Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zlínská házenkářka Poznarová: Soupeř se musí soustředit na všechny z nás

Pavla Poznarová | foto: Jan Karásek, MAFRA

21 2010
Zprávu o tom, že se u rozhovoru objeví jen její malá fotka, přijala zlínská házenkářka Pavla Poznarová s povděkem.

Čtyřiadvacetiletá levá spojka reprezentace totiž ve svém klubu vykonává funkci pokladnice. A za každou fotku v novinách tak do týmové kasy vyžaduje od hráček drobný poplatek. Při tolika výhrách, kolik už jich letos Zlín v interlize nasbíral, by ale pro ni nebyl problém "pokutu" ze svých prémií zaplatit.

"Máte pravdu. Ale stejně by na té fotce se mnou mohla být nějaká spoluhráčka, ať v tom nejsem sama," usmála se Poznarová.

Ze šesti zápasů jste pětkrát vyhrály. Které vítězství vás vyloženě překvapilo?
Já do žádného zápasu nejdu s obavami, že bychom měly prohrát. Ale hodně si ceníme nejnovější výhry v Michalovcích, kde jsme předtím nikdy nevyhrály. Celkově se odtamtud vozí velice málo bodů.

Čím to je?
Myslím si, že hodně mančaftů má hodně strach z toho cestování. Hráčky se bojí, že budou domlácené, nepostaví se na nohy. Ale když máte v hlavě zafixované, že tam nechcete prohrát, s čímž jsme tam tentokrát jely my, ani ta dlouhá cesta vás nemůže naladit na špatnou vlnu.

V Michalovcích jste sehrály přímý souboj o druhé místo. Co na aktuální pozici v interlize říkáte?
Už je to hodně dlouho, co se Zlínu tak dařilo. Naposledy ještě před mým odchodem do Francie, kdy jsme získaly český titul. Já se na tabulku ani nedívám, ale je příjemné, když se týmu daří, panuje v něm pohoda, všechno se bere s úsměvem a neřeší se zbytečné problémy.

Může se vám podařit zopakovat český titul už letos?
Nerada bych tak dopředu o něčem spekulovala. Zápasy bereme tak, jak jdou za sebou, a uvidíme, co se bude dít. Do play-off bychom se dostat chtěly, ale nehledíme dopředu.

Se 32 góly jste nejlepší střelkyní Zlína, ale jen těsně a na elitní interligové kanonýrky ztrácíte hodně. Vyhovuje vám, že už zlínský útok nezávisí jenom na vás?
Moc se mi líbí, že tu není žádná hráčka, která střílí každý zápas patnáct gólů, ale máme tým velmi vyrovnaný, což je naší obrovskou výhodou. Protivník se musí soustředit na všechny naše hráčky. Pak se samozřejmě stane, že v každém zápase vynikne někdo jiný, ale soupeř nemůže dopředu vědět, jestli budou naší hlavní zbraní křídla, spojky nebo třeba pivot.

Za chvíli už to bude rok, co hrajete ve Zlíně. Nechybí vám v ničem zahraniční angažmá?
Určitě chybí, byly to neuvěřitelné zkušenosti, životní i házenkářské. Ale jsem teď ve Zlíně ohromně spokojená, jsem s rodinou, s kamarády, našemu týmu se daří. Nemůžu si vůbec na nic stěžovat.

Vy jste se letos vrhla do vysokoškolského studia tělocviku. Chcete být jednou učitelkou?
Předpoklady na to mám, oba rodiče jsou učiteli, stejně tak učili i babička s dědou. Jsem dálkově na Fakultě tělesné kultury v Olomouci a studium je složité skloubit s házenou. Ale ráda bych to dokončila, bavilo by mě se tomu věnovat.

Váš přítel, odchovanec zlínského hokeje Tomáš Kudělka, před pár dny přestoupil z Pardubic do finského TPS Turku. Nechtěla byste za ním vyrazit na sever?
Určitě by bylo příjemnější, kdybychom byli spolu, ale musíme to zvládnout. Nechci spekulovat dopředu, ve sportu se situace stále mění, ale třeba se v příští sezoně podaří, abychom byli někde spolu. Z vlastní zkušenosti vím, že být v cizině sám není nic příjemného. Dokud byl v Pardubicích, bylo moc fajn, že jsme vždycky jeden za druhým mohli vyrazit a v týdnu jsme měli den jenom pro sebe. Ráda bych se za ním v nějakém volnu do Finska podívala, ale nevím, jestli se to podaří.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze