Gavia, Stelvio, Val Martello. Neustále nahoru, dolů, nahoru. "Jen" 139 kilometrů dlouhá etapa, ale přitom tak zničující.
Sedm kilometrů před jejím cílem se už Quintana virtuálně převlékal ze svého dresu stáje Movistar do růžového trikotu. Během jediného "bláznivého" dne v Alpách otočil svoji ztrátu 2:40 minuty na 1:41 minuty před Uranem ve svůj prospěch! Všichni ostatní už ztrácejí nejméně tři minuty.
Předvedl kousek podobný těm, jakými udivovali za dávných časů velikánů Gira jeho legendy Fausto Coppi či Gino Bartali.
Jeho kolumbijský krajan Rigobérto Urán, lídr stáje Omega, s ním ztratil kontakt už při sjezdu ze Stelvia. A přestože Uránova skupina byla početnější a co do slavných jmen přinejmenším rovnocenná, její ztráta neustále narůstala.
Muži v růžovém pak ujeli na posledních kilometrech i mladíci Wilco Keldermann, Fabio Aru a Rafal Majka, stejně jako nezničitelný Domenico Pozzovivo.
Byla to etapa, která vyvolala mnoho polemik. Měla se za tak nepříznivých podmínek jet? Ještě v 8.30 rozhodovali organizátoři, zda itinerář zachovají. Řekli: Ano! A Quintana pak sáhl po nabízené šanci.
Neutralizovaný sjezd? Ne, po chvíli přišla omluva
Okamžitě od startu, z deštěm skrápěného městečka Ponte di Legno, se peloton drápal vzhůru, klikatou silničkou k sněhovým bariérám na obávané Gavii. Déšť se brzy proměnil ve sníh, teplota klesala k bodu mrazu.
A z Gavie rychle do údolí a hned zase nahoru, na Stelvio, tedy do kopce, o němž kdysi vítěz Gira Gilberto Simoni prohlásil: "Je to jedno ze stoupání, na jehož začátku si nejste jisti, zda se dostanete až na konec."
Tady už se promoklé pole nezvratně trhalo. Vpředu ujíždělo deset uprchlíků, včetně devátého Roberta Kiserlovského, za nimi skromná skupina s růžovým trikotem Urána. Když se opět přihlásilo o slovo sněžení, vyrazil vpřed Dario Cataldo z týmu Sky a ujížděl všem.
Remarkable images as the riders reach the top of the Stelvio. Follow #Giro S16 live here: http://t.co/uqlPAzZN08 pic.twitter.com/LMe6joHXnb
Ital se sám vyšplhal na vrchol Stelvia, do 2758 metrů, kde se nacházel nejvyšší bod tohoto Gira. Sám pak vjel i do krkolomného sjezdu, při němž se podle vyjádření týmu Sky na Twitteru "silnice měnily v řeky".
Éterem v tu chvíli putovala zvěst, že sjezd do Stelvia bude neutralizovaán a jezdci ho absolvují pomalu za jakýmsi cyklistickým safety carem. Jenže po chvíli následovala oprava: "Žádný neutralizovaný sjezd. Omlouváme se. Giro."
Řada cyklistů, včetně Cadela Evanse, si na "střeše Gira" za asistence svých pomocníků alespoň rychle převlékla mokré bundy, srkli si horkého čaje a pokračovali v úterní odyssee.
Cataldo navýšil při sjezdu svůj náskok až na tři minuty, za ním se však vydala šestice, v níž usilovně šlapali také průběžně pátý Nairo Quintana, osmý Pierre Rolland a jedenáctý Ryder Hesjedal. Pod Stelviem na ni Urán a další kandidáti růžového trikotu ztráceli dvě minuty!
"Neútočil jsem při sjezdu ze Stelvia, ani jsem žádný takový pokyn od sportovních ředitelů nedostal," dušoval se později Quintana. "Bylo to nebezpečné, snažil jsem se jen opatrně sjet dolů. Nejdříve jsem vůbec nevěděl, že se hlavní skupina rozpojila a že Urán je se ztrátou za námi. Útok jsem plánoval až na stoupání do Val Martella."
Pronásledování Quintanovy skupiny dlouho řídily především stáje Astana, Tinkoff-Saxo a Belkin, zatímco Urán a Evans zůstávali v pozadí. Stále se jich držel také šestý Domenico Pozzovivo, přestože zjevně po celý den trpěl. Léčí bronchitidu, není v pořádku.
Jakmile se trať etapy potřetí obrátila vzhůru, zbývalo do cíle 20kilometrové stoupání do Val Martella. Počasí konečně ukázalo přívětivější tvář, Cataldo sundal pláštěnku, i Quintana se odstrojil, vzal si z týmového auta Movistaru gely, občerstvil se a odjel ze své skupiny. Rolland a po chvíli rovněž Hesjedal vystartovali za ním. Sedmnáct kilometrů před cílem společně dojeli a předjeli Catalda.
Na metě sedmi kilometrů do konce etapy se Quintana pokusil svým dvěma souputníkům nastoupit, ale zatím neúspěšně. Když zbývalo pět kilometrů přišel atak číslo dvě. Už jen nezlomný Hesjedal odpověděl. A těsně před metou posledního kilometru, při útoku číslo tři, byl na Kolumbijce krátký i hrdinně bojující Kanaďan.
Quintana korunoval svůj velký den. V cíli nezvedl ruce, stačil mu pocit triumfátora, který se vydal na trati ze všech sil.
S každým dalším kopcem na tomto Giru se cítím lépe. Už opět mohu útočit," svěřoval se.
Více než čtyři minuty za ním se na čtrnáctiprocentní rampě Urán horko těžko držel mladíků Majky, Arua a Keldermana a ještě větší ztrátu nabíral Cadel Evans.
Kelderman zaútočil a za Hesjedalem a Rollandem si velký nizozemský talent šlapal pro čtvrtou příčku.
Ale to už byl Quintana oslavován i opečováván v cíli.
Cyklistický etapový závod Giro d'Italia - 16. etapaPonte di Legno - Val Martello/Martelltal (139 km): |
