Jste hodně naštvaný?
Jsem nasr... jak brigadýr. Je mi hrozně. Dal jsem do toho všechno. Já vím, měl bych to brát pozitivně. Kdyby mi někdo v sobotu řekl, že tu po zranění v Nottinghamu uhraju dvě kola, nevěřil bych mu. Ale stejně jsem nasr...
Navíc jste se v posledním gamu znovu zranil.
Padl jsem na zápěstí. Je pochroumaný. Víc nevím.
Co vás z toho zápasu štve nejvíc?
Prohra.
A nějaký konkrétní moment?
Když hrajete tenis přes čtyři hodiny, je těch momentů moc. Od třetího setu jsem byl lepší, ale nebyl jsem schopný proměnit žádný brejkboly. To mě stálo vítězství.
Južnyj tedy nebyl lepší? Byl jen šťastnější?
Říká se, že odvážnému štěstí přeje. Tak asi byl odvážnější.
Dohrávali jste s přicházející tmou, až v půl desáté večer. Jaká byla viditelnost?
Pro mě nulová, byl jsem jak Steve Wonder. Smrákalo se, reagoval jsem hůř a hůř. No nic, to je jedno, pro oba to bylo stejné, nemá cenu hledat důvody jinde. Prohrál jsem si zápas sám.
Měl jste na jaře možná životní formu, než přišla zranění. O to víc vás to štve?
Asi to tak má být. Já to v rukách nemám.
Věříte na osud?
Teď nevěřím vůbec na nic.
Nakolik ovlivnilo zranění žeberních svalů v Nottinghamu váš wimbledonský výkon? Stoprocentní Štěpánek jste asi nebyl, že?
Chyběl mi týden tréninku. Za ten týden mi trochu odešla síla, ale jinak jsem byl na 95 procent ready. Zranění není polehčující okolnost. Hrál jsem, prohrál jsem, tečka. Teď si můžu jen narvat rakety na palici.
Po zápase jste hned dvě rakety na kurtu roztřískal. Tak jste ventiloval emoce?
Já je ještě doventiloval v šatně, tam jsem roztřískal ty zbylé. Oddělal jsem je všechny, všech šest raket.
Co teď budete dělat?
Nic. Jdu na pivo.
Jsem nasr... jak brigadýr. Je mi hrozně. Dal jsem do toho všechno. Já vím, měl bych to brát pozitivně. Kdyby mi někdo v sobotu řekl, že tu po zranění v Nottinghamu uhraju dvě kola, nevěřil bych mu. Ale stejně jsem nasr...
Navíc jste se v posledním gamu znovu zranil.
Padl jsem na zápěstí. Je pochroumaný. Víc nevím.
Co vás z toho zápasu štve nejvíc?
Prohra.
A nějaký konkrétní moment?
Když hrajete tenis přes čtyři hodiny, je těch momentů moc. Od třetího setu jsem byl lepší, ale nebyl jsem schopný proměnit žádný brejkboly. To mě stálo vítězství.
Južnyj tedy nebyl lepší? Byl jen šťastnější?
Říká se, že odvážnému štěstí přeje. Tak asi byl odvážnější.
Dohrávali jste s přicházející tmou, až v půl desáté večer. Jaká byla viditelnost?
Pro mě nulová, byl jsem jak Steve Wonder. Smrákalo se, reagoval jsem hůř a hůř. No nic, to je jedno, pro oba to bylo stejné, nemá cenu hledat důvody jinde. Prohrál jsem si zápas sám.
Měl jste na jaře možná životní formu, než přišla zranění. O to víc vás to štve?
Asi to tak má být. Já to v rukách nemám.
Věříte na osud?
Teď nevěřím vůbec na nic.
Nakolik ovlivnilo zranění žeberních svalů v Nottinghamu váš wimbledonský výkon? Stoprocentní Štěpánek jste asi nebyl, že?
Chyběl mi týden tréninku. Za ten týden mi trochu odešla síla, ale jinak jsem byl na 95 procent ready. Zranění není polehčující okolnost. Hrál jsem, prohrál jsem, tečka. Teď si můžu jen narvat rakety na palici.
Po zápase jste hned dvě rakety na kurtu roztřískal. Tak jste ventiloval emoce?
Já je ještě doventiloval v šatně, tam jsem roztřískal ty zbylé. Oddělal jsem je všechny, všech šest raket.
Co teď budete dělat?
Nic. Jdu na pivo.
