, poznala jsem podle hukotu tribun, že to Laura zvládla za nula a byla jsem v tu chvíli ve stejném místě jako po první položce. Proto mi bylo jasné, že to bude dost těsné. Jela jsem, co to šlo, ale pak mi hlásili, že se dostala přede mě. Ještě jsem to nějak zkoušela, ale sil už opravdu moc nebylo.
Čekala jste pak v cíli, jestli z toho budou další stupně vítězů?
Šla jsem se převléknout do buňky a pak si mě vzali na dopingovou kontrolu. Tam jsem závod dosledovala v televizi.
Na třetím místě nyní ztrácíte 20 vteřin na Tiril Eckhoffovou, tři vteřiny za sebou máte Darju Domračevovou. Skvělá pozice do stíhacího závodu.
To určitě. Cílem bude trochu se vyvézt a pak se hlavně soustředit na střelnici, protože půjde o další těžký závod. Čím méně času strávím na trestném kole, tím lépe.
Vezmete teď po třetím místě Anterselvu na milost?
Mi se v Anterselvě líbí, jen ty závody jsou vždycky hrozně těžké. Určitě jsem to teď nějakým způsobem zlomila, jsem ráda, že se to povedlo, ale stejně to tady bude vždycky náročné.
Aktuálně vám ve Světovém poháru patří šestá příčka, navíc jste druhá ve sprintu.
To jsem koukala no. Je to určitě fajn, jsou před námi ještě tři sprinty, protože olympiáda se nepočítá, tak uvidíme.
Třeba ještě během finále Světového poháru v Ťjumeni budete bojovat o malý křišťálový glóbus.
O tom bych asi ještě nemluvila, je to hodně daleko a Anastasia Kuzminová má ten náskok hodně velký.
