Také Tom Dumoulin dostává v tomto směru lekci.
Málokterý cyklista má po světě tolik fanoušků jako on. Dávno si je získal svým vystupováním, svým příběhem, svojí bojovností.
V úvodních pěti dnech této Tour de France se dokázal vyvarovat pádů, nevhodných defektů či velkých časovkářských ztrát, což drtivá většina ostatních favoritů říci nemohla.
„V prvních dnech jsme patřili mezi ty šťastnější. Ale dobře víme, že smůla může potkat i nás,“ připomíná i proto na startu čtvrteční 6. etapy na Mur de Bretagne.
Staniž se. Toho dne se věci pokazí.
Do cíle zbývá 5,7 kilometru. Tempo i nervozita narůstají. Dumoulin se drží poblíž Petera Sagana, na dobré pozici. Cítím se dobře, říká si a myslí na boj na Zdi.
Vtom se peloton zavlní - a je to tady.
Najíždí do zadního kola Romaina Bardeta z AG2R. „Už jsem se mu nedokázal vyhnout,“ řekne později.
Defekt. Lídr Sunwebu má na předním kole zlomený paprsek. Totéž platí pro Bardetovo zadní kolo.
Je to defekt v ten nejhorší možný moment. Stále příliš daleko od neutralizované zóny tří kilometrů, ale zároveň i příliš blízko od cíle na likvidování ztráty.
Krizi řeší každý jinak.
Bardet popadne bicykl kolegy Tonyho Gallopina a stíhá ujíždějící peloton. Dumoulin dostává přední kolo od svého domestika Simona Geschkeho. Ale ta výměna mu krade čas.
Když i on skočí opět na kolo, není zde nikdo z pomocníků, kdo by mu pomohl. Začíná zběsilá stíhací jízda. Další pomocníci se k němu teprve stahují.
Šlape za autem svého týmu Sunweb a šlape za ním moc dlouho. Jakoby zapomněl, že nejen FIFA v Rusku, ale i UCI na Tour letos poprvé nasadila vidoerozhodčí. Dumoulina zabírají televizní kamery a videorozhodčí nespí.
Aniž by to tušil, už v této chvíli je jeho konto zatíženo penalizací 20 sekund za „příliš dlouhou nepovolenou jízdu v zákrytu za týmovým vozem“. Po etapě bude tento trest, navýšený ještě o 50 švýcarských franků pokuty vyhlášen.
Čert vem ty peníze, ale každá sekunda se počítá.
Bardet se mezitím dotáhne do pelotonu. Uf, dneska jsem vyvázl, uleví si. Předčasně...
Francouz stále šlape na Gallopinově kole. „Rozhodli jsme se, že mu už nebudeme dávat jeho vlastní náhradní kolo z auta, to by pak ztratil mnohem víc času,“ vysvětlí jeho sportovní ředitel Julien Jurdie. „Viděli jsme to u Toma, který měnil kolo. Byli jsme přesvědčeni, že jsme v tomto směru udělali dobré rozhodnutí.“
Jenže věc má háček. „Romain je velmi citlivý, co se týče pozice na kole.“
Už se drápají po dvoukilometrové Zdi. Michael Kwiatkowski v čele sestavy Sky přitápí na čele pelotonu pod kotlem. Potom i Daniel Oss z Bory.
Bardet se ocitá v červených číslech, 700 metrů před cílem je odpárán. „Na tak intenzivním kopci na cizím kole trpěl... a později za to zaplatil,“ přizná Jurdie.
Domácího favorita, který se během týdne dělil s Les Bleus o titulní stranu listu L’Equipe, se davy fanoušků svým křikem marně snaží přitáhnout zpět.
Ještě dál než Francouz provozují svoji neplánovanou „týmovou časovku“ Sunwebovci. K Dumoulinovi se už stáhl Nikias Arndt, pak i Chad Haga. Předjíždějí odpadlíky, prosmýkají se mezi doprovodnými vozidly a motorkami.
„Bylo to chaotické,“ vylíčí situaci Haga. „Tom nepanikařil. Dělali jsme, co jsme mohli. Ale není jednoduché objíždět odpadávající jezdce a snažit se neztrácet při tom rychlost.“
Jejich ztráta narůstá: 40 vteřin, 50 vteřin. Haga odpadá. Ale na pomoc teď má Dumoulin i Sorena Kragha Andersena, muže v bílém trikotu nejmladšího jezdce. V myslích šéfů Sunwebu platí zákon: Vše pro Toma.
Andersenův náskok v bílé soutěži před Eganem Bernalem ze Sky se proto zkrátí z 1:08 minuty na 27 sekund.
Je tu cíl. Daniel Martin zaskočí favority dlouhým útokem, jásá a vykládá: „Cítil jsem, že vane protivítr a pomyslel jsem si: To asi nebude můj den. Ale když jsem zaútočil, dlouho jsem se ani neotočil, až těsně před cílem. Jel jsem a jel, nohy byly dobré.“
TRIUMFÁTOR. Dan Martin slaví na bretaňské Zdi.
Martin se bude svěřovat, jak se po přestupu z Quick-Stepu do týmu Emirates těžce sžíval s rolí lídra a zbavoval tlaku, jak si nejprve musel sám srovnat hlavu. Pak pronese svoji filozofii: „Nejlépe jezdím, když jsem šťastný a uvolněný. A když jsem šťastný, každý v týmu je pak šťastný, speciálně když vítězím. Jako dnes.“
Greg van Avermaet z BMC uhájí žlutý trikot, navzdory ambiciózním plánům Gerainta Thomase ze Sky i týmu Quick-Step na loupež tohoto exkluzivního dresu. Chris Froome přijíždí se zdánlivě malicherným mankem pěti sekund za skupinou favoritů, Rigoberto Uran nabere ještě o tři více.
A potom se čeká.
Romain Bardet je konečně tady. Chytl 31 sekund.
Tom Dumoulin dokonce 53.
Oba hned za cílem otočí kolo, odmítnou se s kýmkoliv bavit a sjedou zase dva kilometry pod kopec, kde čekají jejich týmové autobusy. Bardet zmizí ve sprše a z autobusu už hlavu ani nevystrčí.
Dumoulin vyjde ven a hovoří s reportéry. O tom, jak měl snový vstup do této Tour, kterou zatím proplouval jako ryba ve vodě, jak ztrácel před šestou etapou jen 13 sekund - a jak je najednou všechno jinak.
Po připočtení penalizace mu patří až na 19. místě se ztrátou 1:23 minuty. Propadl se za Porta, Landu, Frooma i Nibaliho.
Ztráty favoritů po 6 dnechTour de France 2018 2. Thomas (Brit./Sky) +0:03 min. 6. Jungels (Luc./Quick-Step) +0:18 7. Uran (Kol./EF Drapac) +0:45 8. Valverde (Šp./Movistar) +0:51 9. Majka (Pol./Bora) +0:52 10. Fuglsang (Dán./Astana) +0:53 11. Porte (Aus./BMC) +0:53 12. Landa (Šp./Movistar) +0:55 13. A. Yates (Brit./Mitchelton-Scott) +1:02 14. Froome (Brit./Sky) +1:02 16. Nibali (It./Bahrajn Merida) +1:08 17. Roglič (Slovin./Lotto NL Jumbo) +1:17 18. Mollema (Niz./Trek) +1:18 19. Dumoulin (Niz.-Sunweb) +1:23 20. Kruijswijk (Niz./Lotto NL Jumbo) +1:26 21. D. Martin (Ir./Emirates) +1:27 23. Bardet (Fr./AG2R) +1:45 24. Barguil (Fr./Fortuneo) +1:57 25. Zakarin (Rus./Kaťuša) +2:02 27. Quintana (Kol./Movistar) +2:10 |
„Samozřejmě, že jsem zklamaný,“ vykládá. „Radši bych byl v lepší pozici. Ale je to, jak to je. Poté, co jsem musel měnit přední kolo, už nešlo dělat nic jiného, než se pokusit limitovat škody. Bylo to těžší, než se zdálo. Vnímáte, že ztrácíte čas, a to vaší psychice neprospívá.“
Bardet mnohem později předá své dojmy médiím pouze prostřednictvím tiskové zprávy stáje AG2R.
Na jejích řádkách sděluje: „Byl jsem obětí kolize s Dumoulinem. Kvůli zlomenému paprsku kola jsem na něm nemohl pokračovat. Tony Gallopin mi dal své a pokusil jsem se dostat zpět do pelotonu, ale ke konci etapy jsem za toto extrémní úsilí zaplatil. Nikdy není dobré ztrácet čas. Ale stále zbývá spousta etap, a v horách si ho mohu vzít zase zpět.“
Zatím však tým AG2R bytostně vnímá, že na své misi Tour dostávají ránu za ranou. Už pět jich bylo.
1. Zlomené žebro Tonyho Gallopina na francouzském mistrovství, těsně před Tour
2. Pohmožděniny Pierra Latoura a Silvaina Dilliera z hromadných pádů během úvodního víkendu.
3. Nečekaně brzy odpadávající Dillier a rozsypané tempo v týmové časovce, kde nabrali Bardetovci manko 1:15 minuty.
4. Zlomená klíční kost Axela Domonta po hromadném pádu v 5. etapě, když se část pelotonu srazila s fanouškem, jenž vkročil jezdcům do cesty ve snaze pořídit si co nejlepší fotografii.
5. A nyní půlminutový zásek Romaina Bardeta, který nabral na pouhých 700 metrech.
Chránit Romaina s pouhými šesti dalšími jezdci týmu bude složité, uvědomuje si Julien Jurdie.
„Odstoupení Axela Dumonta je obrovská ztráta,“ rozhovoří se sportovní ředitel AG2R. „Byl to náš válečník a jeho role je teď těžko nahraditelná. Stal se osobním bodyguardem Romaina, v prvních devíti etapách měl být neustále u něj. Navíc zvedal morálku v týmu a staral se o dobrou atmosféru v autobuse.“
Když před startem čtvrteční etapy byla nálada v autobuse AG2R naopak pokleslá, vzal si Jurdie slovo a řekl: „Nesmíme si připustit, aby se ztráta Axela stala naší slabinou. Musíme zase všem ukázat naši sílu.“
Bohužel, přišla další ztráta. Tentokrát časová - a na kontě lídra týmu.
Jurdie neurčil Bardetovi dalšího osobního bodyguarda. „Podle typů etap budou Axelovu roli plnit různí členové týmu. Například na kostkách Silvain Dillier, ten by měl Romaina přes pavé provést, co nejlépe to půjde,“ připomene hrdinu letošního Paříž - Roubaix.
V neděli, ještě před tím, než se Les Bleus budou v Moskvě potýkat s chorvatskou generací snů, se Bardet „střetne“ s neforemným pavé na silnicích do Roubaix.
„Kostky nejsou právě má oblíbená věc,“ nezastírá. „Teprve v Alpách se budu cítit jako doma.“