"Je to bomba, báječný pocit, každému bych to přál zažít," radoval se v cíli sedmnáctiletý cyklista. "Diváci byli skvělí, pořád řvali, výborná atmosféra."
I když vjel do terénu na výhodné pozici, později se trochu propadl a na vedoucí skupinu mírně ztrácel. Nahrály mu i pády favoritů, ve třetím kole se na ně dotáhl a bez váhání zaútočil.
"Byl jsem hodně překvapený, že můj nástup nikdo nezachytil." A tak šlapal maximální otáčky. V létě byl devátý na mistrovství světa cross country horských kol, své hlavní disciplíně. A teď najednou mířil k cyklokrosovému titulu.
"Prostě jsem to jenom zkusil, chtěl jsem se dostat na špici před ostrými zatáčkami. Cukl jsem a vytvořil si náskok šesti deseti vteřin. Jak jsem jim odskočil, tak tam jsem začal přemýšlet, že bych to mohl vyhrát," líčil Paprstka.
I když ho francouzský soupeř v posledním kole dostihl, nepřestával věřit ve zlato. "Nerozhodilo mě to. Už večer jsme si říkali, že kdo najede do poslední začátky jako první, je prakticky vítěz, pokud se nic nestane. Člověk tam udělá metr dva a vlastně se to nedá sjet. Takže na tu cílovou rovinku jsem musel najet první. Věděl jsem, že jinak to nedopadne."
Ve Světovém poháru juniorů skončil celkově patnáctý, daleko od stupňů vítězů. Teď může oslavovat. "Asi to bude velké, ale ještě žádnou představu nemám."
