V sedmapadesáti letech byl nejstarším účastníkem finálové desítky prestižní novinářské ankety v historii. Při přebírání ocenění se dočkal ovací vestoje.
Josef Váňa se postaral o zřejmě nejsilnější zážitek roku, když v sedle Tiumena vyhrál v říjnu pošesté slavnou Velkou pardubickou. I díky tomu si z vyhlášení odnesl cenu diváků.
"Musím poděkovat i svému synovi, který mě po mém prvním letošním neúspěšném startu podržel, když řekl: Tati, přece kvůli tomu neskončíš," řekl žokej při slavnostním vyhlášení v pražském hotelu Hilton.
"Pravda je ta, že jsem prakticky toho moc nenazávodil a já nevím, za co to ocenění je. Jestli za celoživotní kariéru, úsilí a dřinu, v každém případě jsem rád, že tu jsem," smál se.
Pane Váňo, kdy jste si naposledy zajezdil na Tiumenovi?
Při Velké pardubické. Bohužel. On po ní odešel na odpočinek do Bohuslavi a od té doby se na něm vozí malé holky. Takže ten si ještě do půlky ledna bude užívat aktivního odpočinku. Já teď mám spousty mladých začínajících koní, u nichž je potřeba, aby na nich seděl někdo, kdo jim může něco dát. Pokud si na Tiumena sednu, pak asi až v průběhu sezony.
Neměli jsme vás s nadsázkou dát do kategorie týmů? Vy a Tiumen?
No. Je to o dvou, není to individuální záležitost. Bez toho koně bych tady nebyl.
Kdybyste měl říct, že pojedete další Velkou pardubickou?
Na to ještě neumím odpovědět. Uvidíme, jak dopadne operace lokte. Ale ptal jsem se syna, zda si myslí, že bych měl tu Velkou Pardubickou vyhrát posedmé a on mi řekl, že ne. Takže uvidíme.
Nebojí se, že by vás netrumfnul?
O to nejde. Synovi je teprve osmnáct, já začal jezdit v 28. On má deset roků k dobru.
Říkal jste, že vás trápí loket.
Ano. Mám problémy s pravou rukou a po ránu se mi prsty tak zkroutí, že je nemůžu ani narovnat. Rozhýbu to, až když přijdu do tepla. V zimě mě to trápí. Ale snad to ještě tři týdny vydrží, než mi to odoperujou a bude líp.
Ulevilo, že to nejsou záda ale "jen" loket?
Určitě. Pozitivní na tom je, že problémy nejsou z páteře, ale od průchodnosti nějakého kanálku v ruce procházejícího přes loket. To jsem si ulevil, ze zad jsem měl hrůzu. Chtěl bych, aby mi ta operace pomohla natolik, abych po ní s pravou rukou vládl stejně jako levou. Pak už bych možná ty biče neztrácel.
Kdy se na operaci chystáte?
15. ledna musím ještě na hon, na který se těším. Takže po něm.
Co hodláte na honu trefit?
Loni jsem na byl králem honu. Ale stál jsem asi na nejlepším postu a měl tu nejlepší flintu (smích) a snad i bažanty mi vyhazovali přede mnou do vzduchu. Ale to je jedno. Jde o to, že se tam potkám se spoustou kamarádů. Je to poslední hon u hraběnky Collorado-Mansfeldové u ní v bažantnici v Opočně - bude to asi pátý, šestý, kterého se účastním.
Obcházíte o vánočních svátcích koně?
Samozřejmě. Celou dobu včetně svátků a nového roku budu u koní. Obcházím je každý den, budu tak činit dál, patří to k mé profesi.
S každým si pokecám a dám mu jablko.
Jak dlouho to trvá, než si s každým pokecáte?
Já každému sáhnu na nohy, to je to kecání. Pohladím ho, dám to jablko. Ale to je přehnané. Oni dostávají mrkev a jablka každý den. Pro ně to taková sláva není. Než je obejdu, trvá to asi tři čtvrtě hodiny.
Máte svého oblíbence?
To ne, protože jich máme pětašedesát. Kdybych někomu věnoval chvilku víc, tak bych to nestihl.
Jak se má Tiumen?
Myslím, že perfektně, protože odpočívá. Je veselej, tlustej a už se určitě těší, až začne pracovat. Nebo praskne.
Kdy začne pracovat?
On každý den chodí do výběhu nebo na procházku, ale začne pracovat až od půlky ledna, tak je to v plánu.
O kolik dokáže přibrat kůň, když netrénuje?
Vážil jsem je minulý týden, po měsíci. V průměru o dvacet - až čtyřicet kilo přibrali všichni. Tiumen asi sedmdesát. Ten má bachor až na zem (smích).
Jak to z něj dostanete?
Máme na to své metody, není to zase takový problém. I když to bude trvat asi delší dobu.
Vy si nějaké pnutí tiumenovského typu nedovolíte?
Samozřejmě Vánoce budou stát nějaké to kilo. Ale já už jsem starej vyschlej pardál, který už ty problémy nemá jako ti mladí, kteří se nažerou a přiberou třeba deset kilo.
Vy sám si naplánujete nějaký odpočinek?
Chtěl bych odjet někam do tepla. Ale spíš až koncem února.
Jel byste na hory?
Lyžovat bych chtěl, tak možná mezi svátky. Teď jsem se seznámil s náčelníkem horské služby na Klínovci, takže věřím, že už nebudu muset stát fronty a že mi půjčí nějakou bundu a budu moci jet přednostně nahoru.
Co váš dávný slib, že až vyhrajete Velkou ještě jednou, pojedete s manželkou na Kanárské ostrovy?
To se bohužel nestane. Těch koní máme tolik, že někdo to musí doma hlídat. Takže počkám, až budu v důchodu a koně bude trénovat mladej.