"Body už jsme potřebovaly jako sůl. S holkama jsme si řekly, že budeme bojovat celý zápas a to se nám povedlo. Jsme za vítězství obrovsky rády," pochvaluje si Kristýna Salčáková.
Měla jste obavy, jestli zápas zvládnete?
Určitá nervozita tam byla. Ale věřila jsem, že po dobré přípravě od trenéra kolektiv svou sílu ukáže a Partizánske porazíme.
Už jste zmínila význam trenéra Dušana Poloze. Je dobrý v uklidňování před důležitými zápasy?
V tom je výborný. Říká nám, ať si nevšímáme okolních tlaků, soustředíme se na svůj výkon a ke každému zápasu přistupujeme stejně. Vždycky věří v úspěch a to přenáší i na nás. I teď nám říkal, že pokud každá splníme své úkoly, tak vyhrajeme.
Stejně důležité však budou i příští dva vaše domácí zápasy, že?
Je to tak. S Jindřichovým Hradcem potřebujeme získat body a popereme se i o úspěch proti Písku, abychom pak mohly být do konce sezony klidné. Do baráže v žádném případě nechceme, proto doufám, že tam pošleme Jindřichův Hradec.
Nečekala jste ale od sezony přece jen víc?
Před začátkem určitě, ale pak nás potkala velká smůla. Zranila se Míša Budayová a bojovat bez střelecké spojky bylo hodně těžké. Chtěly jsme do play-off, ale teď jsou naše priority jiné. Chceme se hlavně udržet.
Pomohl vám hodně lednový návrat Pavly Poznarové ze zahraničí zpátky do Zlína?
Určitě. Výborně se jí daří dirigovat a držet naši obranu. V útoku se s ní ještě musíme trochu sehrát, ale je to pořád lepší.
Vy jste se do Zlína vrátila před sezonou z Olomouce. Nelitujete toho?
Rozhodně nelituji. Jsem úplně spokojená s vedením, trenérem i kolektivem, který máme. Házená mě teď moc baví.
Jak ve svém věku vůbec zvládáte roli kapitánky?
Myslím, že dobře. S holkama ani s vedením není jakýkoliv problém, tím je ta funkce pro mě jednodušší.
Dokážete spoluhráčkám i vynadat?
Určitě. Ale my si pomáháme vzájemně. Když víme, že nám to nejde, tak nemusím zvyšovat hlas jenom já, ale prostě se seřveme navzájem. (usměje se) Když to tak funguje, je to úplně nejlepší.
