Scházejí se už málokdy. Naposledy jako porotci soutěže Boleslavsko hledá talent.
Jak dlouho se znáte?
Svoboda: Já ho vidím prvně v životě. (uculuje se)
Klus: Já ho viděl jednou v televizi, při olympiádě v Pekingu. Spadl z koně, válel se v písku, spletl si parkúr s pláží. Pak vstal a udělal vítězoslavné gesto. To přesně vystihlo Davida, on se z ničeho nepodělá.
Sportovec roku jinýma očimaSeriál deníku MF DNES vám představí elitní desítku z ankety Sportovec roku. Nikoliv však očima sportovců, ale pohledem jejich přátel a pomocníků. O moderním pětibojaři Davidovi Svobodovi, který skončil v anketě čtvrtý, mluví jeho někdejší sportovní parťák i soupeř a nyní populární zpěvák a skladatel Tomáš Klus. |
Teď vážně.
Svoboda: Tři roky jsme byli v Dukle pod trenérem Adamem. Máme spoustu společných zážitků.
Tomáš s pětibojem skončil. Byla to škoda?
Svoboda: U pětiboje je každý kus škoda. Je nás málo a on byl dobrý.
Proč jste od pětiboje utekl?
Klus: Člověk musí dělat jednu věc a naplno. Přišlo mi nepoctivé, že jdu na trénink a už cestou myslím, kde budu večer hrát s kytarou.
Neskončil jste kvůli zlomené ruce po pádu z koně?
Klus: Vznikla hezky znějící legenda: znamení shůry, zlomená ruka, nesportuj a běž dělat něco pořádného. Ale důvod byl v hudbě.
Davide, vy jste zase utekl od plavání a dal se na pětiboj. Proč?
Svoboda: Je to krásný sport. Do té doby jsem znal jen koukání do vody s potopenou hlavou. Bylo bezvadné jít si taky zaběhat do lesa nebo se svézt na koni.
Pamatujete si Davidův přechod na pětiboj?
Klus: Přesně. Bylo mu šestnáct, stál u bazénu na bloku a trenér Konvička mi povídá: bacha na něj, je to sice jen prsař, ale dobrej! David mě od první chvíle štval, přišla hotová mašina a já cítil ohrožení své pozice. Že mě bude porážet.
Kdo z vás byl lepší?
Klus: Ze začátku já.
Svoboda: Jak jsme stárli, tak už jsem začínal být lepší já.
Klus: A to mě přestalo bavit, když jsi mě porážel i ty.
Sportovec rokuVýsledky jednotlivců 1. Barbora Špotáková (atletika) 1854 |
Davide, vy jste prý řekl, že chcete být olympijským vítězem, jen k tomu potřebujete najít vhodný sport. Tak jste vsadil na pětiboj.
Svoboda: Já míval troufalé hlášky. Jednou v jídelně na Dukle seděl Honza Železný, Roman Šebrle a pár kluků. Bylo po olympiádě v Aténách. Jdu k nim a říkám: Dnes hustý, jsou tu tři olympijští vítězové. Koukali, vždyť jsme tu jen dva! Povídám: Ne, tři. Bývalý, současný a budoucí. A ukázal jsem na sebe.
Jak reagovali?
Svoboda: Ve stylu: Ty seš ale blbej.
Klus: A dnes mu nosí ty tácy. (směje se)
Kterou z pěti disciplín děláte teď?
Klus: Nic, není čas. Dřív jsem měl touhu běhat, ale lidi mě pozorovali a nebylo mi to příjemné. Tak jsem zkusil plavat a vedlo to k děsnému přibírání na váze. Z koně padám, střelba mi nejde, jsem k ničemu.
Davide, co vy a kytara?
Svoboda: V tom jsem fakt špatnej. Nepřeju nikomu, aby mě slyšel zpívat. Lidi by to nepřežili. Jsem dvoutónový zpěvák.
Klus: Ale já na tom založil kariéru!
Svoboda: Na to máš talent, z nezpěváka se stát Českým slavíkem.