Ze všech koutů haly se sbíhají fotografové, perou se o co nejpovedenější fotku nejlepšího týmu v zemi. "Počkejte na mě, ať mi ten titul taky připíšou," křičí na hlouček svých spoluhráčů, kteří právě objímají mistrovský pohár, smečař Martin Böhm.
Slaví všichni, malí i velcí. Trenér Jindřich Licek, promočený šampaňským, vykřikuje na celou halu: "Jen se bavte, vždyť jsme nejlepší, tak proč to neoslavit." Úsměv má od ucha k uchu. Ovšem jen do chvíle, než si ho vezmou do parády jeho svěřenci. "A hop, hop, hop," pozpěvují jednohlasně a Licek z jejich rukou létá do dvoumetrové výšky.
"Kdy a především kde tohle skončí, to snad ani nechci vědět," říká nahrávač Braňo Skladaný a přihrává mistrovský pohár svému parťákovi z týmu Karlu Linzovi.
"Ten si ho ode mě zaslouží nejvíc," říká Skladný. "Linz byl dneska nejlepší, čeká ho velká budoucnost." Dál však bude jeho kariéru sledovat jen zpovzdálí, chystá se na zahraniční angažmá.
"Skladaný je nejlepší nahrávač v lize, bude to velká ztráta, ale udržet takovou hvězdu jde jen těžko," smiřuje se s odchodem svého oblíbeného hráče notně opilý fanoušek a rychle k němu spěchá. "Pojď sem a dej mi pusu," křičí a Skladaný sbírá poslední síly k útěku.
Veselá nálada na palubovce pokračuje ještě desítky minut. Novináři odchytávají každé slovo čerstvých mistrů. "To hlavní se rozjede v kabině, o to se nebojte," uklidňuje přítomné Skladaný, že oslavy ještě zdaleka nekončí.
Z útrob haly se pak jen ozývá dunivé skandování: "Mistři, mistři." V tu dobu už jsou hráči v kabině, diváci pomalu odcházejí slavit do města a hala se ocitá ve tmě. Kladno letošnímu play-off dominovalo hlavně díky domácím zápasům.
Nebylo soupeře, který by v jeho hale uspěl. Titul je tam, kde má být.
