Sedmnáctikilometrový výšlap k poutnímu místu nad městem Montevergine s průměrným sklonem 6 procent a s maximálním 10 procent, taková byla závěrečná položka sobotního menu Gira.
Stoupání nikoliv z nejtěžších, přesto solidní porce vrchařské práce.
Zvlášť poté, co se v jeho průběhu spustil na hlavy jezdců prudký liják a teplota klesala pod 10 stupňů.
Chrisi Froomovi v jedné ze serpentýn na mokré vozovce podklouzlo kolo a ocitl se na zemi, ale ztrátu rychle dohnal. Jeho tým pak dokonce dočasně okupoval špici hlavního pole, snad aby se lídr stáje vyvaroval dalších trablů.
Ovšem po většinu etapy to byla naopak sestava Mitcheltonu Scott, kdo šlapal v čele. Máte růžový dres, máte i vrchařskou formu, tak se, pánové, starejte o tempo, daly ostatní týmy najevo australské stáji.
„Může jít dnes o dva závody v jednom,“ věštil před startem Wout Poels ze Sky a nebyl v tomto názoru ani zdaleka osamocen. Dlouho se zdálo, že to tak skutečně dopadne a sedm uprchlíků z nižších pater výsledkové listiny si to rozdá o etapu, zatímco favorité celkové klasifikace mezi sebou.
Jenže navýšení tempa na cílovém stoupání situaci zásadně změnilo.
Významně přiložil ruku k dílu v rozhodující fázi závodu rovněž Roman Kreuziger, jenž se mezi provazci deště usilovně střídal na špici s Jackem Haigem, a za zády vezli k cíli své lídry Yatese a Chavese.
Když se dva kilometry před metou schylovalo k pohlcení posledního zbylého z uprchlíků Koena Bouwmana z týmu Lotta Nl-Jumbo, vyrazil z velmi prořídlého hlavního pole vpřed Richard Carapaz.
Čtyřidvacetiletý mladík, který je teprve druhým rokem profesionálem, ukázal sílu i odvahu, přehnal se kolem Bouwmana a uháněl pro zatím životní vítězství, třetí v profikariéře.
„Je to pro mě tak emotivní den,“ jásal letošní šampion závodu Kolem Asturie. „Cítil jsem, že mám opravdu dobré nohy, a nechtěl jsem čekat až na závěrečný sprint, v němž bych asi neměl šanci. Proto jsem se rozhodl, že je to ta správná chvíle k útoku.“
Načasování předvedl dokonalé, v cíli se nadšeně bušil do prsou.
O sedm vteřin za ním dospurtovali pro bonusy za druhé a třetí místo Davide Formolo z Bory a Thibaut Pinot z FdJ. Francouz se díky tomu posunul na čtvrtou příčku absolutního pořadí.
Z českých cyklistů dojel nejdříve na 40. místě Jan Hirt z Astany s odstupem 38 vteřin. Roman Kreuziger po enormním úsilí během stoupání už v posledních třech kilometrech nepokračoval s favority a dokončil etapu na 56. místě se ztrátou 2:11 minuty. Celkově je třiatřicátý.
„Bylo to dnes hodně hektické a my chtěli být v popředí, což se nám dařilo,“ popisoval Kreuziger. „Na posledních kilometrech jsme se potom rozhodli, že si v závěru zvolním. Zítra nás čeká důležitá etapa a nemělo smysl, abych se tam trápil až do konce.“
„Dnes to chtělo závodit chytře. Zítřek bude mnohem těžší,“ potvrdil jeho týmový lídr Simon Yates, pátý v pořadí etapy.
Celkově vede Yates nadále o 16 vteřin před Tomem Dumoulinem ze Sunwebu a o 26 vteřin před svým týmovým spolulídrem Estébanem Chavesem.
V neděli je čeká obávané Gran Sasso, nejtěžší hora první poloviny Gira.
Síla favoritů podstoupí zatěžkávací zkoušku.
Jak se vše odehrálo
A pěkne se do toho opřeme. Zostra začala osmá etapa Gira, první půlhodina se jela průměrnou rychlostí 46 km/h, jeden pokus o únik stíhal druhý. Dvakrát se ve skupince před pelotonem ocitl i Elia Viviani, lídr bodovací soutěže, pomýšlející na prémiový spurt.
Konečně únik dne. Až po 30 kilometrech se opravdu zrodil únik, který měl mít delšího trvání. Iniciátorem akce byl Tosh Van der Sande z Lotta, k němu se připojili Matteo Montaguti (AG2R), Rodolfo Torres (Androni), Davide Villella (Astana), Matěj Mohorič (Bahrain-Merida) a Koen Bouwman (LottoNL-Jumbo).
Dva další uprchlíci. Dlouhá řada jezdců se pokusila do úniku doskočit, ale povedlo se to jen dvěma. Jan Polanc (Emirates) a Mads Pedersen (Trek) rozšířili vedoucí šestku. Jenže Pedersen záhy kontakt zase ztratil.
Šance pro Polance? Jan Polanc byl nejlépe umístěným cyklistou z úniku, před etapou ztrácel 8:16 minuty na Simona Yatese. Že umí na Giru vyhrávat horské etapy, Slovinec v minulosti dokázal. Teď pomýšlel na další.
Tak si jeďte... zatím. Do cíle zbývalo 126 kilometrů a náskok uprchlíků poprvé přesáhl pět minut. Čelo pelotonu v rovinatých pasážích etapy kontrolovalo duo Mitcheltonu ve složení Sam Bewley - Svein Tuft. Odstup úniku zůstával v dalších 90 kilometrech víceméně konstantní.
A budeme stahovat. Čtyřicet kilometrů před cílem se protáhli do popředí „balíku“ Kreuziger s Yatesem a Chavesem. K mitcheltonovské šichtě se dočasně přidaly jezdci Fdj a Sky. Náskok uprchlíků rychle klesal a před posledními 17 kilometry, tedy při nájezdu do závěrečného stoupání, se smrskl na dvě a půl minuty. Zhoršily se podmínky, přicházel déšť.
Soudržnost úniku se drolí. Van der Sande poodjel kolegům z úniku, potom se o totéž pokusil Mohorič, nicméně oba nástupy byly neúspěšné.
Vrchařská síla Mitcheltonu. Jack Haig a Roman Kreuziger opanovali špici a diktovali tempo v úvodních dvou třetinách stoupání, kdy se střídali na první pozici v pelotonu. Devět kilometrů před cílem měl únik k dobru jen minutu, vpředu zbyla čtveřice Polanc, Mohorič, Montaguti, Bouwman.
Potíže Frooma. Pět kilometrů před metou na mokru uklouzl a padl Chris Froome, lehce ztratil, ale za pomoci Wouta Poelse se rychle vracel zpět. Do posledních čtyř kilometrů si uprchlíci vezli pouhých 23 vteřin náskoku, s čímž se odmítl smířit Koen Bowman a vypálil vpřed. Déšť houstl.
Chvíle muže v bílém. Kilometr a půl zbýval. Z hlavního pole atakoval Alexander Geniez z AG2R a za ním se vydal Richard Carapaz z Movistaru, dosud nejlepší mladík Gira. Ekvádorec se hned zbavil Genieze, nechal za sebou Bouwmana - a hnal se pro etapový triumf.
Změna v tradici. Dosud pětkrát se dojížděla etapa Gira na tento vrchol, až do letoška zde vítězili pouze italští nebo belgičtí cyklisté. Tentokrát se vítěz dostavil až z Jižní Ameriky.
Cyklistický závod Giro d'Italia8. etapa (Praia a Mare - Montevergine di Mercogliano, 209 km): Průběžné pořadí: |