Především první Stromského výhra byla hodně cenná; s hnědákem valachem Jacuzzim totiž porazili místního matadora Miraina vedeného Dušanem Andrésem.
Startoval jste ve dvou dostizích. Byl to plán od začátku, nebo jste mohl nastoupit i v dalších?
Nemohl, Holčáci (trenéři František a Radek Holčákovi) v Kolesách žádné koně, které pro ně jezdím, neměli. Dostal jsem příležitost jen od menších stájí.
Považoval jste se v obou případech za favorita?
To rozhodně ne, byl jsem překvapený. Jacuzzi je dobrý kůň, ale podle mě stálo na startu tak pět nebo šest lepších. Martien tu běhal podruhé, poprvé šel od konce, špatně skákal. Teď se hodně polepšil.
Bylo vítězství v hlavním dostihu tím příjemnější, že jste si připsal „skalp“ domácího Miraina?
Vždycky potěší, když porazíte domácího koně. Miraino v Kolesách vyhrál prakticky všechno, co běžel, takže to platí tím víc.
Měl jste pro ten závod vymyšlenou nějakou speciální strategii?
Chtěl jsem se chytit právě Miraina, protože jsem věděl, že vítězí stylem start-cíl. Takže jsem se schoval za něho. Samozřejmě jsem netušil, jestli bude mít Jacuzzi v cíli dostatek sil. Naštěstí měl.
Jacuzzimu už bylo deset. Co má podle vás ještě před sebou?
Nerad bych předbíhal, ale co jsme se bavili s majitelem, chtěl by jej vyzkoušet v Prvomájové v Lysé nad Labem. A pokud mu to tam půjde, zkusit v Pardubicích jednu z kvalifikací. Samotná Velká pardubická je ještě hodně daleko.
Sedí vám obecně dráha v Kolesách?
Kromě pondělka se mi tam jinak moc nedařilo. Je to však krásné závodiště, strašně se mi líbí. Dobře se o něj starají.
Co jste říkal chladnému počasí?
Pro mě to bylo nepříjemné, člověk už si pomalu zvykl, že je jaro. Nadýchali jsme se studeného vzduchu. Organismus si s tím ale prostě musí poradit.
