Žídek: Doma mluvíme pouze česky

  12:46
Nové Město na Moravě - Důvodů k emigraci z bývalého Československa mohlo být nepřeberně. Ten, který v roce 1982 rozhodl o odchodu bývalého lesníka, dnes biatlonového experta Petra Žídka, jenž s rodinou zamířil do Kanady, byl však z řady méně obvyklých - ekologie. "Žena Eva byla jednou z dvaceti pěti lidí, kteří dělali postgraduální kurz na ochranu životního prostředí," vzpomíná dnes sedmašedesátiletý Žídek.

"Když se dovídala informace, které se nemohly publikovat, jak to vypadá se stavem ovzduší, s přírodou, se zemědělstvím, řekli jsme si dost."

Přes Jugoslávii a Německo tak s devítiletou dcerou Kateřinou a sedmiletým synem Tomášem zamířili do Kanady. Zde se Žídek, bývalý běžkař, volejbalový hráč i kouč postupně dostal k trénování biatlonu.
 
Dnes vede v Canmore v kanadské provincii Alberta špičkový biatlonový oddíl Rocky Mountain Racers, s kanadským národním B-týmem se jako servisman a poradce pro střelbu v minulém týdnu zúčastnil i Evropského poháru v Novém Městě na Moravě.

Jak se vlastně Čech stane trenérem kanadské biatlonové reprezentace?
Když Čech uteče s dvěma děckama, která nejprve začnou dělat hladké běhy a potom i biatlon, stane se trenérem snadno. Když jsme utekli do Kanady, začínali jsme v Torontu a poté jsme se dostali do Canmore, což bylo u Calgary. A právě zde byla v roce 1988 olympiáda.

Právě olympijské hry volbu vašich dětí podpořily?
Ne. Že budou dělat lyžování jsem si říkal už před olympiádou. Nakonec se mu skutečně věnovaly. A oba dva, dcera se synem, se dokázali kvalifikovat na juniorském mistrovství světa. Pak už toho aktivně nechali, ale Tom u biatlonu pokračuje dál. A dnes je servismanem a trenérem A týmu kanadské reprezentace.

Proč biatlon? Děti uměly střílet od sedmi let

Proč ve vaší rodině vyhrál právě biatlon? To jste jim poradil vy?
Ne, já jsem biatlon neznal. Když jsem byl ještě tady, trénoval jsem volejbal a dělal hladké běhy. Ale bylo to stejně srandovní.

Petr Žídek

Šestasedmdesátiletý lesník původem z Frýdecka, který se v roce 1982 rozhodl kvůli ekologické situaci v tehdejším Československu společně se ženou Evou, dcerou Kateřinou a synem Tomášem emigrovat.

Přes Jugoslávii a Německo se po roce dostali do vytoužené Kanady, kde nejprve žili v Torontu a později v Canmore v provincii Alberta. Bývalý hráč a trenér volejbalu se díky dětem, které se věnovaly hladkému běhu na lyžích a později biatlonu, začal jako dobrovolník pracovat v pozici trenéra biatlonu.

Po sezoně 2003/2004 byl kanadským biatlonovým svazem a biatlonovým svazem Alberty vyhlášen Trenérem roku.

V dnešní době vede elitní oddíl Rocky Mountain Racers, s kanadským národním B týmem se jako servisman a poradce pro střelbu v minulém týdnu zúčastnil i Evropského poháru v Novém Městě na Moravě.

Mezi jeho bývalé svěřenkyně patří i loňská překvapivá vítězka olympijského závodu ve běžeckém sprintu na lyžích v italském Turíně, bývalá biatlonička Kanaďanka Chandra Crawfordová.

Syn Tomáš pracuje pro kanadský A výběr jako trenér a servisman. Žena Eva napsala o útěku z Československa knihu „Našim snem byla Kanada“, která v anglickém překladu vyšla v Kanadě; dnes její vydání připravuje brněnské nakladatelství.

Jak to?
Protože obě děcka nejprve dělala hladké běhy, ale Tomovi se v jedenácti začal líbit závod sdružený. Tak se pro něj rozhodl, aby měl běhání zajímavější, a naučil se skákat. Jenže oni potom rozvoj sdruženého závodu přesunuli do Calgary. Což je od nás 100 kilometrů.

To byl asi problém...
Je to sice jen hodina jízdy, ale stejně je to daleko. Takže jsme říkali, no nic hochu, peníze na to, abychom tě dvakrát nebo třikrát týdně vozili na tréninky do Calgary, nemáme. A protože jsem myslivec, uměla naše děcka střílet od nějakých sedmi let. A tak jsme navrhli, aby Tom zkusil biatlon.

A jak to bylo s vaší dcerou?
Kačka zůstala u hladkých běhů do devatenácti. Tehdy sice juniorský mančaft udělala, ale pořád byla na rozhraní, jestli do něj půjde, nebo ne. Potom ji kanadský biatlon přemluvil, aby přešla z hladkých na biatlon. Já jsem ji za 3,5 měsíce naučil střílet a ona udělala juniorský tým na mistrovství světa v Evropě, jako jedna ze dvou kanadských holek.

A jak jste se ke kanadské reprezentaci dostal vy?
Původně jsem byl hlavním trenérem klubu, který dodává atlety do národního mančaftu. Letos jsem měl z našeho klubu čtyři mladá děcka z osmi. A dopadla víceméně dobře.

Čím to?
Protože jsme právě z této oblasti. Canmore je vlastně nejlepší tréninkové centrum pro Kanadu, pro biatlon a hladké běhy. Nakonec, pochází odtud i kanadská vítězka z minulé olympiády Chandra Crawford.

Ta je ale běžkařka, ne?
Ano, ale začínala s biatlonem. Trénoval jsem ji snad sedm let, od jejích desíti, jedenácti. Nějak jí ale nešla střelba, a tak se později dala na hladké běhy. Každopádně v Canmore je to soustředění hlaďařů nebo biatlonistů hodně velké.

Máte v Kanadě i jiná podobně velká střediska?
Další tréninkové centrum je na východě, v Quebeku. A zhruba tato dvě centra dodávají atlety do národního mančaftu, dvacet procent z Quebeku a osmdesát od nás ze západu.

Jaké jsou podle vás hlavní rozdíly mezi přípravou biatlonistů v Kanadě a v Čechách?
Největší rozdíl je asi ve vzdálenostech. Protože, když jsme se bavili tady s chlapama, Vašek Fiřtíků (šéf českého biatlonového svazu -pozn. red.) si naříkal, jak to budou mít těžké, že budou muset vyjet během dvou let třikrát za zimu do Kanady. A já jsem mu říkal Vašku, vy tady můžete ty závody v Evropě objet na koloběžkách.

Proč zrovna na koloběžkách?
Protože my když letíme jenom ze Západu na Východ, stojí nás letenky pouze o dvě stovky méně, než letět do Franfurktu. A to jsou jenom místní, národní závody. A těch pochopitelně tolik není. Takže když jezdíme jenom okolo, v provincii Alberta, tak to znamená jet 300 nebo 400 kilometrů na závody úplně běžná věc.

A naopak výhoda biatlonistů v Kanadě?
Výhody jsou v podmínkách. Zrovna dneska nám žena psala: máme tady přes den 18 a každý den připadne 15 čísel sněhu. Takového péřového.

Sníh? Za 3 dny v Čechách víc než za 25 let v Kanadě

Takže s lyžováním u vás asi není problém?
My v Canmore lyžujeme letos od konce října a vydrží nám to asi až do konce dubna, dokud lidi nepřejde chuť. A novou sezonu začínáme stejně ještě na sněhu, v květnu. To ještě můžeme v Britské Kolumbii stále trénovat. Takže jezdíme i tam.

A co říkáte na aktuální sněhové podmínky u nás, v Čechách?
No, jsou to evropské podmínky. Ale stačí si vzpomenout na loňský rok. Když jsem tady byl, u spolužáka a kamarádů v Jeseníkách, za tři dny jsem naházel tolik sněhu, jako v Kanadě za 25 let. To byla hrůza. Tam samozřejmě taky házíme sníh, ale tady to prostě nebylo kam dávat. Takže o to, co si vybrala zima loni, je ho teď míň.

Někoho by možná mohlo napadnout, co dělá kanadská reprezentace na Evropském poháru?
Jednak jsou to závody, kde se mohou atleti kvalifikovat na reprezentaci ve Světových pohárech. A pak je to více méně o zkušenost, jet si zazávodit. Protože konkurence tady je úplně jiná, než jezdit Severoamerický pohár.

Dá se to porovnat?
Evropský pohár je úplně o něčem jiném. Američani, kteří mají svůj špičkový národní tým, snad v Americe ani netrénují, jezdí jen tady v Evropě. No a Kanaďani na to zatím nemají, nebo biatlon nedělají. A to je samozřejmě znát. Takže pokud se chceme dostat výš a zlepšit úroveň výkonu, tak musíme být tady. To se nedá nic dělat.

Jak vůbec Kanaďané vnímají biatlon? Předci jen, u nich je na prvním místě asi hokej...
Kanada je sice hokejová země, ale pořád se musí učit hokej od Čechů. Oni mají bohatou základnu. Když jsme se v roce 1983 dostali do Toronta, tak Toronto jako velkoměsto mělo více hokejových hal, jako celé Československo dohromady. Ale když se pak všechno otevřelo a do NHL mohli hráči z Východu, je tam dneska snad padesát procent lidí, kteří přišli z Evropy.

A jak velká je v Kanadě základna zájemců o biatlon?
To je asi hlavní problém. My tam máme malý počet dětí a nevíme, jak je do toho dostat. Pak nám scházejí i finance, abychom s nimi mohli pracovat a mezinárodní konkurence. Tak, aby se ti atleti už od malička mohli otrkávat ve světové konkurenci. Co tady máme to reprezentační béčko, tak mladá generace je už méně a méně na špičkový vrcholový sport fyzicky připravena.

Finance na sport asi tedy budou problémem všude, nejen v Čechách...
Víte, já tomu stále nemůžu přijít na kloub. Proč to jde třeba tady, v takové malé zemi, kde tolik sportů dělá světově lepší výsledky než velké země. Kde a jakým způsobem to tady sponzoři podporují. Protože tady je fůra sportů.

Jenže ani v Čechách se mladí do sportování nehrnou...
Jenže stejně. Když sem naše děcka jela a s Čechama třeba přes léto měsíc trénovala, všichni si naříkali, že mají malou členskou základnu. A já jsem jim říkal, že jenom v Čechách je větší, než v celé Kanadě. Takže ty rozdíly mezi Kanadou a Českem jsou skutečně velké.

Můžete se v Kanadě jako trenér uživit, nebo máte jiné zaměstnání?
Moje hlavní zaměstnání, to byla už v Evropě myslivost a tam jsou to lovy. Dnes se ale víceméně už věnuji jenom doprovodu. Takže posledních dvacet let dělám loveckého průvodce na severu. V létě jedu zhruba v červnu, na začátku července na sever a vrátím se za čtyři měsíce.

Kam přesně jezdíte?
Začínal jsem na Yukonu a teď jsem v Britské Kolumbii. V západním rohu, který na severu hraničí s Yukonem a na západě je kousek vedle Pacifiku u Aljašky. Můj šéf je Němec, který se svou ženou koupil ten outfit před dvaceti lety. Nemají děti, takže celý podnik jedou v malém měřítku. Já už jsem u nich jedenáct let. A maximálně mi to vyhovuje.

Takže biatlon je spíš koníček?
Já jsem biatlon dělal prvních deset, dvanáct let jako dobrovolník. Protože peníze na trenéry tehdy nebyly. Trénoval jsem třeba 300 - 350 hodin za rok. Se ženou pomáháme jako dobrovolníci i dnes, při závodech, a já jsem navíc klubový trenér. Měl jsem sice další nabídky, abych byl národní trenér, ale nemám na to, abych se s vedením dohadoval. Protože jako každý vrcholový sport je problém s politikou.

Jestli jsem Kanaďan? Spíš živočich ze zeměkoule

Když už jsme v Čechách, jaký vztah ke svémateřské zemi po 25 letech máte?
Vztah mám stejný, jako než jsme utekli. Protože jsme odešli, když nám bylo čtyřicet. Říkali jsme si, že půl života je za námi a máme hezké vzpomínky. Tedy, když člověk odhodí politiku, která je špinavá v celém světě. Je hodně lidí, kteří nejsou spokojeni nikde. Ti budou nadávat na politiky tady a utečou do lepších míst. A za půl roku budou nadávat znovu.

Udivilo mě, že po tolika letech mluvíte bezchybně česky. Jak to?
Lehce, doma mluvíme pouze česky. Sice na mě syn před Kanaďanama mluví anglicky a pouze se mnou pak česky. Protože Tom dělal první třídu v češtině, druhou v němčině a třetí v angličtině. Takže základ měl, a manželka mu dávala i hodiny češtiny. Takže obě naše děcka jsou schopná číst a psát česky, s tím problém nemají. K tomu mají angličtinu a němčinu.

Umět tolik jazyků je pro člověka určitě výhodou...
Je to docela normální. To je spíš nevýhoda severoamerických zemí, což je Kanada a Spojené státy, které si myslí, že si vystačí pouze s angličtinou. Ano, oni se s ní všude domluví, ale jsou prostě chudáci. Umí jenom jeden jazyk.

Jak vnímáte své bývalé krajany?
Ty styky máme pořád stejné. Protože kdokoliv dojede na závody do Kanady, jako k nám na západ do Canmore, tak to jde většinou přes nás. Je pravda, že některé lidi sice potkám jen jednou za sedm, osm let. Ale s ostatními se vidíme. A když k nám přijedou, cokoliv potřebují, nabídneme a ve všem pomůžeme. Člověk se pořád cítí, že patří sem i tam.

Přesto, vy už se dnes asi cítíte spíš Kanaďanem, ne?
Jo. I když, cítím Kanaďanem... Já si myslím, že se dnes lidi musí cítit spíš jako lidi z jedné planety. Proto je to špatné, když člověk vidí roztržení Československa, nebo já nevím co... Dneska se stejně mladá generace učí být živočichem na zeměkouli a nezáleží na tom, jestli je z horního konce kterého městečka, nebo údolí. To už je každému jedno.

A jak vnímáte výsledky českých sportovců? Co třeba vzájemné zápasy mezi Českem a Kanadou?
Když hraje Kanada s Českem, fandíme tomu, kdo hraje chytřeji. Já když jsem byl na vojně, tak jsem hrál druholigový volejbal. A vím, že volejbal byl v šedesátých letech, kdy Češi byli dvakrát mistry světa, dost vysoko. Čím to vyhrávali? Chytrostí. Stejně tak český hokej, český fotbal. Obyčejně měl člověk radost, že někoho pobil svou šikovností a chytrostí. Takže my nevnímáme, jestli Češi porazili Kanaďany, nebo Kanaďani porazili Čechy. Člověk má radost z toho, jak je porazili.

Autor:

Program biatlonové sezony 2024/2025

Světový pohár v biatlonu v sezoně 2024/2025 začne 30. listopadu ve finském Kontiolahti. O poslední body pak biatlonisté zabojují 23. března 2025 v Oslu. Pro české fanoušky je klíčový především 6. březen, kdy začnou klání v Novém Městě na Moravě.

25. 11. 2023 - 17. 3. 2024 (výsledky závodů)

24. 11. 2024 - 23. 3. 2025 (program závodů)

  • Nejčtenější

Anglie - Brazílie, Francie - Německo. Kde zdarma sledovat sobotní fotbalové šlágry?

22. března 2024  11:59

Víkend je ve znamení reprezentačního fotbalu a přináší řadu atraktivních zápasů. Po pátečním...

Rekordní trest pro trenéra Radu. Za rasistickou urážku dostal osm měsíců

21. března 2024  17:12,  aktualizováno  19:43

Boj druholigových fotbalistů pražské Dukly o postup mezi elitu může jejich kouč Petr Rada sledovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

1. Ledecká, 2. Davidová, 3. Voborníková. Kolik si na sněhu vydělaly

25. března 2024  15:51

Z českých lyžařů, snowboardistů a biatlonistů si v uplynulé sezoně nejvíce vydělala na prémiích...

Zlatá tečka za super-G. Skvělá Ledecká triumfovala ve finále Světového poháru

22. března 2024  9:50,  aktualizováno  13:05

V novém roce potvrzovala v superobřím slalomu stoupající formu. V únoru se propracovala do první...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Norsko - Česko 1:2, rozpačitý výkon, i tak výhra. Haškovu premiéru ozdobil Barák

22. března 2024  16:49,  aktualizováno  19:52

Oslo (Od našeho zpravodaje) Fotbaloví reprezentanti se při premiéře trenéra Ivana Haška v Norsku téměř celých devadesát minut...

Čekání na životní slalom. Sen jsem si ještě nesplnila, říká Dubovská

29. března 2024

Premium Už dlouho sní o tom, že se jednou probojuje na stupně vítězek. I před touto zimou lyžařka Martina...

Barcelona se chytla a vyhrála na Bayernu. Němci ztratili šanci na play off

28. března 2024  23:18

Basketbalisté FC Barcelona s Janem Veselým a Tomášem Satoranským zvítězili v 32. kole Euroligy v...

Střešovice i podruhé v semifinále uspěly, Boleslav s Vítkovicemi srovnala

28. března 2024  22:13

Florbalisté mistrovského týmu a vítěze základní části Tatranu Střešovice vyhráli v druhém duelu...

Třinec se vyvaroval nemožného. Obhájci „ufackovali“ gól a Mazanec si oddechl

28. března 2024  21:58

Třinec v sedmém čtvrtfinálovém utkání porazil hokejisty Českých Budějovic 2:0. Celkově vyhrál 4:3...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...