Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atletický slavík Svoboda. V Praze se chystám na medaili, slíbil songem

Petr Svoboda | foto: Petr Lemberk, MAFRA

10 2014
Božský Karel Gott zpíval na pódiu, přišla taky Ewa Farna nebo SuperStar Petr Bende. Možná největší ovace však patřily jinému interpretovi. Ne mikrofon, tretry jsou jeho náčiní, i zpěvu se věnuje tak maximálně v autě nebo ve sprše. "Protože hrozně těžko snáším svůj hlas," říkal Petr Svoboda. Při vyhlášení ankety Atlet roku 2014 však zapěl svůj dramatický příběh a navrch přidal jeden medailový slib.

„Znám vítězství i porážky a osud můj jsou překážky,“ zanotoval Svoboda a před očima se mu začaly přehrávat peripetie posledních pěti let, kdy kvůli problémům s achilovkou málem ukončil kariéru. Ba co hůř, málem přišel o nohu.

„Z hnáty koukaly čtyři trubičky,“ notoval Svoboda. V další sloce zase zaznělo: „Hrozilo, že budu skákat jenom po jedný.“ A refrén: „Za co, pane bože, za co? Co provedl jsem ti zlýho? Za co, pane bože, za co? Čtyři sezony v pr...?

Song pro halového mistra Evropy 2011 připravil dramaturg, producent, režisér a hlavně hudebník Radan Dolejš. „Byl seznámen s mou historii, co se mi všechno stalo a na tohle téma složil skvělý, úžasný text, v kterém jsem se našel,“ přiznal 30letý překážkář.

Na své závody nad překážkami se chystal měsíce, možná roky, pro trénink na svůj pěvecký výstup měl sotva týden. Tehdy dostal finální verzi písně. Pak v den vystoupení měl zkoušku, v šest generálku a pak už 4,5 minuty zpěvu naživo.

„Přiznám se, že když jsem se vracel na ten aplaus, měl jsem úplně slzu na krajíčku, bylo to super,“ potěšilo Svobodu. „Byl jsem rád, že se to lidem líbilo. Podobný aplaus jsem zažil v Paříži, kdy jsem vyhrál a běžel čestné kolečko.“

Nešlo však o Svobodovu pěveckou premiéru, své atletické zpívání odstartoval před pěti lety. „Byla to moje čtvrtá písnička,“ počítal. „Ale vždycky mě má co překvapit a ta nervozita je furt stejná. To je stejné jak u závodů - když bude velké finále, vždycky budu nervózní. A i když budu, jestli ještě někdy budu, zase zpívat, opět budu nervózní.“

Možná nejdůležitější z celého vystoupení pak byla závěrečná sloka. „...teď přes zimu chystám se dát do kupy a v Praze vyhrát mistrovství Evropy...“ Na tváři mu při myšlence na vrchol halové sezony doma v Česku vyskočil úsměv a publikum při veřejném slibu zesílilo potlesk.

„To byl výrok, ze kterého jsem měl trochu strach, že bude znít zvláštně,“ přiznal holohlavý atlet. „Přece jen vracet se po velkých peripetiích a mluvit o zlaté medaili, to mohlo vyznít špatně. Ale zároveň jsem rád, je to pro mě motivace, takový ten klasický můj bič nad hlavou. Řekl jsem si: Tak se o to snaž.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze