S ohledem na pripadne nasledky chrani vlada nevedomky nejen ohrozene skupiny, ale i celou generaci mladych.

Nechápu proč takovéhle hlasy nezaznívají v éteru už měsíce, nebo to někoho napadá teprve teď?

Ony zaznívají už dávno, jen se jim v médiích nedostává prostoru. Senzace jsou rakve a mražáky.

Nepotřebuju číst špatné zprávy, vím jak to je. Děti je potřeba vnímat a dělat co se dá. Jiná rada není.

Příští článek o panu Studničkovi bude v černé kronice - jak ho zavraždila některá z početných osob zpanikařených poplašnými zprávami.

Jsme proste zhyckani. Byly doby, kdy lidem dvakrat denne padaly na hlavy bomby z letadel, kdy se na ulici strilelo, kdy bylo jidlo na pridel. Dari se nam nejlip v historii a stejne je porad slyset stiznosti. Kdybych byl verici rekl bych, ze tahle epizoda (ktera zjevne behem par mesicu pomine) byl zdvizeny prst od boha, abychom si zase zacali vazit hoho, co povazujeme za samozrejmost. Nechtel bych videt, co by se stalo, kdyby doslo na nejaky opravdovy pruser (opravdu smrtici pandemie, kosmicka katastrofa, ekologicka katastrofa v podobe vybuchu blizke jaderne elektrarny nebo super vulkanu atd., proste neco, co by nam zavarilo na cele generace).

Ano, pokora nám chybí též. Spoustu věcí bereme jako samozřejmost. Hodně lidí si neuvědomuje, že se máme pořád jako ta příslovečné prasátka v žitě. Srovnejte to s minulostí nebo spousty místy na zemi. Máme co jíst, kvalitní zdravotní péči apod. Ač to vše bereme za samozřejmost, s pokorou bychom si měli přiznat, že to samozřejmost není.

Možná to tak je. Ale pokud ano, připadá mi hrozné to, že jsme ztratili schopnost snášet. Ano, omezení tuhle i támhle. A trvá to rok. Ale snesli bychom třeba 1. světovou válku, klidně v zázemí? Nic nebylo, jídlo mizerné, na lístky a často ani na lístky, zato s mnohahodinovými frontami. Děti ve škole též málo, spíš sbíraly kopřivy na nouzové látky apod. A blízcí daleko, každý den mohli být zabiti, zprávy o nich nebyly po měsíce. A trvalo to ještě déle. Snesli bychom toto? Nebo spoustu jiných událostí, které lidstvo muselo překonat?

Ano, to je to, co jsem chtel rict v mem prispevku. Jeden si dnes stezuje, ze nemuze na lyze do Alp, jiny ze si nemuze koupit oblibeny salam a musi si ho objednat po Internetu, jiny ze si muze dat pivo co hrdlo raci, ale jen doma, coz ho nebavi. Jak pisu - nejsem verici, ale tohle bylo "bozi varovani", abychom meli trochu pokory.

Vlákna nezvládla, vláda nezvládla... No nevím. Pusťte děti nebo dospělé někam na sportoviště a dejte jim nějaká pravidla, která by tam měli dodržovat, jak je ze navrženo... a do pěti minut ta pravidla nikdo dodržovat nebude. V respirátoru nebo roušce nikdo sportovat nebude (to snad ani moc dobře nejde), na rozestupy se vykašlou.

* zde

výsledkem celého slavného lockdownu bude GENERACE ROZBITÝCH OPIC. https://prasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=766495

Doporučuji si přečíst.

Pan Mach s paní Pelikánovou si tady úplně vystačí si notovat jak je všechno sluníčkový a děti jsou šťastný. Ješté tak zeptat se těch dětí.

To nepřipadá v úvahu. Krásná idylka by se mohla rychle sesypat. Hodně rodičů by bylo občas dost překvapeno, kdyby po konzultaci s dětským psychologem zjistili pravdu, jak jsou jejich děti "v pohodě".

Je to hlavně o nastavení vlastní mysli. Pokud je někdo toxický a pořád mluví, jak je všechno špatně, tak lehce otráví i mysl dětí. Myslím, že lidi překonali i horší období než je tohle.

Nesouhlasím. Ano, jsou lidé vysoce psychicky odolní, ale pro většinu dětí i dospělých je dnešní situace už dávno za hranou toho, co jsou schopni vstřebat.