"Přitom jsem věřil, že ten kůň doběhne první, nejhůře druhý," řekl Marek Stromský.
Ovšem původně měl Cieszymira sedlat britský jezdec Paul Johnson.
Kdy jste se dozvěděl, že v jeho sedle budete vy?
Cieszymirův trenér Radek Holčák mi to říkal hned, když Johnson spadl a zranil se v jednom z rámcových dostihů. Byl rád, že znám závodiště.
Neměl jste strach? Nakolik jste znal Cieszymira?
Strach jsem neměl. Spíš jsem se obrovsky těšil. Na Cieszymirovi jsem sice do té doby nezávodil, ale dokonale jsem ho znal z práce. K Holčákům do Velkých Karlovic totiž jezdím trénovat dvakrát týdně. Proto jsem věřil, že to bude náš velký úspěch.
O to víc vás musí mrzet, jak nešťastně Cieszymir dopadl.
Nemůžu na to myslet. Čím víc bych na to myslel, tím víc bych se trápil. Je to špatné, ale co se mělo stát, to se asi stalo. Nemůžu se tím užírat, to bych se zbláznil.
Na Pardubice ale jistě máte i příjemnější vzpomínky. V rámcových dostizích jste byl hodně úspěšný.
Pro všechny příznivce dostihového sportu je to takový poslední velký den. Těšil jsem se, navíc Holčákovi měli koně výborně připravené.
S Dobrodziejem jste skončil těsně druhý, s Amant Grisem jste podlehli Baggiovi až ve finiši. A připsal jste si i dvě prvenství s koni Life is Life a Luxus. Musel jste být hodně spokojený.
Bylo to super. Parádně jsem si zazávodil. A jsem rád, že se mi povedlo s Amant Grisem připsat úspěch pro Hřebčín Albertovec, kde jsem vyrůstal a začínal na ponících. Porazil nás jen Baggio, což je dobrý kůň. Ale vliv mělo i to, že Amant Gris byl zraněný. Ovšem i tak jsme dalším koním utekli o devatenáct délek. Je to výborný kůň pro příští ročník Velké pardubické.
Zůstanete i v příští sezoně jezdcem albertoveckého hřebčína?
Když budu mít dál důvěru ze strany Albertovce, budu jenom rád. A který z koní albertoveckého hřebčína má podle vás největší šanci prorazit ve Velké pardubické? Dobrá je Shirley, ale tam je otázka zdravotního stavu. Je tam i perfektní Klip, který byl zraněný. Já věřím Amant Grisovi, který může uspět už za rok. A nadějí je teď pětiletý Trewir. Navíc doufám, že stáj se ještě rozroste, že Hřebčín Albertovec ještě nějaké koně nakoupí.
Mluvil jste o Trewirovi. Toho přece nemůžete mít moc v lásce. Vždyť vám v červenci překopl lýtkovou kost.
Jenže v září jsme spolu vyhráli velký dostih v italském Meranu. Trewir mi všechno vynahradil, ta způsobená bolest už je dávno zapomenutá.
18. října 2007 14:23
