Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zmatky nutí atlety ke změnám

3 2000
P r a h a - Atletika zřejmě stojí před důležitou změnou. Ukázalo se totiž, že současný systém kvalifikace reprezentantů pro vrcholné mezinárodní akce přináší příliš mnoho nejasností a zmatků. Po jednom z nich je ohrožena olympijská nominace výškaře Tomáše Janků. Před týdnem skočil olympijský limit 230 centimetrů v Bílině, závod však nebyl uveden v oficiální termínové listině. Janků se objeví v návrhu nominace, který svaz předloží Českému olympijskému výboru. Ale není to podle regulí.

"Nejde o tenhle závod, ale z minulosti existuje spousta příkladů, kdy po takovém výkonu dosaženém kdesi v Hroznové Lhotě zůstala divná pachuť," tvrdí atletický trenér Jan Pospíšil.

"Systém má spoustu slabin. Jsem přesvědčen, že před mistrovstvím světa v příštím roce ho budeme muset přehodnotit," řekl František Fojt, generální sekretář svazu.

Soubor nominačních kritérií pro olympiádu, světové či evropské šampionáty, je klíčovým dokumentem. Od něho se odvíjí, kdo pojede na významné závody. Tam mohou atleti získat slávu a pověst, která se v profesionálním sportu dá dobře finančně zhodnotit.

V současnosti v každé disciplíně existují tři výkonnostní limity. Mezinárodní federace vypisuje dva. Ten horší je označován jako limit B. Ten lepší, takzvaný limit A, často bývá doprovázen slůvkem ostrý.

Český svaz ovšem vypisuje také svůj limit, který bývá obvykle přísnější než výkon požadovaný mezinárodní federací. To proto, aby třeba na olympiádu nejeli závodníci bez reálné šance na úspěch. Za ten je považován postup do semifinále v bězích nebo do finále v technických disciplínách.

"Nemůžeme si dovolit jen se zúčastnit," vysvětluje Fojt. "Účast na olympiádě stojí stát peníze. A my jsme olympijskému výboru odpovědni, že se peníze zhodnotí výkony." Většina českých atletů před olympiádou v Sydney musela plnit svazový limit. Jen těm, kteří byli loni ve finále mistrovství světa, stačil limit B mezinárodní federace, tedy ten nejjednodušší způsob.

Existuje další administrativní problém. Atleti se mohou o limit pokoušet jen šestkrát, z toho pětkrát musí pokus písemně nahlásit. Oštěpař Jan Železný hodil v březnu nejlepší světový výkon a o dvanáct metrů překonal hranici limitu. Ale k olympiádě mu to tehdy nestačilo, protože neměl nahlášený pokus o limit.

Tohle opatření mělo atlety přinutit, aby nespoléhali na náhodu a připravovali se na konkrétní závod. V praxi je ovšem možné nahlásit pokus třeba minutu před závodem. Prvotní idea se tak vytrácí.

"Atleti prostě čekají, až jim přijde forma, pak mrknou do termínové listiny a jdou závodit," říká Pospíšil. "Vytrácí se tak smysl donutit závodníky k přípravě na jeden závod." Nabízí se řešení stanovit dopředu pět mítinků, kde by atleti mohli limity plnit. Byla by to čistá hra bez spekulací. Pospíšil dokonce navrhuje konkrétní závody: "Dvě ligová kola, Odložilův memoriál, Zlatá tretra a mistrovství republiky. To jsou závody, které zaručují úroveň."

Problém je v tom, že atlety by pak mohlo znevýhodnit špatné počasí nebo nevyhovující stadion. Například se ví, že v Praze na Strahově jsou špatné podmínky pro tyčku nebo oštěp. "Limity by kvůli tomu mohly být nižší," navrhuje Fojt. "Tenhle systém by asi byl lepší. Vyhnuli bychom se problémům, které máme dnes."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze